zlé časy pirátů, 3 čaje ve sportbaru a náladový podzim…

Obyvatelům strahovských kolejí nastávají krušné časy. Píše o tom server Technet. Troufám si tvrdit, že ze Strahova a z brněnských kolejí pochází v této republice minimálně 1/3 všeho warezu. V diskusích se již několik studentů ozvalo, že pokud nebudou moci (ke studijním účelům samozřejmě) používat nelegální software, nic se nenaučí. Legální cesty jak se dostat k takovému SW (zdarma k učení) samozřejmě jsou, jen jsou trochu složitější než kliknutí na tlačítko download. Tyto programy ale podle mě tvoří jen špičku ledovce. Hlavním problémem byly, jsou a budou filmy a mp3. Já si samozřejmě taky občas nějakou tu mp3 nebo film stáhnu, ale nikomu to pak neprodávám jako chlapci z kolejí. Stejně tak nerýpu do lidí na diskusních fórech, když se mluví o internetovém připojení, jeho kapacitě a ceně, že to mám zadarmo. Vypadá to, že české hnízdo warezu bude značně utlumeno v aktivitách. Zda to bude mít celorepublikové následky pro piráty je těžké určit, ale nedivil bych se tomu.

Včerejší den jsem dorazil domů hladový. Nekoupil jsem si totiž žádnou svačinu. Najedl jsem se a usnul. Když jsem kolem půl sedmé večer vytřeštěně vylítnul z postele, měl jsem za to že je ráno a já zaspal. Pohled na mobil mě uklidnil. Vypalil jsem cd se sestřihanou reklamou na jednu technoparty a předal ho dle instrukcí ;). Pak mi zbývalo už jen donést kamarádce do práce návod k telefonu. Protože dělá v baru, nebylo to nijak nepříjemné. Za večer jsem tam vypil 3 Earl Graye, čímž jsem asi barmana moc nepotěšil. Zpět domů, postel a ráno práce…

Někdy mám chuť jen tak si někam sednout a začít brečet. Jen tak bez důvodu. Prostě si pustím pomalé písničky, nejlíp když venku prší. Když je jen zamračeno, není to ono. Je tu podzim, tak snad budu mít hodně příležitostí. Problémem je, že si nedokážu vůbec odůvodnit svoje jednání. Stejně jako nevím proč to sem vlastně píšu. Faktem je, že prostě čas od času takovou náladu mám. Zní to divně, ale mám deprese docela rád. Vypnu telefony, nahodím romantický film… Ne všichni moji známí vědí, že nejsem jen velmi vtipný a praštěný společník. Tím jsem totiž jen když jsem s někým. Když jsem sám, měním se. Pan Jekyll a pan Hyde. Ti dva si pomáhají přežít…