proč možná zase začnu kouřit, můj oblíbený nepořádek, plány a jako vždy můj včerejšek…

Spokojenost z toho, že jsem si dokázal 100 hodin (můj osobák) nezapálit cigaretu, je veliká. O něco horší je to, že mám strašně žravé nálady. Jestli se jen přiblížím k 80ti kg váhy, začnu okamžitě opět kouřit, to garantuju vám všem!

Stalo se mi něco, co nerad připouštím. Ztratil jsem se ve svém nepořádku. Jsem člověk, který rozhodně nehodlá u úklidu strávit větší čas života než praním ponožek (celé praní spočívá v hození ponožek do pračky). Narozdíl od mojí maminky, která s oblibou leští dřevěné schody Prontem, (mimochodem sice pěkně voní, ale schody se po jeho použití stávají na týden úsekem se zvýšenou nehodovostí – je mi jasné, co použil za leštidlo Cibulka a šest medvědů), jsem schopen žít ve vzájemné symbióze s prachem. Dokud si neušpiním tričko jsem schopný a ochotný tolerovat (všímáte si jak krásně lze odůvodnit a ospravedlnit svoji lenost a udělat z toho skoro ctnost?) trochu toho nepořádku. Stejně tak mi netrhá žíly pomyšlení na dřez, ve kterém leží už týden neumyté nádobí. Tyhle věci pokládám za prkotiny. Problém je v tom, že teď nemůžu najít jednu magnetickou kartu velikosti kreditky. Když jsem doma, po půlhodině to vzdám a utěšuju se že je v práci a naopak. Dnes jsem dospěl k jednoznačnému rozhodnutí – v jedné nebo v obou lokalitách si uklidím. Je mi jasné, že po generálním úklidu nenajdu prvních 14 dní nic bez  zvýšeného úsilí, ale stejně tak je mi jasné, že po 14ti dnech se situace stabilizuje a já naleznu opět klid ve svém systematickém nepořádku.

Další Cosmix má být v polovině listopadu. A já si lámu hlavu co nového tam lidem ukážu. Některým to třeba bude jedno. Zkouším teď využít zapůjčeného stativu  a dělám sekvenci fotografií, které následně budu spojovat do animace (na 15 sekund animace budu potřebovat 360 fotografií – tedy 6 hodin focení – 1 fotka za minutu). Mám v plánu zkusit i jakousi animační sekvenci, ale je to práce značně časově náročná a občas se potřebuju taky něčím živit. Takže snad dokážu dodělat co nejdřív ty internetové stránky, abych měl jakési portfolio.

Brno je taková velká vesnice. A každej tu zná každýho. Jak jinak si vysvětlit, že člověka kterého znám 5 let, zná můj miláček 7 let? A dalšího kterého náhodou potkáme ve městě? Zajisté je to částečně dáno i tou naší komunitou. A jinak? Včera jsem byl opravdu utahaný. Doma jsem se zvládl oholit bez obvyklého pořezání, káva a tvarohový pohár s miláčkem. A pak domů. Skoro v posteli mě zastihl vzkaz ať se znovu stavím za miláčkem. Pak jsem ještě zašel za kamarádem na pivo. Jen jedno (já) + dva citrusy. Barman se díval na Robocopa. Všichni se na něj dívali…