Mno, tenhle měsíc byl teda výživný. Povedlo se vyřešit problémy s vyúčtováním práce v srpnu, září i říjnu, takže radost.

Po roce se spolubydla stěhuje pryč. První info bylo, že během ledna. Když jsem se na konci listopadu zeptal, zda tohle info platí, odpověděl, že bude pryč už v prosinci. Na to jsem se vzmohl jen na odpověď: „Dobré vědět.“ Mladí se s tím nemažou. Dostal jsem na tuto odpověď emoji srdíčka. Ehm, ok. Pochybuju ale o tom, že mi to v prosinci zaplatí vypadlou část nájmu. No jo.

Chvíli to vypadalo, že by se tam mohla nastěhovat kámoška (radost!), ale to bohužel padlo. A tak budeme hledat po Vánocích spolubydlu (fakt neradost!).

Kromě zaměstnání a přivýdělku za socky pro dvě restaurace mi pak cvrnklo do nosu ještě jedno překvápko. Výroba videa s deadlinem do konce měsíce listopadu. Byla to nabídka, které nešlo odolat i když časově jsem na tom byl prabídně. A progres bar se u tohoto úkolu krapet zasekával a mě zřejmě čeká sakra perný víkend, který hodně budu trávit se střihacím programem Da Vinci. A to nemluvím o tom, že jsem zvyklý na krapet rychlejší komunikaci. Ale to sebou asi nese tato historická doba. Každý má mail, každý má Whatsapp, ale přesto jsou na světě pozice, kdy si můžete na nich dovolit nereagovat pět dní. Do takového zenu jsem se zatím nedopracoval. UPDATE: Jsme těsně před koncem, má to titulky, má to vytuněný zvuk, takže si dovolím minulý čas: Nakonec to docela šlo, i když by to šlo udělat za 14 dní, kdyby se komunikovalo svižněji.

Hned v prosinci se chci vrhnout na výrobu fotoalba s tátou. Ale to bude časově poměrně náročný. Už na prvním kroku si můžu vylámat zuby. Protože většina fotek je asi na mém minulém stolním PC, které mi minule už nechtělo nastartovat (a jenom projít fotky bude práce na několik hodin). Nějaké fotky by taky mohly být na některém z mých tří externích disků, ale ty postupně všechny odešly (i když je stále skladuju). No jo. Doba vánoční, doba zázraků (radost!) Což mi připomíná, že musím přefotit fotku 4×5 cm na plátno 90×60, tak mi držte palce, už ji týden lisuju, protože měla spíš tvar válečku a já to zjistil po dvou měsících co se mi tu válí…

Přesto všechno jsem vcelku spokojený. I když mi stálý zaměstnavatel v reálné mzdě platí o čtvrtinu méně, než před 6 lety (a to počítám už s novým výměrem). Je to smutné, ale je to prostě fakt. Dlouhodobě to takto asi udržitelné není. A do důchodu daleko. Naštěstí se nestalo to, čeho jsem se docela bál. Že mě ty externí práce nebudou bavit. Zjišťuju, že naopak (radost!)

Jo a bitcoin zase spíš klesá než stoupá? Pocity? Je mi to jedno. Klidně ať si klesá, aspoň se pokusím zase přikupovat, když bude za co. Přežil jsem v pohodě 2 bear markety, rozhodně to nevzdám v ten třetí. :)

P.S. Pokud si myslíte, že jsem málo osobní, tak nevím. Třeba fotku z hajzlu si každý jako úvodní foto do blogu nedává… ;)