Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Našel jsem životní cíl?

Ten čas ale letí. Byly doby, kdy jsem psal na blog i dvakrát denně a teď koukám, poslední příspěvek je z března a přitom je už červen. Čím to?

Sám budu hádat, ale domnívám se, že to nějak souvisí s tím, kam se pomalu posouvám. Z kavárenského povaleče se stal pecivál, kterýmu je líp u monitoru než někde v hospodě s přáteli. Možná to někdo označí jako předčasné důchodcovství, ale víte vy co? Asi konečně začínám mlhavě tušit, co vlastně chci. Za deset, patnáct let, se vidím někde na venkově, v baráčku s obrovskou zahradou, kde se bude dát pěstovat vše od rajčat po dýně, se spoustou stromů a místem, kde poroste tymián i bazalka. A kde budeme mít včely a možná kozu nebo i krávu, kde porostou kytky a na střeše budou solární panely. Nikdy jsem nechápal větu, kde se chcete vidět za 10 let a nikdy jsem nechtěl nic víc, než najít někoho, kdo by vydržel moji svéráznou náturu. A najednou jsem dostal pocit, že toho člověka už vedle sebe mám a je potřeba se pohnout dál. Spolu.

Samozřejmě to má háček jako spousta jiných životních snů. Kdybych nežil tak zhýralým životem a nebydlel 16 let po pronájmech, dost možná jsem už takový domek (nebo dva) mohl mít (a to jsem nezmínil statisíce korun, které jsem za svůj život zkonzumoval v podobě povolených i zakázaných omamných látek). Jen jsem netušil, že do tohoto bodu někdy dospěju. Vyrostl jsem na vesnici, ale město mě bavilo. Jak Brno, tak Praha jsou úžasná města plná života a lidí. A to je něco, co se někomu nezají po celý život. U sebe jsem začal pozorovat změny spolu se zhoršením politické situace u nás. Pozvolna jsem dostával intenzivní pocit, že nejenže část voličů/lidí nechápu, ale co je horší, i pocit toho, že je pochopit vlastně ani nechci. A že mě ti lidi najednou docela serou…

Velká část mých kamarádů a známých už má minimálně dvě děti a mou hlavu taky už začínají zdobit šedé vlasy v míře dříve nevídané a já vlastně teprve začínám řešit, co se svým životem. Je to samozřejmě zatím jen sen a jako takový snem zůstane, dokud ho nezačnu nějak realizovat. Zbohatnout skrze konvenční zhodnocení financí je samozřejmě totální nesmysl vhodný do časů, kdy budete moci užít kryospánku, takže mi nezbývá než doufat v bitcoin za milion dolarů do roku 2025 a v levnější nemovitosti na venkově. Zvažuji i přidat si trochu práce ve volnu, ale zatím jsem ve fázi oťukávání, tak snad mi nějaké focení či střih videa padne do klína. :)

P.S. Mám se fajn, dělám stále to, co mě baví a po nějaké době je to zase zábava, protože noví kolegové na všech frontách se snaží (tahle situace se samozřejmě může změnit, v práci se chystá nějaké odcházení).


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Neděle, 10. Červen 2018, 13:07

Publikováno v BLOG


Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *