hračky, moje selhání a pokus o návrat na správnou cestu, plodný víkend…

Mám rád fajn věci a vynálezy. Jednou z těch maličkostí je například focení časovým spínačem. Nastavíte si foťák a necháte ho nafotit každou minutu jeden snímek. Za pár hodin máte 10-15 sekund animace :) Teď si na tom dost ujíždím, takže snad se mi podaří to nějak vtipně využít do dalšího Cosmixu na projekce.

Všechny ty, co mi drží palce v odvykání, zklamu. Na svatbě jsem si 2 cigarety zapálil (byť den předtím na klubovce ne – ale zase sem si dal práska trávy), včera jsem 2x popotáhl z kamarádovi cigarety. Takže začínáme počítat od znova. Ode dnešního dne, řekněme od 0:00.

Víkend byl velmi plodný. V pátek jsme společně s tzv. kontejner crew (raděj po tom ani nepátrejte) jeli do Boskovic na Sklepy (klubík v podhradí místního hradu). Hrál se jungle a drumík. Byl to menší klubík s pěknou výzdobou, úplně undergroundovými cenami (to snad někdo dotoval) a všechno včetně návštěvníků tam bylo na pohodu. Na pohodu byla i hudba. Nemít povinnosti sobotního rána, zůstal bych tam velmi dlouho. Bohužel. Zmeškat svatbu strýce jsem nechtěl. Říkal jsem si, že bych si mohl zkusit, jaké je to fotit svatbu. No mohl jsem fotit jen občas. Většinu času jsem měl v ruce totiž kameru. Ráno jsem se díval že jsem natočil přes 2,5 hodiny. Jsem zvědavý na kolik to sestříhají. Taky jsem celkem nečekaně bráchovi řekl, jak jsem na tom s orientací. „Doufám že nejsi teplej.“, já na něj. Hodil na mě tázavý pohled:“Ne, akorát nemám babu, protože nemám peníze.“ (hledá práci) „Ok, to jsem rád, protože já jsem.“, oddechl jsem si. „Co ??“, zatvářil se dost nechápavě. „No já jsem teplej.“, odpověděl jsem. „Hm, ale našim to raděj neříkej. Ty vole… Fakt?“. A dál to bylo v pohodě. Mladý mozek ten fakt přijal vcelku bez problémů. 

Mám jistě zábrany, které mi brání pít v přítomnosti rodiny. Díky tomu jsem se neplánovaně stal řidičem. Byl mi svěřen postarší dieslový Peugeot. Celkem si mě dostal. Pravda, zpočátku to byl nezvyk a musel jsem si na jeho citlivost (Favorit je v tomto ohledu auto pro koně) zvyknout, ale po deseti minutách jsem ho měl pevně ve svých rukou. Nedělní den jsem z převážné většiny strávil ve Zbýšově u rodičů. Pak zpět do Brna. Podvečer strávený v přítomnosti miláčka. A večerní kafe se změnilo ve večerní pivo s kamarádem.

P.S. Nenávidím papírování. Ne. Zvlášť v pondělí ráno. Nenávidím všechny…