Rok sotva začal a už běží ve sprintu, zatímco já běžím za ním s jazykem na vestě a plánem B v pytli na odpadky. Mezi třemi akcemi měsíčně, dvěma dny volna za čtyři týdny a existenční debatou s bitcoinem si zkouším ujasnit, jestli jsem vyhořelý profesionál, nebo jen moderní člověk roku 2026. Nebo je to jen letošní standard?

To nám ten rok začíná. V práci jsou to aktuálně galeje, 3 velké akce v měsíci, a to sotva skončila olympiáda. Občas dojdu večer domů a mám chuť usedavě plakat nebo se na měsíc zakousnout do nějaké kytky a předstírat list. Mám ještě jednu variantu, ale upřímně nevím, zda antidepresiva jsou to, co aktuálně potřebuju.

Nekonečný kolotoč čtení komentářů (většina od trolů), sezení na poradách, stříhání videí, točení videí, titulkování videí, denně 7 příspěvků na 5 různých sociálních sítí a za poslední měsíc celkem jen dva dny volna (oba o víkendu, o já se mám). Produktivita 140 %, stav psychické stability nejasný.

A další výpadek v rozpočtu, ukončení vedlejší spolupráce. Na to, že se to točilo kolem sociálních sítí (a jídla), to ušlo a vlastně to člověka i bavilo. Konečně jsem taky přestal popírat realitu a při pohledu na graf mi došlo, že do července, (kdy bychom mohli mít svatbu) půjde bitcoin na 66 % dolů a šance, že by do té doby o něco povyrostl, je odhadem jen třetinová. Rozum velí prodat tedy hned. Stejně tak ale velí prodávat jen tolik, kolik je absolutně nutné, protože za 2 roky až bude BTC růst k 200 tisícům, by to jinak mohlo být velmi, velmi bolestivé.

Během března asi nebudu mít fyzickou ani mentální kapacitu něco dalšího vzít, ale rád bych se dál věnoval střihu videa. Co ale budu dělat dál obecně? Myslím za 5 nebo deset let? Zvládnu ještě jednou změnit obor?

Letos mi bude 47 let a to je prý aktuálně věk, kdy se už práce hledá hůř. V době stále malé nezaměstnanosti je to paradox, jehož mocninou je demografická realita naší republiky. Problém je, že je jen otázkou času (rok či dva?), kdy bude většinu videí na internetu stříhat AI s ohledem na to, co se líbí cílovce. Vypadne z toho brain rot na druhou, to vám garantuju. Ale můžu se mýlit. Aspoň myslím. Myslím, že mýlit se můžu, to je ještě zcela legální. Zatím…