2,5 dne bez cigarety, bůh vs. satan a včerejší den…

Opět jsem zaspal, ačkoliv jsem šel vyjimečně spát dřív než obvykle. Jsem asi 56 hodin bez cigarety. Když dojdu do restaurace a vidím někoho s cigaretou, začínám nasucho polykat a následně slintat. Popelníky a jejich prázný prostor zvoucí k odklepnutí šedavého popílku z cigarety jsou všudypřítomné. Díky tabletám ACC100 jsem značně omezil to nepříjemné kašlání (tímto bych chtěl poděkovat Mushroomovi za tip). Pokud jste obklopený samými kuřáky, není to moc jednoduché. Navíc doma všude nacházím zapalovače. Několik jsem jich už rozdal či vyhodil. A pořád jich pár je. Přiznám se, že jsem včera poprosil známého, ať to na mě aspoň jednou pořádně foukne. Ještě pořád mi kouř chutnal. Očekávám že do dvou do tří dnů mi už bude odporný. Hlavně to chce spoustu vody. A taky si dávat pozor na sladké…

Fašistický režim v práci pokračuje, teď si už sehnali i dozorce, kteří jezdí po lokalitách a kontrolují zda vše vyplněné do tabulek sedí jak má. Skutečně nevím co se z toho vyvine, ale je zábavné to pozorovat.

Jsem agnostik. Někdy v Boha věřím, po většinu času nikoliv. Je tolik důvodů proč nevěřit a jen jeden jediný proč ano. Tím důvodem je naděje (kdybych neměl krátký hodinový záchvat, kdy jsem schopen připustit, že ON existuje, tak bych napsal FALEŠNÁ naděje). Jediné čím sem si ohledně Boha jistý je fakt, že má svým způsobem všechny lidi rád. Taky mám dojem, že má daleko lepší promotion než Satan. I když v poslední době si ani ten nevede zle. Když si tak pročítám tenhle odstavec, mám takový divný pocit že jsem asi překročil dávkování těch prášků. Jdu si to překontrolovat.

Včera na tom byla doprava lépe. Nemusel jsem do banky, takže rande mohlo být už okolo 16:10. Chtěl jsem ještě vybrat fotky z fotolabu, ale bylo tam moc lidí a já neměl lísteček s číslem zakázky. Paní mi oznámila, že můžu počkat než obslouží ty s lístečkem (frontu jsem si odstál). To jsem mohl, na druhou stranu strávit dvě hodiny ve fotolabu se mi nechtělo. Těch lidí tam bylo opravdu moc. Škoda. Budu si muset najít nějaký klidnější fotolab (i když mi tento jinak vyhovuje). Poté to bylo nádherné odpoledne v příjemné společnosti. Pak obvyklá návštěva Zemanovy kavárny (chystá se nová změna vnitřního designu), tak trochu nečekané setkání s barmanem (ano s tím z mého blogu) zrovna na tomhle místě a domů spát (samozřejmě sám).