Takže co jsem dělal v pátek? Vařil, vařil a vařil! Pravda je, že celý týden předtím i ten minulý vařil hlavně Marosh, já maximálně podával snídani nebo večeři studeného rázu. A tak byl pátek určený jako den, kdy se budu moci vytáhnout s něčím já. Což bývá problém, protože nikdy netuším kde začít a co vlastně dělat. A tak to jako vždy začalo menší hádkou a jedlo se později než by mělo. Nakonec to na Facebooku rozsekla Eva Juskovic, která navrhla kotlety v alobalu se slaninou a cibulí. Pravda, špatně jsem pochopil recept a maso jsem obalil z obou stran a tak se zespodu slanina připekla k alobalu tak mocně, že ji nešlo podávat, ale recept to byl jednoduchý a chutnalo nám. Zatímco se dělalo maso, zvládnul jsem uvařit i žampionový krém, který jsem oproti receptu z netu trochu překopal, takže vám ho nyní podávám v mojí úpravě:

Žampionový krém aka Kombajn

Ingredience (berte množství orientačně, nic se nestane, když bude vody o půl litru nebo žampionů o 50gramů více):
200 g žampionů,
50 g másla,
80-100 g hladké mouky,
200 ml šlehačky,
1 l hovězího vývaru,
cibule, sůl, kmín, krutony

Příprava:
Z hovězího masoxu si připravíme vývar, osolíme, na dochucení můžeme přidat před koncem vaření pár kostek tvrdého sýra a odstavíme. Na pánvi zpěníme jemně nasekanou cibuli na másle, přidáme najemno pokrájené žampiony, osmahneme, zaprášíme moukou a orestujeme. Směs vsypeme do vývaru a okmínujeme. Vaříme na mírném ohni asi tak 10 minut, nakonec rozmixujeme ručním šlehačem. Můžeme případně poté ochutit několika zrníčky celého kmínu. Krém nakonec zjemníme smetanou a odstavíme. Zdobíme osmaženými krutony.

Poté Marosh upekl perník a já začal dělat něco, co jsem dlouho neměl – bramboráky. Vařením jsem zkrátka zabil větší část dne. Bramboráky a perník jsme donesli i klukům shora a cestou zpět jsme vyfasovali naopak něco od nich – Margot koláč. Jestli tohle nebyl den obžerství, tak už nevím co. Ale měl jsem radost z toho, že se moje váha dostala na předvánoční hodnoty – 75,8kg a taky z toho žampionového krému, ten byl fakt mňamkózní. Druhý den jsme zašli na skvělý segedínský gulášek k Maroshovým rodičům, večer jsme koukli na film "It’s Complicated" (taková romantika ze života) a v neděli jsem přebalil maso z pátku aby se nezpeklo a udělal ho s bramborama v troubě. Pak jsme si s Maroshovou pomocí projeli můj anglický životopis a moji anglickou mluvu nemluvu. Taky jsem si procvičil nějaké nové informace o možném zaměstnavateli. Kouknuli jsme na nový film bratrů Coenů s názvem A Serious Man a ohodnotil bych to 20%, protože "WTF it is?". Ale abych jen neskučel nad nízkou kvalitou filmů, například film Veronika se rozhodla zemřít (Veronika Decides to Die) nemá daleko k nejvyššímu ohodnocení, pro mě osobně je to za 90%. Skvostná hudba od klasiky přes Radiohead až po Goldfrapp, skvělá kamera, výborný příběh a k tomu dobře zahrané. Večer jsme zakončili Obchodníkem se smrtí, což je asi nejpovedenější film s N. Cagem.