aneb když už pereme, tak dočista dočista…

Neznámý jménem Puzzled mě pořád popichuje ať osvětlím příčiny proč se s někým nebavím. Ok, ještě jednou a naposled:

Kávičkový přítel – poté co po mě vyjel (ač byl zadaný), jsem ho odmítnul a zveřejnil na blogu… Přestali jsme se nějak spontáně bavit, zdravit, míjíme se a totálně ignorujeme. Jsem schopen odpřísáhnout, že vedle mě nikdo nestojí, když bude stát krok vedle mě.

Přítel Kávičkového přítele – kromě toho že se z něj stal prvotřídní zmrd, který dokáže otrávit poměrně široké území (to jsou MOJE slova), je poměrně naivní, takže těžko říct zda se se mnou přestal bavit na radu svého staršího ochránce a ctitele nebo z vlastní iniciativy. Každopádně mu dodnes nedošlo, že hlavním důvodem proč začalo toto mlčení je fakt, že po mě vyjel jeho kluk. Ne já po něm…

Barman L. – poté, co měl údajně prohlásit že můj nový kluk je tak trochu Róm, jsem mu původně chtěl doporučit pohled do zrcadla a barevnou tabulku z grafického studia, aby se dalo zjistit kdo je víc snědý, ale nakonec jsem nad tím mávnul rukou a občas na sebe jen štěkneme.

Zuzka – kamarádka od jednoho mého kamaráda. Poté, co začala brát pervitin, se její charakter razantně proměnil. Pomlouvala kamarády mezi sebou a štvala je proti sobě. Díky ní nesnáším pervitin. Nesnáším ho na stole v psaníčku, nesnáším když se musím dívat jak si ho někdo frká, je mi zle když jsem s podobnou osobou seznámen.

moje výčitka – S. – jak jsem již včera zmínil, moje platonická láska po netu. Než mi ruply nervy a já se chtěl zamilovat se vším všudy. Tady, v Brně. Moje výčitka, protože city byly oboustrané a já to prostě zničil. Nedávno jsem se dozvěděl, že se chystal pracovat v Brně. Možná sem bude jezdit na víkendy… Přerušení psaného projevu z jeho strany. Jediný osoba u které mě to mrzí…