coming out ze života, velmi nabitý víkend (původně jsem chtěl prát a uklízet)…

Následující historka mě utvrdila v tom, že i něco tak problematického jako je coming out může být rýchlá a bezbolestná akce. Něco takového zkrátka musí napsat sám život. Najít si kluka a milovat se s ním je problém, pokud bydlíte u rodičů. To je vždy potřeba vyčíhat si moment, když oba dva nebudou doma. A když taková chvíle nastane, honem ji musíte využít. Problém je, když se mezitím nečekaně otec vrátí. Ty a on jste v nejlepším, v tom se otevřou dveře, uvidí vás otec, vzkřikne větu: „Vy volové, co to děláte?“, pak raděj zavře a jde si za svým. Pozděj dorazí domů i maminka. „Ty hele pojď mi pomoct s tím masem.“, zavolá na otce. „Ty hele, náš kluk je asi teplej. Miloval se v pokoji s klukem.“ „Hm, dobrá, ale já potřebuju pomoct s tím masem.“ A to je vše, konec. Žádné hádky, výčitky, pláč, vyhrůžky…

Stalo se toho tolik… Někdy si říkám, že bych měl začít pravidelně o víkendu chodit do internetové kavárny. Vlastně jsem si tento víkend řekl, že zajdu. Ale… Nějak nevyzbyl čas. První věc, co jsem v pátek udělal po odchodu z práce, bylo zlomení klíče. Nalomený v zámku ho našla kolegyně, takže jsem měl čas ho vytáhnout před koncem druhého poločasu rozpadu. Z trezoru mi byl ochrankou vydán další, abych si mohl pořídit kopii. V pátek jsem si dal sraz s jedním človíčkem z netu, se kterým si občas něco napíšu. Na pohodu. To byla moje první 2 piva. Poté zavolal kamarád, že přijede jiný kamarád ;). 1 plzeň 12 + 2 absinthy. No a když už jsem byl v hodně dobré náladě a chtěl vyzvednout kamaráda z práce, co bydlí jen o kousek dál než já a se kterým jezdím domů stejným nočním busem číslo 92, tak jsem se s ním a dalšíma lidma ocitnul v Zelené kočce. 2x fernet citrus. Nevím proč, obvykle to nedělám, ale měl jsem chuť se hodně bavit, tak jsem hodně pil. Možná jsem chtěl zapomenout na to, že mi zbývají ještě dva dlouhé dny do pondělí. Po téhle kalbě jsem došel domů, podíval se ve 3 hodiny na film, spal sotva 5 hodin a už mi volal kamarád, zda nezajdeme na oběd. OK. Večer jsem byl spíš unavený než odpočatý. Slíbil jsem kamarádovi, že v Dolních Dunajovicích mu odfotím party. Má štěstí, že se ozval v předstihu. Minulý týden bych mu to asi neslíbil. Hudba dobrá, chuť se bavit. A přitom pocit, že osoba se kterou byste chtěl být kdekoliv, je od vás stovky kilometrů daleko (nebo stovku a nějaké drobné). Ve 3 jsem se už na baru kácel. Ovšem ne pod tíhou alkoholu. Dal jsem si rychle dvě kávy (další jsem měl hned po příjezdu). V kombinaci se Semtexem udělal kofein své a nedovolil mým očím, aby se zavřeli. Vyjel jsem směrem k domovu. Tedy až na druhý pokus. Na první jsem z Dunajovic vyjel směrem na vesnici jménem Březí, takže jsem to po 5ti kilometrech otočil zpátky. Druhý pokus byl úspěšnější. S vědomím že jsem unaven a že jeden mikrospánek jsem už za volantem absolvoval, jsem si ve 110 km/h (byla vlhká silnice, tak jsem nechtěl jet moc rychle) ve Favoritu prozpěvoval. Zdrcen vlastní neschopností (pamatuji si vždy jen fragmenty textů) jsem stále dokola omílal 3 písničky. Jediné co vím je, že jedna z nich byla Vůz, déšť a plášť. Zkoušel sem si posadit svůj hlas jednou výš, jednou níž… Omlouvám se všem zvířatům, které jsem po cestě vyděsil. Mě na oplátku vyděsil řidič modré Škody 120. Jet kolem čtvrté po Brně bez světel je velmi odvážné… …a velmi hloupé. Co mě ovšem vyděsilo ještě víc, byla flegmatičnost městské policie. Když kolem ní projelo toto auto (policie u Křenové vyjížděla), sice se za ním vydali (původně chtěli vjet pod viadukt), dokonce to chvíli vypadalo, že jej chtějí zastavit, ale nakonec jej nechali jet (aspoň že si řidič rozsvítil, když je spatřil). Smutné. Jak jsem již psal výše, dostatek kofeinu udělal své. Takže jsem se podíval na polovinu dalšího filmu a ráno se dokoukal. Mám rád sci-fi, ale film o tom, jak se uvnitř planety Země přestane točit zemské jádro, byl pro mě příliš velké sousto. Efektně udělaná HOVADINA ROKU. V neděli nastal čas pro kopii klíče. Prošli jsme s kamarádem a jeho přítelem celý obchodní dům IKEA, abych u pokladny koupil háčky na obrazy. Vypadá to jako šroubovací do dřeva, ale třeba to do zdi dostanu. Nejvyšší čas si nějakou fotku taky povesit ;)

Málem bych zapoměl… Celý víkend jsem se psychicky připravoval na fakt, že od pondělí zkusím znovu přestat kouřit. Tentokrát mám velmi slušnou motivaci, co si přát víc?