nádobí, soumrak technoidní mládeže a ti co jsou lepší lidi než my.

Včerejší den jsem vyjimečně nevyrazil do ulic fotit. Nechal jsem si ve fotolabu udělat pár fotek a jinak se válel doma. Po týdnu jsem se přinutil umýt nádobí. To fakt hodně moc nesnáším. A zbytek dne jsem proseděl v kavárně.

Černé myšlenky při pohledu na naši techno scénu nemám sám. Jeden můj známý tvrdí, že se blížíme k bodu, kdy to všechno vyhnije a techno scéná se stejně jako bájný Fénix zrodí znovu z vlastního popela. Jen se prý nebude hrát techno, ale breakbeat. Proč ne? Breakbeat a jungle jsou velmi melodické odnože elektronické hudby. A kdyby se vrátili ty chvíle, kdy nešlo o peníze, ale jen o zábavu a ty lidi uvnitř sálu spojovala hudba a ne drogy (tím je myšlen hlavně perník a háčko), bylo by to fajné a pekné. Někomu se to asi líbit nebude, ale jak dokázala 60.tá léta, ani rock ‚n‘ roll nebyl věčný.

Sanitky každý den stojící asi 200 metrů od úrazovky v jednom jízdním pruhu mě už opravdu štvou. Pravidelně tam stává alespoň jedna nebo policie, přestože je přes silnici o asi 10 metrů dál parkoviště. A důvod? Záchranáři a policisté si tam chodí kupovat do večerky svačinu.