2x o mojí firmě, 1x o mojí matce (rozhodně ne vše ;) ) + včerejší sváteční den.

Děkuji všem za strachování o moji osobu a zrak (díky svícení si laserem do očí). Snažil jsem se být opatrný a sebevrah nejsem… Tedy už ne.

Jinak včera ke mě dorazily dva zajímavé návrhy. První byl, ať si vždy začátkem roku předprogramuju blog na celý rok, že pak budu mít více času. A druhým byl… Hmm. Nějak jsem ho zapoměl, poslední dobou moc chlastám. Každopádně mě pobavil spolužák, když se mě po ICQ zeptal, jak to dopadlo s autem. Moje firma řeší 6 měsíců krádež mobilu a dalších 6 měsíců ji trvá, než mi koupí další. Jak dlouho ji asi potrvá, než vyřeší rozbití auta? Několik let? Nebo se mám bát toho, že si v důchodu nějaká účetní všimne položky – 1x auto rozbité?

Právě dělám softwarový audit ve firmě. Mailem mi zaslali z Prahy zazipovaný soubor (WINZIP jsem musel nahradit UltimateZIPem), ten dle jejich rady mám dát na disketu a pak spustit. Problém je, že audit je tak velký (přes 1 MB), že po auditu dvou počítačů je disketa plná. Jestli si myslíte, že se audit dožadoval nějakého volného místa, další diskety nebo tak nějak, tak jste na omylu. To jsem zjistil až na pátém počítači. Soubory na disketě mají hlavičky, ale žádný obsah. Myslím, že minulá verze auditu, která se tu dělala tak před 3mi měsíci, byla o dost menší. Ale aspoň nelze říct, že se naše firma nezabývá bojem proti počítačovému pirátství, vždyť která firma dělá SW audit každé 3 měsíce?

Taky mě potěšila maminka. Volala, že si konečně po dvou letech od smrti našeho milovaného německého ovčáka, pořídí dalšího psa. V neděli jsem jim prý nasadil brouka do hlavy (místní doktor jim ho asi 2 měsíce doslova nutil a já ho v tom plně podporoval) a tak otec v pondělí a úterý postavil pejskovi boudu. Jak znám otce, tak to bude minimálně dvojpokojový palác, který by v případě elektrifikace a zavedení vodovodu postačil menší rodině s dítětem. Ale špatně se pejsek mít nebude, teď pro něj jen doma hledají jméno a já už se těším na sobotu, abych si ho mohl vyfotit. Určitě dojedu posvítit na hrob, jak je mým zvykem. Tím bohužel příjdu o Helloweenskou párty v Kingsu.

A co jsem dělal včera? Včera jsem se válel do jedné v posteli. Pak jsem porovnal pár cd, trošinku, ale opravdu jen trochu, si uklidil, pár cdček vypálil, odepsal na několik sms a pak zašel s jiným kamarádem než obvykle na kafe. To ovšem stejně skončilo tak, že jsem obvyklého kávičkového přítele potkal v Cafe Dominik s dalším kamarádem. Většinu večera jsem jako nadrženec patřil k osvědčeným cílům těchto vtipálků. Jediný hodný člověk široko daleko byl samozřejmě David za pultem (pozn. pro ty, co čtou tenhle blog jako telenovelu – ne, to je úplně jiný barman). Vlastně mě potěšil i Macek, protože se rozhodl rozloučit se se dvěma zaměstnanci, kteří tak trochu pouštěli žilou firmě, kterou spravuje.