slíbil jsem že dnešní název bude takový… škoda, že je to opak mého momentálního stavu…

Chtěl jsem tu dneska psát o štěstí, abych udělal Deponymu radost… Tak to nevyšlo. Měl jsem všera fakt mizernou náladu, dle Deponyho jsem byl přímo ukázkovým vzorem laxnosti. Pravda, chvílemi mě svojí topornou snahou myslet pozitivně fakt rozesmíval. Pak jsem šel soutěžit on-line do soutěže o lístky na Febiofest. Jeden jsme společnými silami s AdaMMem vyhráli (pro každého jeden samozřejmě). Zároveň jsem ale na Xku potkal osobu, která se mnou nemluví a u které jediné je mi to narozdíl od kávičkových přátel, jejich přátel atd. atd. líto. Je jí jakási platonická láska. Láska po internetu chcete-li. Třeba to tu někdy rozeberu, dnes nemám chuť. Nemám chuť ani na to dokončit tento zápis, ale budiž. Později jsme si dali Kofolu na Skleněnce. Šel jsem spát. A ráno jsem samozřejmě zaspal, takže očekávám, že prémie budu mít v hajzlu… Prostě další den plný depek je tady…

Ale abych nebyl jen negativní… Jednak jsem měl včera podivuhodný omyl. Naše doručovatelka asi nosí silné brýle, když mi SIPO pana Sedláka (kde jsem byl před rokem jistý čas v podnájmu) hodila do mojí schránky, kde je zcela jiné jméno než Sedlák. Ale na to že jsem si v neděli říkal kolik asi budou moje doplatky za plyn a kolik asi platí Sedlák, je to pěkná haluzka.

Skoro jako ten opilý boháč včera. Chytnul mě na Divadelní s tím že si potřebuje zavolat. V jeho stavu jsem si řekl, že nebude problém ho případně chytit, vytočil jsem číslo a půjčil mu mobil. Tvrdil, že má u sebe moc peněz a chce zavolat synovi, aby se pro něj stavil. Když minutový hovor ukončil, ptal se kolik to dělá. Mávl jsem rukou a zadrmolil něco o příteli v nouzi. To odmítl. Připustil jsem 10 Kč, načež mi vnutil 40 Kč nebo tam ještě byla možnost jít na panáka. S vědomím, že jsem se právě stal nejdražším českým mobilním operátorem na trhu (40 Kč/1 min), jsem poděkoval a naše cesty se rozešly.