No jo. Jsem lenivý, nudný a především si představuji hezký den tak, že z postele vylezu a sednu si rovnou k počítači. Večer bych tento úkon provedl naopak. Strašný, co?

Navíc docela rád jím, i když se posledního půl roku snažím do sebe dostávat i více zeleniny. Jenže jak člověk stárne, tak to prostě bez pohybu nejde. A protože se v 34 cítím na infarkt ještě mladý, začal jsem chodit. Pro začátek. Minulý měsíc to dělalo v průměru asi 10 325 kroků denně (8,36 km). Pro listopad jsem si dal za cíl 11 000 kroků (8,9 km). Snažím se být důsledný a když se jeden den zapomenu, tak se pokouším si to „nachodit“.

Ze začátku jsem u toho chození hrál GPS hru Ingress, jenže jsem díky krokoměru v mobilu zjistil, že pak se často flákám a zastavuji v okolí portálů. Průměrně s tabletem v ruce nachodím asi 4 000 kroků za hodinu. Bez něj to je zhruba 6600 kroků za hodinu. A tak jsem po měsíci začal vyrážet ven bez tabletu. Třeba včera jsem vyrazil z Břevnova, došel na Letenské náměstí, v bageterii si objednal avokádový kornout a vydal se zpátky. Pravda, došel jsem jen na Prašný most, protože jsem měl v plánu zahrát si jednu hru DOTA 2 a pak vyrazit na určený čas do klubu,  ale přece jen se mi povedlo nachodit denní limit a ukrojit kousek z deficitu z minulých dní. Nejhorší je to v dny, kdy sedím půl dne v práci. Ale zvládat se to dá.

Doma se mi pravda začínají hromadit drobné restíky a k tomu se blíží Vánoce. Koupil jsem výhodně nějaké kosmetické balíčky, takže si mohu odškrtnout mámu. Tip na dárek pro Kubu mám, takže zbývá doladit dárek pro tátu, dárek pro neteř a nějaké drobnosti.

A za ten konec se omlouvám. Nechtěl jsem končit depresivně… :)