Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


U nás si lidé nestěžují

Lidé si stěžují… Když vyslovíte tuto větu, lze ji chápat třeba obecně, v oznamovovacím smyslu věty. Nebo se tomu můžete smát, to v případě, že bydlíte v družstevním bytě a nějaká paní, která tomu šéfuje tvrdou diktátorskou rukou ji používá jako krytí pro svoji nesnášenlivou povahu a vždy s takovou větou vyrukuje ve chvíli, kdy se jí něco nelíbí. "Máte odřená futra. My jsme slušný barák a lidé si na to stěžují." Existuje několik možných protireakcí na takovou věc. Jedna možnost je lézt dané osobě do zadních partií a všechno odkývat, omlouvat se a slíbit, že dáte všechno do pořádku. To funguje. Než se najde něco jiného. Nebo si třeba nalepíte na váš zvonek své jméno a někdo vám to pokaždé strhne. Nakonec rezignujete a i když bydlíte v daném bytě už dva roky, nemáte na zvonku své jméno, protože po hovoru s paní z družstva, dejme jí nějaké imaginární jméno, například paní Brázdová, se dozvíte, že zvonky musí být popsány na psacím stroji, aby to bylo všechno stejné a že onen vandal odlepující samolepky je přímo paní Brázdová. "Mně by to bylo jedno, ale lidé si stěžují…" Pak samozřejmě máte taky druhou možnost, kdy paní Brázdové prozradíte to malé tajemství, že je pěkná kráva, případně když si dáte tu práci a oběhnete celý barák, aby jste zjistili, kdože si to vlastně přesně stěžuje. Když pak vmetete do očí paní Brázdové, že lže, je to pak už jen válka o tom, jak dlouho dokážete vzdorovat s vaším pobytem v určeném domě. Dva flíčky od bláta před vašimi dveřmi? Lidé si stěžují… No, já si zatím vůbec nemohu stěžovat na bydlení s Maroshem, protože místní lidé jsou v pohodě.

Co se týká focení ponožek, jsem už lehce nasraný, protože při použití kopyta které bylo přibalené (ve stříbrné barvě) jsou fotky prý nepoužitelné. Z původně domluvených asi 130-150 ponožek jsem nafotil 103, k tomu zbytečně 50 a budu muset ještě nafotit dalších 130, což je tak nějak dvojnásobek původního počtu. Tohoto závazku se nicméně chci zbavit co nejdřív, abych měl klid.

V sobotu jsme měli jít původně na akci k Michalovi Stašovi, poté jsme uvažovali o narozeninách DJe Holmiho, ale protože jsme se nějak rafli, nakonec jsme nešli nikam a koukali jsme na film Procitnutí v State Garden (výborný film). V neděli jsme vstali před obědem, potom jsme zašli s Robinem a Pepíkem do Kaaby a odpoledne s Danem na pivo a panáky, načež jsem oba opustil a zašel na minimítink s Veronikou a Viktorem z Mezipater. Pořešili jsme pár věcí, domluvili co fotit a jel jsem zase domů za Maroshkem, který se vrátil notně připilá, což mu samozřejmě vůbec nebránilo v tom se divoce přivítat a sotva jsme dojedli boršč, skončili jsme v posteli. Potom jsme si na internetu pustili to, o co jsme přišli v Superstar a samozřejmě, že Martin Chodúr i Leona Šenková to fantasticky rozbalili jako vždy. Hodnotit kdo by měl vypadnout asi nebudu, moc jsem nevěnoval pozornost ostatním, ale moc mi tentokrát neseděl Denis Lacho a ani Miro Šmajda, ale fakt nevím a nechám se překvapit, koho vyhodí diváci…


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Pondělí, 2. listopadu 2009, 8:08

Publikováno v BLOG


Komentáře

Jeden komentář: “U nás si lidé nestěžují”

  1. Paželv napsal:

    Bože můůůůůůůůůůůj!!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *