V úterý ráno jsem se po vzbuzení vypravil moc rád na angličtinu. Únava na mě padla až po ní. Následovalo kafe v Erra kavárně a po menším nákupu jsme zaparkovali doma, kde jsme si dali salát od McDonalds. Den jsme strávili oba na internetu, večer došel na návštěvu Pepík a já pro změnu odešel potkat Boopa, kterého jsem od doby, kdy se přestěhoval do Finska neviděl. Pár desítek metrů od domova jsem na křižovatce našel peněženku napěchovanou neuvěřitelným množstvím dokladů a taky pěti sty korunami. Prostě to slečně vypadlo. Koukl jsem na zvonky dvou nejbližších domů, ale podobné jméno na Lenka Michalčíková jsem nenašel. A tak jsem cestou v autobuse 193 zkoušel na mobilu vygooglovat tuto osobu. Po chvíli jsem si řekl, že tohle udělám až na počítači poté, co si projdu obsah peněženky. Bohužel moc vizitek nebo telefonních čísel tam nebylo. Slečna je jistě sečtělá, soudě dle čtyř (!!) průkazek do knihovny v Ostravě i Praze. Trvalé bydliště na Ostravsku naznačovalo, že asi nebude moc aktuální. Ale zpátky k hospodě. Zašli jsme nejprve do hospody Zlé časy, které mají nabídku 16ti piv. To je skvělé, ale obsluha vám skoro vždy donese jiné pivo než jste si objednal (100% se to nepovedlo slečnám ani jednou u našeho stolu). Taky jsem zaregistroval, jak slečna utíkala ke stolu, ke kterému právě donesla piva s tím, že to spletla. A do toho ani nevěděla kolik které pivo stojí z hlavy. Zkrátka dobrý nápad (16 piv) ve velmi špatném provedení.

Povyprávěl jsem osazenstvu o peněžence, seznámil se s finským kamarádem Boopa (je unikátní v tom, že nemá ani PC, ani žádný email!) a zrodil se nápad, že slečně do peněženky přidáme pár věcí. A tak tam nyní má průkazku do metra v New Yorku, lístek z Maroka, finskou vizitku, lístek ze směnárny, pět kanadských sentů, starou SIM a taky lístek s nápísem "VÝBORNĚ", na který mám v plánu dopsat webovou adresu domény, kterou v noci AdaMM zaregistruje. Slečna tak nejenže dostane doklady, peníze, ale i něco navíc. Zní to šíleně? Fajn, tak jsme zatím všichni (AdaMM, Filip, Shakul, Boop, Lukáš Vychopeň i já) v pořádku! Protože to ve Zlých časech fakt nestálo za moc (telefonní signál nic moc a GPRS vůbec), přesunuli jsme se nad náměstí bratří Synků. Tam jsem si dal pivo druhé a tím jsem skončil, protože jsem si byl vědom toho, že ráno opět vstávám na angličtinu. Doma jsem našel slečnu stejného jména vygooglitelnou pod jedním projektem, tak jsem jí zkusil napsat. Pokud se do dnešního večera neozve, tak peněženku samozřejmě předám na Policii.