zase jedno porušené tabu…

Člověk by ani neřekl, jak může pět hodin házení šipek zanechat na druhý den následky. Oblast lokte je velmi citlivá na pohyb :). Chvílemi to dokonce vystřeluje až do paže. Možná je na čase zase zavést posilovnu. Ale na to nemám chuť.

Včerejší diskusní fórum vypadá pro nezasvěcené celkem drsně. Drogy jsou stále tabu a nikdo vyjma protinarkotického oddělení policie ČR s nimi nechce mít nic společného. Bohužel je drogová prevence v tomto státu tak špatná, že člověk nerozlišuje drogy a drogy. Je to trochu k smíchu, ale musím se smát přes slzy. Je to stejné jako bychom řekli, že člověk který zabil omylem jiného člověka je vrah a teroristé kteří srovnali WTC jsou taky vrazi. A když budeme nadále operovat pouze s výrazem „vrah“, velmi brzo nebudeme rozlišovat mezi „vrahem“ a vrahem… Opět to zbytečně komplikuju. Otázka zní „Co já a drogy?“, jsem přece jen už z generace která byla drogovou problematikou zasažena víceméně bez varování plnou silou…

Svoji první zkušenost s drogou jsem zaznamenal na střední škole. Šlo samozřejmě o cigarety. Cigarety i alkohol do skupiny drog patří, proto o nich mluvím a budu mluvit jako o drogách. Cigarety jsou taky jedinou drogou, na které jsem závislý. Občas vyhlásím boj s tímto démonem, abych ho vzápětí porušil a dokázal si, že cigarety jsou horší než marihuana a extáze dohromady. A propo marihuana. Měl jsem krátké období několika málo měsíců, kdy jsem ji kouřil obden. Ale zjištění že to dost „vypatlává“ a způsobuje flegmatičnost zafungovalo skvěle. Dnes si zahulím sotva třikrát do roka. Hašiš je podobná věc v bledězeleném. Neměl jsem ho asi dva roky. Předposlední drogou kterou jsem zkusil byly houbičky aneb lysohlávky. První dvě zkušenosti mi přinesly sluchové i slabé zrakové (za přispění hudby Queen a trochy fantazie) halucinace. Pak jsem je zkusil asi ještě pětkrát (lysohlávky), ale mimo toho že jsem po jejich konzumaci nemohl moc usnout, nebyly nějaké následky požití znatelné. Poslední drogou do které jsem šel byla chemická sloučenina MDMA, známá pod lidovým názvem extáze (koule, éčka). Masová oblíbenost extáze je pevně spjata s techno parties. Je fajn říct, že jsem nikdy nebyl typickým uživatelem této drogy. Většinu parties jsem navštívil tak trochu pracovně, jako fotograf. Ze začátku jsem si chtěl mimo focení taky pořádně párty užít a tehdy jsem zkoušel extázi. Záhy jsem ale pochopil, že po její konzumaci nejsem nadále schopný fotit to co bych chtěl a jak bych chtěl. Maximum sice byla jen jedna tableta na jednu parties a za rok to dohromady dělalo asi 5 tablet, ale bohužel jsem na parties potkal i lidi, kteří byli schopní dát 5 tablet za večer. Je drsné, že si neuvědomují možné následky takového počínání, ale nezbývá mi nic jiného než doufat, že tohle svoje období přežijí bez následků. Žádnou z těch drog které jsem zkusil, nezavrhuju. Jsou samozřejmě i další drogy jako je pervitin či heroin, které jsem nezkusil a nikdy zkusit nechci. Ale o těch nemám co říct…

Včera jsem dorazil do své oblíbené kavárny, ujistil se tak trochu v tom že s některými lidmi tam si přestávám rozumět a nakonec jsem zapadnul do internetky u Grandu. Tam jsem kamarádovi založil email, dělal jsem opět poradce při filmové soutěži a chvíli jsem strávil na Xku v místnosti Kluci na kluky. Pak jsem chytil nějakou dost velkou depresi, přesunul se na chvíli do jednoho nonstop baru a šel jsem domů. Skoro mám dojem, že by tyhle depresivní stavy měly souviset s mým stylem uchvátaného a nespokojeného života. Nespokojeného ze sebe…