flashback z úterý, pokles euforie z digitálních filtrů…

Nějak mě to předprogramovaní příspěvků začalo bavit. ;) Takže ačkoliv víkendy trávím jako ortodoxní nesurfer, přesto mohu učinit zápis. Prvotním impulsem byl AdaMM. Prý jsem se nezmínil o úterní noci. Je to fakt a navíc velká škoda. Myslím, že už jsem říkal, že Marjánka je ‚velice temperamentní’… Jenže ona má taky sestru. I sestra je velmi pěkná a co se týká praštěnosti, je na tom ještě o drobek hůř. První věc co udělala po seznámení se mnou byla, že mi ukázala svoje poloprůhledná tanga (kalhotky). Ukázala je i kamarádovi, co přišel se mnou. Jemně jsem ji naznačil, že kamarád je narozdíl ode mně na holky :-D. Poté tato neřízená střela nenápadně ukradla z vedlejšího stolu (obývalo ho asi 6 kluků) dvě piva a schovala jim je. U dalšího stolu seděli dva studenti, kterým při přehlídce spodního prádla málem vypadly oči z důlků. To se Markétce (tak se tato víla jmenuje) líbilo, takže si řekla, že by nebylo od věci je trošku vzrušit. Chvíli jsme se přesvědčivě líbali a chvíli jsem jí naoko dělal potěšení rukou. Na to už se Marijánka nevydržela dívat, odhodila mě na volný stůl a naoko jsme se vášnivě líbali. Odcházeli jsme všichni spolu a bylo velmi těžké zachovat vážnou tvář. Fakt, že největší buzna v hospodě odchází s dvěma opravdu krásnýma holkama mi přišla velmi vtipná. Jak jsme zjistili, většinu cesty jsme s Markétkou měli stejnou, takže si mi v busu číslo 92 sedla na klín a cesta byla velmi veselá. Kamarád se nevěřícně ptal, co to mám proboha za kamarády. Jen jsem se usmál a potichu odpověděl: ‚Ty nejlepší…‘

POZOR – následující odstavec nemusíte úplně pochopit, pokud neumíte pracovat s barvami jako s matematickými hodnotami (tedy pokud vám není jasné že #9C9C9C je šedá a #DDA533 oranžová). Pozn.: výrazy RGB, CCD a ruční vyvážení bílé nejsou nadávky.

Nadšení z ‚digitálních filtrů‘ přibalených do časopisu PHOTOlife mi dlouho nevydrželo. Celá věc funguje na barevném rozhození RGB snímačů fotoaparátu přes ruční vyvážení bílé. Bohužel je můj fotoaparát tak inteligentní, že si kontroluje poměrné zastoupení barevných složek a při vyšší odchylce mi odmítne překalibrovat barevnost. To znamená nefunkčnost těchto filtrů. Velká škoda, je to velmi jednoduchý nápad, jak ušetřit za barevné filtry (jeden v ceně zhruba 400-800 Kč). Geniální nápady bývají jednoduché (podotýkám, že podobné věci samozřejmě lze simulovat na PC, ale už jen v 8mi bitové barevné hloubce, kdežto překalibrací CCD snímače získáváte posun v 24 bitech a výsledek je o poznání věrnější). Uvidíme, co se s tím ještě dá dělat. Jinak zkouška laserového ostření proběhne asi na křtu první desky labelu SAMOPAL records ve Vranovicích v pondělí. Jen si nesmím zapomenout koupit baterie…