vlastní recenze na GameOver – domácí násilí, víkendový duch

Je to už celkem dlouho, co jsem působil na jednom serveru zabývajícím se freewarovými hrami. Občas jsem si střihnul recenzi a bylo to vcelku zábavné a jistě poučné. Jenže dnes už moc hry nehraju. Minulý týden jsem udělal vyjímku. Stáhnul jsem si hru Game Over – domácí násilí a o víkendu jsem měl čas ji nainstalovat a spustit. Zde je moje recenze ;).

Je to velmi svérázná hra.  Na začátku si vyberete, zda chcete být mužem nebo ženou (homosexuální soužití není podporováno). Vybral jsem si veselého, přátelského bordeláře (což je tak zhruba můj profil) a partnerka byla veselá a přátelská submisivní flegmatička (tím submisivním flegmatikem jsem si pojistil, že toho po mě nebude moc chtít). Když jsem během prvního dne nakoupil trochu vybavení a nezbylo mi na jídlo, žil jsem týden bez toho, abych se najedl nebo třeba umyl. Stejně tak dopadla chudák kočka. A s největší pravděpodobností i partnerka. Když mi nechtěla dát polibek, vyčistil jsem si zuby a hned to šlo (byť jsem musel smrdět jak dveře od chlíva). Zvláštní je, že jediná věc kterou jsem byl schopný držet ve stanoveném limitu, byla hygiena. Tím, že jsem pral a vynášel smetí, taky strašně narostlo moje charisma. Když mi partnerka asi po 4 týdnech soužití navrhla, že bychom si mohli přečíst knížku (což je velmi vtipná činnost trvající 60 minut, při níž oba partneři stojí u knihovny, dívají se do svých prázdných rukou a vydrží takto po celou dobu), odmítl jsem. Vzápětí mě moje flegmatická a submisivní (!) polovička zmlátila. Další pondělí, když jsem dostal výplatu, jsem koupil barevnou televizi a hru uložil. A hle! Po načtení hry jsem zjistil, že mám víc peněz než při uložení. Po asi šesti vypnutích a zapnutích hry jsem měl na kontě asi 75 000 Kč. Takže si pamatujte, potřebujete-li peníze, stačí ukládat a načítat v pondělí, já si tak během jednoho dne zařídil CELÝ byt. Vážně jsem nepřišel na to, co koupit dál, měl jsem dokonce i originál obrazu v ložnici. Po dvou dnech od tohoto velkého zařizování, mě moje submisivní polovička znovu zmlátila. Hned ráno… Chtěl jsem proto jet na dovolenou (což je částka skoro jako týdenní příjem, ale nechtěla. Pohádal jsem se kvůli tomu s ní. A odjel na dovolenou sám. Mimo sloupců fauna a láska jsem měl vše v normálu. To se mi nepovedlo od začátku hry! Příští pondělí si vyrobím nějaké peníze a budeme jezdit jenom na dovolenou. V sobotu ráno jsem zavolal svému psychiatrovi. A pak jsem zkusil potřetí nabídnout své ženě dovolenou. Nechtěla. To mě opravdu rozzuřilo, zvlášť proto, že i když jsme nikam nejeli, 12 000Kč se mi odečetlo z účtu. Zmlátil jsem ji. Ani poté nesouhlasila…

V herním čase jsme spolu vydrželi asi 34 dní. Pak klesl náš vztah na bod mrazu. Nevím proč, ale násilí v jiných hrách je zábavné (Carmageddon, Duke Nukem. Unreal), tady ne. Hra má v sobě spoustu chyb, nedodělků a i chování postav je často nelogické (submisivní flegmatička chce nejčastěji sama do divadla, ale striktně odmítá společnou dovolenou a pokud odmítnete dělat společný úklid – ve hře jsem uklízel skoro pořád jen já – tak vás zmlátí). Autoři se pokusili zredukovat společné soužití dvou lidí do pohybu myši a klikání a to dost dobře nejde. Je to nereálné a nemožné. Vztah není o tom udržet si ukazatel pohodlí, lásky, hygieny, energie a klidu v mezích normy.

Co jsem dělal v pátek, sobotu a neděli? V pátek jsem zašel z kamarádem na kafe, v sobotu jsem hlavně spal a čuměl na filmy, v neděli jsem pro změnu spal a čuměl na filmy a pak zašel s kamarádem na kafe. Po kafi a večeři jsem zašel do Pomalého baru, kde jsme domluvili detaily ohledně našeho výletu na Šumavu. Počínaje pátkem tu tudíž nebudu, budu se rekreovat na Šumavě, fotit a možná i štípat dříví (trocha pohybu mi jenom prospěje). Jinak včera jsem potkal opravdu krásného zajíčka, bohužel to nebyla verze určená pro homosexuály…