fantazie s jakou umí Blesk pracovat je DOJEMNÁ…

Už jako dítě toužila po jediném – být nejlepší! Tak popisuje čerstvou královnu české atletiky Barboru Špotákovou její otec František. "Odmalička byla ohromně cílevědomá," tvrdí o své dceři.

– Poprvé zazářila ještě jako miminko v kočárku. "Jednou v zimě jsme s ní jeli na procházku a jedna paní se na ní chtěla podívat. A ze zavinovačky se náhle pisklavým hlasem ozvalo ‚Dobjí den‘. A to byl Báře asi rok. Mluvit začala velmi brzy," vzpomíná pan Špoták.

– "Jednou na mikulášských závodech strašně toužila vyhrát magnetické šaty (tisková chyba?). Soutěžilo se v benchpressu s dvacetikilovou činkou. Nějaký patnáctiletý kluk ji zvedl šedesátkrát. Báře bylo asi jedenáct, už při čtyřicítce měla naběhlé žíly a já ji přemlouval, ať toho nechá. Nakonec činku zvedla ne třeba dvaašedesátkrát, ale rovnou sedmdesátkrát. A šachy byly její," vypráví František Špoták.