Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.
Deset kilo prádla a minimálně kilo fotek
No jo, těžký to život buzny. Kdybych byl správný hetero macho, mohl jsem mít na domácí úklid nějakou pipku, která by to dělala s láskou (berte to prosím jako politicky nekorektní vtip). Tolik fotek a tak málo času…
Zatímco venku svítí sluníčko a teploty taví asfalt, mohu jen závidět těm, které čeká dovolená. Já si tu svou už vybral a nyní mi bude dělat společnost jen notebook, výhled na Prahu z kanceláře a klimatizace…
Po dvanácti dnech spolu jsme se museli rozloučit a odjet do Prahy. Večer jsem se koukal na křivku návštěvnosti tohoto blogu a z ní jsem vytušil, že je něco špatně. Nebo spíš, že se něco děje. Po chvíli přemítání mi svitlo. Začaly prázdniny. A protože jen málokdo je takový úchyl, aby trávil dovolenou na internetu, je prostým faktem, že dva prázdninové měsíce (stejně jako období kolem Vánoc) sebou přinášejí menší počet návštěvníků.
Všechno krásné musí jednou skončit. A tak ani nám se nevyhnula povinnost se vrátit zpět od moře do betonové džungle naší metropole. Kromě opálení jsem si sebou přivezl pár mušliček a dokonce i mi zbylo i pár euro, které jistě využiju již brzo.
Nejen válením se na pláži je člověk živ. Marosh má holt rád i výlety. Jeho předpověď, že jej během úterý prokleju se nicméně nesplnila. Na jeho šílené výlety jsem si zvykl a koneckonců každý pohled do zrcadla mi nelichotivě připomíná, že bych pár kilo zhubnout potřeboval.
Za jedenáct dní na Krétě jsme zaplatili o dva tisíce méně, než někteří za dní osm. Přesto si myslím, že když už hotel nabízí „all inclusive“, měl by onen servis v podobě jídla nějak vypadat.
Průvodci někdy lžou a to i ti papíroví a knižní. Někdy popíší město vcelku trefně a někdy o místu raději ani nepíší. To byl i případ dvou zdejších míst. A asi bych to ani nebyl já, kdybych si nespálil něco dalšího.
Měl jsem určitě v plánu napsat zápisek dřív než z hotelového pokoje na Krétě, ale holt jsem věnoval pondělní den dovolené jiným věcem. Namátkou třeba žehlení, směně korun za eura, vysedávání na kávě a taktéž hraní QuakeLive a úpravě fotek ze sobotní svatby…
Přežil jsem výměnu objímky navzdory tomu, že jsem to dělal nevědomky pod proudem. To se dá pochopit. Dá se ale pochopit vyjadřování přeplaceného manažera, který dokázal podříznout zlaté tele českého sportu? Zařadili byste vy do tiskovky informaci o vašem průjmu a svědcích, které na to máte?
