prokousnutá ruka, ranní ptáče dál doskáče ale možná dřív zhebne, nedostatkem spánku k lepší postavě…

Den pátý plný euforie…. SKONČIL. Respektive ani nezačal. Včera jsem zapadl do postele po půlnoci, dost zdevastovaný asi tříhodinovým focením. Když jsem kolem deváté zaparkoval auto na ulici a chtěl jít k domovu, uvědomil jsem si, že u sebe nemám klíče. Hledal jsem je asi 5 minut, ale měl jsem tušení, že jsou v praci. A taky že jo. Takže znovu nasednout do auta, sjet přes celé Brno do práce (večer se jezdí krásně). V práci máme psa. Hodná fenka, pokud je ve svém kotci, ale když ji přiváží řetězem k boudě, je to nemilosrdná dračice. Trošku to s německýma ovčákama umím, vím kde chytnout atd, měli jsme jednoho doma. Většinou když kolem ní jdu a ona pořád štěká, tak se za ní zastavím, pokecám s ní, pohladím si ji. To jsem bohužel udělal i včera. Naštestí mi jen jemně prokousla kůži, přesto mě ruka trošku bolí a taky mi jemně otekla. 

Dnes v 5:30 mi zvonil telefon a musel jsem urgentně do práce. Během cesty kolega z Prahy zjistil že závada je jinde tak jsme museli jinam. Ještě mě dnes čeká školení. Ráno mi volalo asi pět lidí, že mají problém se sítí, já se ale nacházel asi 40 km od práce a kolegyně tam jak na potvoru nebyla. Jsem nevyspaný, pobolívá mě ta ruka, vidina odpočinku žádná a začínám štěkat na lidi. ;)