Ne, řeč nebude o tužkovkách, ale o duševním stavu. Znáte ty dny, kdy máte na konci dne pocit, že je všechno špatně?

Že zítra to už přece nemůžete dát znovu, že je to jaksi nad vaše limity. V duchu si už tisknete výpověď a ve výsledku tím jen nas*ráte sám sebe, protože jediným měřitelným výsledkem je, že si prostě sám přitápíte pod kotlem. Jsem přesně tenhle typ člověka (pokud jste ochotni uznat, že jsem téhož živočišného druhu). Naštěstí se alespoň učím nenosit si to domů. I když nutit se do toho být veselý, když vlastně vnitřně jen chcete, aby celý svět shořel, je někdy docela těžké. Ale někdy stačí jen najít pár maličkostí, které vám dělají radost. Třeba jako to, že se vám daří plnit stanovený počet kroků denně, už víc jak měsíc. Je to sice blbost, ale je to alespoň nějaké plus.

A pak jsou samozřejmě taky zcela opačné dny, kdy vám ke spokojenosti stačí, že je venku krásně, máte čas na to dát si za den víc jak dvě cigarety a zadařilo se potkat nějakou zajímavou a výjimečnou osobu. Někdy bych si přál mít přístup do registru vlastních emocí. Pohrál bych si s nastavením a bylo by mi líp lusknutím prstu (luskání je mimochodem jedna z věcí, kterou jsem se v životě nezvládl naučit). Máme úterý večer (systém to ale samozřejmě publikuje až v podstatně strategičtější čas ve středu ráno) a mám za sebou oba uvedené extrémy a to v opačném pořadí. Ale na všem je nutné najít něco pozitivního. Například jsem během jednoho týdne zvládl navštívit Poslaneckou sněmovnu, Senát a dokonce i Úřad vlády.

Někdy jsi dole, někdy nahoře, ale vždy můžeš mít naději, že zítřek bude lepší. Dnes večer se naložím do horké vany. A hned zítra ráno zkusím najít svůj vnitřní klid. Někde tady byl…

P.S. Na Pixabay jsem nahrál nějaké nové fotky (ke stáhnutí a použití zdarma) a vypadá to, že i když se stahují všechny, až desetinásobný zájem je o fotografie se symbolem bitcoinu. Prohýřil jsem tudíž asi 2,5 dolaru na AliExpressu a objednal si mince dalších dvou kryptoměn. Snad dorazí dřív, než si podzim uvědomí, že se někde zapomněl a zatáhne oblohu. Jako fotograf už totiž pár let používám blesk jen velmi sporadicky a raději využívám přirozeného světla.