Takže angličtina. Poprvé byla naprosto skvělá, naše lektorka Lindsay je sice typicky americky prostorově výraznější, ale při její hodině jsme se fakt nenudili. Začali jsme předložkami a bylo to příjemné. Pravda, Nokia po týdnu bez problémů ukázala svoji pravou tvář a slovník v ní nahraný nefungoval, nicméně alespoň šel odinstalovat. Po angličtině jsem zamířil domů, odstrojil jsem stromeček a když se vrátil Marosh, dostal jsem za úkol oprat a ořezat kuřecí játra. TFUJ! No ale to bylo vše, o zbytek dnešního obědu (i včerejšího kuřecí na kari) se postaral Marosh a játra zpracoval. Následovalo zastavení na pracovním úřadě a tentokrát stejná paní jako minule, ale absolutně příjemná! Ze zoufalosti jsem nakonec kývnul i na pohovor, který není příliš IT, ale lepší vrabec v hrsti, než podpora z pracáku.

A nakonec jeden krásný link, který rozebírá Klausovu formulku z novoročního projevu: "Jedno je jisté, budoucím generacím nic nedlužíme…" Jisté to pane profesore není, jisté je spíš to, že je to lež. Nebo to snad vidíte jinak?