Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Krize trhů a krize mého života

nutno podotknout, že jsem to sice nazval krizí, ale nevnímám to tak, prostě tu situaci beru jako fakt, který mě trochu štve, ale ne natolik, abych měl potřebu s tím něco dělat…

Vida, vida, vida, Bushe nepodpořila ani vlastní strana. Co to bude znamenat pro ekonomiku USA je otázka. Nicméně nás to nemusí tolik pálit jako to, co v reakci na situaci v USA dělá a dělat bude ekonomika v Evropě. První náznaky krize se pozvolna přenáší i do Evropy a my v tuto chvíli můžeme být relativně spokojení, že nemáme euro, ale celkově to myslím, nebude vůbec nic řešit. Nejhorší varianta je panika. V panice začnou lidi vybírat své úspory a ze špatné situace udělají ještě mnohem horší. Další otázka je, zda se po vzoru USA i EU alespoň pokusí situaci nějak stabilizovat. Nejvtipnější na celé té věci ale je, že se ani sami ekonomové nedokáží shodnout na tom, zda nějaká finanční injekce situaci stabilizovat může! Ten kdo má peníze ve zlatě, si asi může oddechnout. Ten kdo je nemá tak taky, za předpokladu, že má jistou práci. Co můžeme v budoucnu očekávat? Krachy, krachy, krachy a to nejen v bankovním sektoru. Zní to docela dobrodružně (a na krachy některých leteckých společností se zlomyslně skoro těším)…

Jinak co jsem včera udělal? Moc toho nebylo. Měl jsem dovolenou, přesto jsem se otočil v práci a vzal do servisu notebook. Pak jsem zajel ke kamarádovi a pomohl mu naložit a vyložit TV do servisu, následovala kavárna, prošvihnul jsem nabídku dnešního focení DJe Orbitha, sprcha doma, kadeřnice (po bocích to chtělo sestřihnout opravdu moc), stavil jsem se pro meducínu a pro změnu zase kavárna. Tím bych to mohl zakončit. Ano, jsem líná mr*ka, která vlastně nic nedělá. K tomu jsem zapomněl zastavit se u našich, takže to budu muset napravit dnes ráno. V poledne se kouknu do práce, potom možná zajdu s kamarádem na kafe, večer mně čeká povídání o focení s přítelkyní kolegy a pak se možná (opravdu jen možná) mrknu do Perpeta. Zní to docela nenáročně, což?

Ad fotky ze Šumavy – pracuju na tom, ale ještě nemám všechno upravené. Něco jsem samozřejmě už pomazal, ale finální galerie, jak jsem slíbil všem kamarádům, bude. Přiznávám, fotil jsem jen první a druhý den, pak jsem na to neměl náladu a udržoval si hladinu alkoholu tak vysoko, abych ji nedostal. Alespoň jsem ale netrávil hodiny na netu denně, abych zoufale hledal někoho, kdo vlastně neexistuje – přítele. Musím se naučit zamilovávat napůl, případně na čtvrt síly, než jsem dělal obvykle. Jinak mě další expřítel bude muset pohřbít. Stejně tak vím, že tentokrát bude muset být iniciátor vztahu on, protože upřímně řečeno nemám sílu být ten, kdo to zase potáhne. Myslím, že podobný problém má i kamarád zahradník a do budoucna si prostě neumím představit, jak by něco takového mezi námi dvěma mohlo fungovat. Opravdu nemám sily a už vůbec chuť někoho uhánět. Jediný člověk, kterého znám a měl bych v něm v tomto důvěru bydlí v Praze. A upřímně, neudělám stejnou chybu dvakrát po sobě, abych se odhodlal vydat se někam, kde si nejsem zcela jistý, zda chci být a kde nevím, zda bych získal práci, kterou bych chtěl dělat za odpovídající plat. Nejsem si jistý a dokud mně někdo neujistí sám od sebe, asi hned tak do vztahu neskočím.


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Úterý, 30. září 2008, 9:09

Publikováno v BLOG


Komentáře

Jeden komentář: “Krize trhů a krize mého života”

  1. Marosh napsal:

    Toho typka bych chtel poznat, pac tady v Pze nikoho normalniho asi neznam :-) ale jinak pravdu dis, nejaky stehovani by bylo v kazdym pripade unahleny, neni Ti uz nact, aby ses zblbnul a pak resil, co s tim… Keep smiling, o krizich si muzeme vypravet, u me uz je to asi krize stredniho veku :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *