skoro optimistický zápisek, slabší a silnější půlky lidstva…

Miluju tyhle dny. Myslím tím sobotu a neděli. Miluji je protože jsem doma, většinou se vyspávám z opice nebo podobného stavu (případně se ráno kolem sedmé chystám zalehnout) a tady na blogu se v určitý čas objeví svěží a optimistický zápis. Tedy OBČAS svěží a optimistický, to je pravda…

Včerejší téma mohlo být pro tu „slabší“ polovičku lidstva trochu hůře stravitelné. Ale z uvozovek jistě cítíte, že ženy vůbec nepodceňuju. Jsem toho názoru, že odlišný způsob myšlení není důvodem, proč neuznat živočišnému druhu jeho kvality, obzvlášť pokud tento druh dokáže přežít v dnešním světě. Je mi líto pánové, ale podívejte se na statistiky úmrtnosti. Ženy to mají zařízeno daleko lépe než ta banda ješitných hlupáčků, kteří si říkají „páni světa“. Ale zanechme tohoto tématu, než mě pár kamarádek ukamenuje…

V pátek jsem jel do Vranovic na křest druhého vinylu z produkce Tuzexx bookingu. Pokud se mi nic zlého cestou nepřihodilo, nebo pokud jsem v depresích neskočil do kolejí, tak doufám, že se mi konečně povedlo zajistit osvětlení v druhém pokoji. Bylo by fajn tam skutečně časem dodělat nějaký improvizovaný ateliérek. Chybí k tomu jen světlo, koberec, světlo a spousta světla :) Jenže to už planuju takto rok. A zatím jsem se nevymotal ze začarovaného finančního bludiště. A pak že je život krásný…