aneb snídaně po druhé odpoledne, Bennyho zásuvka a zápis na pokračování…

Jsou zhruba 4:00 a já si předprogramovávám tento příspěvek, protože je mi jasné, že těžko vstanu kolem osmé nebo deváté, abych sem něco vložil. Po pátečním tahu jsem spal do jedenácté. Pak jsem zašel na internet, všem říkal že mám hlad a chuť na cigaretu a nakonec si zapálil. Protože jsem měl v plánu opravit Bennymu zásuvku (mám na to papíry), zašel jsem do Tesco supermarketu koupit zásuvku. Chtěl jsem původně ještě koupit nějaké jídlo, ale nakonec zvítězil hlad a já si dal kukuřičný chleba a pizzu s tuňákem. Pak už nebyl čas a já pádil do kina za AdaMMem, který mě pozval na film. Šlo o druhý norský film v řadě, jak vtipně poznamenal, brzo budu odborník na skandinávskou kinematografii. Film „Kámoš“ byl poměrně ze života, byl výborný stejně jako předchozí „Pád nebes“ a obsahoval podivný a vtipný předfilm. Pokud hledáte film ze života, film o mladých lidech, který nakonec končí happyendem (který si fakt moc přejete), určitě zajděte…

Po kině došlo na Bennyho zásuvku. Původně jsem očekával „brnkačku“, vyměnit zásuvku přece zvládne každý (mimo programátorů – to je vtip). Bohužel mimo faktu, že má Benny v bytě rozvody hliníkem, se asi po válce vyráběli lehce jiné zásuvky. V batohu jsem měl multimetr, šroubovák, ale majzlík a kladivo jsem nebral. Navíc je ochrana na vodičích tak zteřelá, že je pravděpodobně jen otázkou času, kdy celý barák shoří. Informoval jsem Bennyho a požádal o izolepu, abych mohl izolovat vodiče. Je to neuvěřitelné, ale neměl v bytě NIC. Ohnul jsem drátky do poloh, aby minimalizoval možnost jejich vzájemného dotyku, obal zásuvky přilepil aspon svýma street.artovýma nálepkama a vnitřek nechal na stole. Napadlo mě, že jsem tak založil novou odnož street.artu – home.art. Místo abych chodil po ulicích a lepil nálepky na sloupy, budu chodit po návštěvách a v jejich bytě lepit nálepky…

pokračování až se vzbudím…