Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Bity a bajty ze zlata

Na začátku měsíce jsem si udělal týdenní skoro dovolenou v Londýně a na konci měsíce jsem se podíval tentokrát oficiálně pracovně do Ženevy. Jaké to tu je? Co počasí? A co data?

Včera jsem se vypravil na cesty. Letecky nejdříve do Mnichova a poté do Ženevy. V Praze to vypadalo na mírné zpoždění, z čehož jsme s kolegou nebyli moc nadšení, protože jsme neměli na přestup ani celou hodinu, ale zvládli jsme to. A tak jsem poprvé v životě ve Švýcarsku. K dokonalosti chybí jen návštěva CERNu. No i když…

Švýcarsko asi není zemí, kam lidé jezdí nakupovat. Možná ještě tak čokoládu, nožíky nebo hodinky, ale při pohledu na cenu obyčejného trička se mi udělalo krapet nevolno. Skoro stejně nevolno, jako když mi od mého operátora (O2) došla SMS o cenách roamingu. Cena za volání do ČR lidových 42,35 Kč/min, příchozí pak 24,20 Kč. Je to první destinace, kde vidím, že poslat SMS je dražší jako poslat MMS – 12,10 versus 9,60. Co mi ale skutečně vyrazilo dech byla cena za 1 MB. Kolega si myslel, že jsem se spletl o jeden řád, když jsem mu hlásil 240 Kč za 1 MB dat (v Německu to stojí 14 korun). Jistě, vím o tom, že si mohu koupit balíček 250 MB za 500Kč, ale tady nejde o balíček. Tady jde o katalogovou cenu roamingu v Evropě. O tom, že místní cena dat je mimo pak něco vypovídá i fakt, že za 10 franků si sice lze koupit wifi na pokoji, ale jen na 4 hodiny. A to se nelíbilo ani dvěma angličankám, které jsem potkal ve výtahu. Také mířily do hotelové lobby, kde je internet zdarma. Cenu za 4 hodiny označily jako ridiculous (absurdní). Rád jsem s nimi souhlasil.

Co na Švýcarsku opravdu zarazí je nedělní klid. Během několikahodinové odpolední procházky jsem viděl možná tři otevřené obchody se smíšeným zbožím. Pak ještě fungují některé bary a restaurace. A to je tak všechno. Protože jsem letěl jen s příručním zavazadlem, nevzal jsem si půllitrové balení krému na mou suchou kůži. Tož to byla, uznávám. Ale zítra mám před školením čas to napravit.

Jinak původní předpověď počasí, která zněla 21°C a slunečno, vyšla jen napůl. Během minuty se změnila mírná přeháňka v něco, co promáčelo i mou bundu, o které jsem si myslel, že je téměř nepromočitelná. Během dvou nebo tří minut deště jsem měl mokré nejen kalhoty (naskrz), ale i boty. Snad mi do dnešního rána uschnou. My jsme zaparkovali v místní restauraci, kde stál oběd zhruba 30 franků a na chvíli jsme si tak užili tepla. Moje lasagne byly navíc skvostné. Sýr v nich chutnal stejně jako ostatní věci – božsky. A co se týká toho počasí, kontroloval jsem si to na internetu. Holt září je měsíc s největším množstvím srážek. Smůla…

Večer jsme se vrátili na hotel, hodily do sebe sendvič a protože jsem nečekal, že v celé Ženevě neseženu krém na tělo, musel jsem večer vypustit sprchu. Umyl jsem jen to nejnutnější (nohy, intimní místa), ráno spláchnu vlasy, ale než tu seženu krém, nebudu vodu riskovat. Vím jak by to dopadlo. Sprcha, suchá kůže a pak v oblasti pasu čímdál nesnesitelnější svědění. Takže jsem si večer dal na hotelu dvě sklenky rosé (12 franků) a u toho sjížděl internet, Twitter, Facebook a dokonce jsem se dostal i k práci. Bylo potřeba zrušit reklamu na tři příspěvky a jeden příspěvek přednastavit. Sociální sítě mají jednu výhodu. Čistě technicky je jedno, zda sedíte v newsroomu nebo tisíce kilometrů daleko. I když přiznávám, v práci se mi dělá nejlíp.


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Pondělí, 30. Září 2013, 7:07

Publikováno v BLOG, Cestování


Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *