Už je to skoro týden, co jsem napsal poslední zápisek. Asi jsem krapet líný, protože se pár věcí událo, jen jsem se nedostal k tomu o nich napsat. Tedy čas snad i byl. Chuť chyběla.

Tak třeba mám v puse o dvě plomby navíc. A můj nos by možná snesl jeden steh. Ale vezměme to postupně… V pátek jsem nemohl moc kalit. V sobotu jsem totiž vstával v šest. Naplánoval jsem si snídani v BB na Florenci a pak odjezd do Brna. Bohužel jsem si neuvědomil, že sobota je víkend a v BB otvírali nikoli v sedm, ale až v osm. A tak jsem vzal za vděk McDonalds, dal si vajíčka a vodu a poté vyrazil na autobus. Zde jsem chtěl upravovat fotky, nicméně bez myši se mi to nedělalo nejlépe a navíc se mi chtělo spát, takže jsem vyspaný dorazil do Brna a poté jsem nejel vlakem k našim, ale na BVV, kde probíhaly tři naprosto nesouvisející veletrhy. My jsme mířili na veletrh věnovaný kočárkům a postýlkám. Konal se v jediné hale. Za cenu vstupenky 160 korun jsme se mohli podívat i na veletrh investičních příležitostí nebo veletrh věnovaný rybářství. Z mého pohledu vyhozené prachy a divím se, že ještě někdo na BVV jezdí. Dali jsme si poté rodinný oběd a zatímco naši jeli domů, já se stavil u osiřelé Evy J. a poté jsem na chvíli stihl v Tungsramu i Laďku Z. s dcerou Dorou. A ochutnal jsem neuvěřitelnou placičku s tekutou čokoládou a mořskou solí od Kokina. Hodnocení? 32 z 10!

V neděli jsem zasvětil svůj čas posilovně a taky úklidu. Setřel jsem podlahu nasucho, namokro a znovu namokro. Utřel jsem prach a pak se válel. V pondělí jsem v úklidu pokračoval a večer se setkal se svým skoroklukem. Popili jsme ve Wakatě a cestou domů se stavili za jeho kamarády. Jejich pes mi krapet otiskl zuby na nose a čele, takže se možná dočkám malé jizvičky na nose. Ke mně jsme dorazili kolem půlnoci a spát šli v jednu. Ráno jsem byl na osmou objednaný k paní zubařce, která mi i přes moji krapet strašidelnou vizáž zaplombovala dva zuby. No a pak jsem se po čtyřech dnech věnoval práci a restíkům. V rádiu nyní taky chystáme jednu věc přímo od Radiožurnálu k devadesátiletému výročí vysílání. Zatím nebudu prozrazovat vůbec nic, ale čeká nás zřejmě trocha té nárazové práce a naplno jí budu muset zasvětit i jeden z víkendů v květnu. A docela se na to těším.

Ve středu dělá mimochodem Český rozhlas jednu záslužnou věc. Nabádá lidi k darování krve. Vlastně jsem byl rozhodnutý se stát dárcem, ale kousnutí psem to asi o pár měsíců odsune. Každopádně pokud nemáte rádi nemocnice a přesto byste rádi zkusili darovat krev, pak máte jedinečnou možnost tak učinit přímo v budově Českého rozhlasu na Vinohradské.

A nakonec jedno video za odměnu. Líbit se bude určitě všem, kteří mají rádi sexy a dokonalý hlas nebo potřebují potrénovat angličtinu.