Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Modrák a růžový shit again

Dny utíkají nějak rychleji, když nejsem doma s Maroshem. Nicméně si nestěžuju, protože práce mám v práci dost a to i v případě, že náhodou vypadne konektivita k internetu. Na odběru krve jsem za svůj život byl minimálně dvacetkrát, protože jako dítě jsem dost běhal po vyšetřeních kvůli ekzémům. Poprvé v životě se mi ale stalo to, aby mi paní laborantka udělala fialové kolečko. Po jednom dni to už vypadá o dost lépe naštěstí, ale včera jsem vypadal jako někdo, kdo si do levé ruky střílí do žíly třikrát denně. Z práce jsem jel rovnou na Hlavní nádraží, kde si Marosh vybíral novou knížku (hurá, volba padla na Ludluma) a poté jsme odjeli na Žižkov za Matějem a Ondrou. Přidal se i Luboš a k večeři Matěj podával grilovanou zeleninu a kuřecí. Bylo to příjemné.

Doma následovali francouzsky zpívající Vaia Con Dios, trocha sexu a trocha literatury. Po Bournovi jsem se pustil do dalšího Ludluma a jsem teprve v jedné šestině knihy. Sice jsem nikdy nemusel historické a pseudohistorické knížky, ale mám dobrou zkušenost i s tím, když tento autor píše o válce. Potom mě čeká nový Brown a kdoví co dál, protože šestý Bourne výjde až na podzim. Jak jsem řekl výše, ten den mi včera hrozně rychle utekl. Neměl jsem ani čas si dát QuakeLive, počítač jsem doma zapnul jen na chvíli. Do práce jsem si donesl přezůvky, protože být 10 hodin v zimních botech je sice možné, nicméně pro ty, kteří nepřišli vlivem chemického útoku o čich, to nemusí být komfortní. Dnes mě čeká na nějakou dobu poslední (doufám) návštěva pracovního úřadu a pak si snad konečně zabiju pár lidí na internetu.

Růžový shit alias růžový papír se mi mimochodem vrátil. Vyplněný byl špatně. Nejlepší na tom ale je, že si budu muset podat daňové přiznání sám. Buď mi to má vyplnit bývalý zaměstnavatel nebo si budu muset sám zajít na finanční úřad. Otázka je na který, neboť trvalé bydliště mám na druhém konci republiky. Miluju český danový systém a doufám, že jednoho dne budou všichni jeho strůjci viset…


Celý článek Středa, 17. února 2010, 13:40, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Moč a krev

Včera jsme koukli na bondovku Dech života a mohu k tomu říct pouze to, že je obrovská škoda, že Timothy Dalton nenatočil víc bondovek, protože to mělo tu správnou živočišnost. To se nedá bohužel říct o nadabované postavě bondgirl, kterou barvou hlasu trošku zabila (předpokládám, že to byla ona) Jana Paulová. Ale každopádně to byl příjemný film. Místo večerníčku si nyní pouštíme Californication a tento seriál má taky něco do sebe.

Ráno jsem začal tím, že jsem se vyčůral do zkumavky. Bylo to trošku jako zkoušet páčidlem odmontovat šroubek v hodinkách, nicméně se mi to povedlo, aniž bych si u toho musel nutně pochcat ruce. Tentokrát jsem vyrazil z bytu bez snídaně, protože zkumavkou moči to teprve začínalo. Na Budějovické jsem si skočil do laboratoře a nechal tam tři zkumavky krve. Část jsem si hradil sám, protože jsem pravděpodobně prošvihnul o 6 let tetanovku, ale je možné, že jsem ji dostal, jen jsem nedonesl od původního doktora papíry. Na stranu druhou to, že jsem zaplatil 450Kč mi alespoň umožnilo nečekat ve frontě a byl jsem hotový asi za 15 minut, což bylo fajn. Doufejme, že mimo krapet nižšího tlaku z toho moje nová paní doktorka nic dalšího zásadní a špatného nevyčte. Je mi třicet a cítím se docela fajn, takže doufám, že ještě pár let nebudu muset chodit od doktora k doktorovi a podstupovat různě nepříjemné zákroky nebo vyšetření.

Co jiného u nás doma? Pohoda jazz. Domácí zpravodajství plní hlavně úspěchy Sáblíkové a Bauera, takže politici mají chvilku klidu. Určitě jim to prospěje, protože se mohou alespoň upnout k tomu, co za pár týdnů vypukne v plné síle – k předvolební kampani. A tak snad jen zmíním fakt, že zpěvačka Skye se vrátila ke svým kořenům a bude znovu zpívat se skupinou Morcheeba, což je pro fanoušky této kapely tak dobrá zpráva, že mohou začít slavit další Vánoce. Co na tom, že se asi jedná o znovusňatek z rozumu, protože ani solová dráha Skye, ani následná kariéra Morcheeby s jinými zpěvačkami nikdy nevyšly ze stínu společného působení. Já to prostě beru jako pozitivní zprávu. Krásný den všem…


Celý článek Úterý, 16. února 2010, 9:47, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Fajn víkend

Růžový shit alias "Prohlášení poplatníka daně z příjmu FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků" se mi nakonec podařilo vyplnit s pomocí slečny v práci, která mívá stejný problém a měla naštěstí fotokopii svého minulého prohlášení. Zjistil jsem, že tento papír neumí vyplnit sám od sebe nikdo, koho jsem ten den potkal (tedy asi 7 dalších lidí, kterých jsem se na to ptal). Myslím, že to je velmi smutný případ byrokracie v naší republice. Nakonec se mi ale s touto vydatnou pomocí zadařilo a doufejme, že se podobná situace nebude za rok opakovat. Vzhledem k tomu, že jeden list platí tři roky, příště snad budu mít mustr (vzor) přímo před sebou.

Seriál Californication není zdaleka tak špatný jak jsem čekal, toť si třeba přiznat. AdaMMovo přirovnání k Nicku Twispovi (Mládí v hajzlu) ve věku 42 let je myslím dost trefné. Jinak jsme v pátek přivítali návštěvu – Pavla a Vojtíška. Právě s nimi jsme zašli lehce v předstihu na Valentýnskou večeři. Nebyla to večeře ledajaká, ale díky postřehu mého vrchního plánovatele a mého životního partnera, jsme měli rezervaci v restauraci "V zátiší", která je v TOP 5 Mauerova výběru a kterou mimochodem zmiňuje i slavný průvodce Michelin. Zmiňuje ji asi právem, protože to co jsme jedli bylo o dva levely výš, než to, co jsem jedl do dnešního dne. Odstartovali jsme samozřejmě s Amuse Bouche, polévkou z opečené zeleniny. Následovala kulajda s hříbky a křepelčím vejcem a byla naprosto exkluzivní. Společně s ní nám byla servírována křepelka na medovině s krupicovým rizotem a rozhodně bylo i toto jídlo velmi chutné. Poté přišla na řadu svíčková. Omáčka byla velmi dobrá a chutnala klasicky, nicméně maso v podobě dvou medailonků bylo měkké a šťavnaté, uvnitř růžové a připomínalo medium steak, byť bylo samozřejmě ne tolik vysoké. K tomu byl podáván bylinkový knedlík a svazek křupavých fazolek obtočených slaninou, nechybělo klasické kolečko citrónu s brusinkami (na něž se nedostavila alergická reakce, jak je zvykem na ty z IKEA obchodu). Ani tomuto chodu nebylo absolutně co vytknout a třeba fazolky mě doslova nadchly, takže jsme je při sobotním nákupu ihned zakoupili. Poté přišel na řadu moučník, což byl teplý karamelový perník s malinovou omáčkou a ořechovou zmrzlinou. Nejsem do perníků blázen, ale tohle teda byla opravdu příjemná tečka, pokud nepočítám tečku v podobě čokoládových bonbónů. Díky měsíční akci (která končí v pondělí) i s nějakým dalším drobným pitím zhruba 700 Kč na osobu, což je naprosto bombastická cena za jídlo, které má 2x intenzivnější chuť než to, co běžně jíte. Následovala malá zastávka v dalším z podniků, které zmiňuje Mauerův průvodce a to konkrétně restaurace Barbar. Zde jsme si ale dali jen panáka a šli jsme domů. Za návštěvu ale stojí Barbar určitě, protože jeho interiér je opravdu originální a mile překvapil.

V sobotu jsme se otočili na oběd u rodičů Maroshe, kde se sešly obě Maroshovy sestry. Patrik měl svátek a Darinka narozeniny. Můj druhý táta napekl dva pekáče řízků, udělal skvostný salát a tak přežírací orgie samozřejmě pokračovali. Poté jsme zamířili do galerie Rudolfinum na výstavu fotografií Herberta Tobiase (1924-1982). A v superlativech mohu pokračovat, protože je to pravděpodobně nejlepší výstava fotek, kterou jsem zatím navštívil. Vstupné je 120 Kč a výstava potrvá do 28.3.2010 a rozhodně vám ji doporučuji! Expozice se nachází v celkem pěti sálech a jestli někdo uměl fotit, je to tento (pro mě donedávna neznámý gay fotograf). Pravda, velká část fotek se věnuje i mužskému aktu, takže nic pro homofoby, ale ti asi moc často můj blog nečtou, což? Doma kluci uvařili večeři – těstoviny s rajčatovou omáčkou a bazalkou a poté co se odebrali domů, jsme s Maroshem seděli u PC (chtěl jsem dodělat pár věcí do práce) a koukli se na další díl Californication a Cougar Town. Spát jsme šli kolem půl třetí. Valentýnský víkend proběhl naprosto skvěle. A příští sobotu oslavíme s Maroshem 15 měsíců vztahu. Vypadá to, že se mi podařilo najít toho pravého a to je to nejkrásnější, co mě v mém životě potkalo.


Celý článek Neděle, 14. února 2010, 12:13, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Růžový shit od státu

Včera mi k večeři můj partner udělal brokolici s bramborem a sýrovou omáčkou. Evidentně je mu už lépe a nemá horečky. Já už jsem oficiálně zaměstnaný jako copywriter a přiznávám, že dobrovolně v prvních dnech věnuji svojí práci víc než 8 hodin denně v kanceláři, protože mi ta možnost pracovat chyběla. Dostal jsem k vyplnění "Prohlášení poplatníka daně z příjmu FO ze závislé činnosti a zfunkčních požitků" a jsem, jako ostatně pokaždé, když jsem tento formulář potkal, z jeho vyplňování v prdeli. Nikdy jsem nepochopil, proč mi moje vzdělání nestačí k tomu, abych vyplnil samostatně tento formulář. Budu muset nasadit ztrápený výraz, hrát na maminkovské city účetních a dožadovat se pomoci při vyplňování tohoto růžového shitu z ministerstva financí. Zjednodušením těchto papírů a daňového systému by stát ušetřil mnoho pracovních míst. Takže to stát v době krize neudělá. Ne že by nepotřeboval šetřit, to určitě potřebuje. Ale přece nebude vyhazovat ze svých teplých míst úředníky naše úřednická vláda? Přiznávám, je daleko lepší než ta Topolánkova, která málem objednala 20 milionů vakcín proti prasečí chřipce. Další tunel bez výběrového řízení se ale Fisherovi podařilo zarazit.

Dnes se nahlásím u nové doktorky, v práci plánuju skončit kolem druhé (mám docela dost naděláno) a večer s miláčkem oslavíme Valentýna degustačním menu. Mám pocit, že půjdeme do restaurace Zátiší (jedna z top restaurací v ČR), ale jistý si nejsem, protože v danou chvíli nepodstatné informace vypouštím. Večeři absolvujeme i s Pavluchou a Vojtíškem, takže se fakt docela těším, bude příjemné po čase zase kluky vidět. Jinak jsem načnul dalšího Lundluma a Marosh na AdaMMovu radu zkusil kouknout na seriál Californication. Obávám se, že máme vybraný další seriál ke sledování :). No nic, je čas. Sprcha, zuby, doktorka, práce, miláček…


Celý článek Pátek, 12. února 2010, 8:45, Komentáře (3)
Publikováno v BLOG

Čím dál kratší zápisky

Když chodím do práce, mám o dost méně času. To je bystré zjištění, co? Ale je to bohužel pravda a to nejen díky tomu, že některé věci do práce připravuju i doma. Díkybohu je to ale docela zábava. Už dnes bych ale měl konečně podepsat smlouvu, dostal jsem echo, že je připravená. Původně jsem se měl dnes stavit na pracovní úřad, ale přeobjednal jsem se na jindy. K tomu si musím skočit za paní doktorkou, abych se jí nahlásil. A nevím zda jsem to tu už zmiňoval, ale Marosh i přes svoji nemoc dokázal vyhrát na Rádiu 1 výlet s Eurolines do Barcelony. Jede se sice autobusem, ale strávíme v Barceloně celý víkend a včetně ubytování to máme grátis. Zní to jako neuvěřitelná náhoda, protože zrovna Barcelona byla tím místem, kam jsme se chtěli vypravit na podzim při cestě do Lisabonu. Cesta do Lisabonu se nakonec díky krachu SkyEurope nekonala. Na Barcelonu se opravdu těším. Nyní je v Barceloně denní teplota jen 8°C, ale bude to o poznání víc než tady a taky po čase snad provětrám foťák. Snad se nebudu na fotbalovém stadionu moc nudit a padne aspoň nějaký gól.

No jo, moje zápisky se teď nějak krátí, pravda. Teď už ale musím jít spát (0:19). Krásný den všem!


Celý článek Čtvrtek, 11. února 2010, 7:17, Komentáře (4)
Publikováno v BLOG

Život je boj

Tak jo. Přiznávám, že jsem neměl moc času. Od pondělí mám práci a není to ta pozice provozního pracovníka v bance, kde mi po druhém kole bylo naznačeno, že se italskému panu řediteli vlastně moc nelíbím. Přesto jsem nakonec druhým kolem prošel, ale v té chvíli si banka uvědomila, že nemá možnost někoho nově příjmout, je krize a dají mi vědět do týdne. To udělali, ale v té chvíli se již vyjasnila možnost pracovat jinde a mít kreativnější zaměstnání. Dvě noci se mi spalo fakt špatně a občas mi ze stresu bylo až na zvracení, ale nakonec jsem se v pondělí rozhodl a ačkoliv jsem ještě neměl podepsanou smlouvu na druhém místě, banku jsem odmítl. Bylo to těžké rozhodnutí v této době odmítnout docela jistý a pohodový flek. Na stranu druhou se za posledních pár měsíců ve mě naakumulovalo tolik energie, že potřebuju výzvu. Ulevilo se mi značně a nyní se už věnuju práci. Zbývá podepsat pracovní smlouvu a zajít (snad na delší dobu naposled) na pracovní úřad. V době kdy se i nadále zvyšuje nezaměstnanost a to i v Praze je to pro nás dva s Maroshem skvělá zpráva. Pravda, stres doléhá i na Maroshe, kterého teď ještě zklátil nějaký virus. Ale jsem v tomto optimista. Bude líp a z jednoho platu se uživíme stejně jako z dvou podpor od pracovního úřadu. O nic jiného teď nejde.

V pondělí jsem po pracovní schůzce zašel na pivo s AdaMMem, Barčou, Kentekem, Verčou a Buchťákem, ale byl jsem tak utahaný, že jsme s Maroshem zalezli v deset do postele. Vzbudili jsme se o půl šesté a po menším sexíku jsem znovu usnul. V úterý jsem již pracoval, potom jsem vyřídil nákup jídla a léků pro maroda a doma jsem znovu pracoval, protože jsem už hodně dlouho neměl takovou chuť něco dělat. Večer jsem si dal 15 minut Quake, připravil si podklady pro podepsání pracovní smlouvy a napsal tento blog. Nyní jsem opět šťastný. Ničeho víc nežádám. Jmenovat tu svého zaměstnavatele ani zabývat se konkrétnějšími detaily mojí práce nemám v úmyslu. Život je boj, to jsem se naučil.


Celý článek Středa, 10. února 2010, 8:08, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Jsem starej na tyhle víkendy

V pátek jsme byli v prdeli. Teda Pardon, v pátek jsme byli v klubu Prdel na Žitné. Došli jsme zbytečně brzo, už kolem deváté, takže jsem si klub zkoumavě prohlížel. I při druhé návštěvě mi připomíná brněnské Perpetuum, jen má lepší světla v podobě LED reflektorů. Zvuk lítal kompletně do červených, alespoň do chvíle, než se k tomu postavil Myšák. DJové by se měli naučit, že když je zvuk v červených, bude kvalita zvuku o dva řády nižší. Největším utrpením pro mě bylo koukat na plazmu, na které běhalo DVD, které bylo minimálně 3 měsíce staré (upoutávky na akce od listopadu po Silvestr), 30% času bylo na projekci jen logo klubu a největším odvazem projekce bylo, když se v ní objevil pět až deset sekund sample, který se po dvě minuty opakoval. Klub Prdel má velmi solidní plakáty, ale projekce dostávají jménu klubu. Stejně tak bohužel dostává jménu klubu obsluha. Barman je neskutečně šikovný a dělá tam i show, ale co naplat, když obsluhoval minimálně do půlnoci sám samotinký? Čekání na vodku tak zabralo klidně 15-20 minut, přestože za barm byli celkově tři lidé. Dvě holky, jejichž pracovní náplní bylo sbírat sklo a otáčet lidem na stole popelníky bohužel neobsluhovali. Po nástupu DJe ReOrdera se ale klubem rozlilo sluníčko a trancové vlny ovládli parket. Jen ten bolehlav ráno byl pro mně šokézní…

Vstávalo se mi nelehce, hlavu jsem měl jak střep a jen jsem se domýšlel jak jsou na tom plíce, když jsem při dýchání "pískal". Inu zhřešil jsem a vykouřil jsem za noc skoro krabičku. Mentolové cíga v klubu neměli, takže jsem zvolil tvrdé Marlboro. Dokouřil jsem je včera a od té doby jsem si zapálil jen dvě cigarety od kamaráda. Na sobotní oběd jsme dorazili k rodičům Maroshe a výtečně jsme si pochutnali (vývar mi udělal fakt dobře). Pak jsem se seznámil s Timeou, což je taky slovenská část rodiny a vyfasovali jsme domů luxusní makovou buchtu. V neděli si šel Marosh sednout s Hope a já pro změnu s Buchťákem. Večer jsme si pustili postapokalyptický film The Road, což nám zrovna úsměv na tváři nevyčarovalo a po krátkém tělocviku jsme upadli do komatu. I když já vlastně nemohl dlouho usnout. Už je toho občas trošku moc…


Celý článek Pondělí, 8. února 2010, 11:01, Komentáře (3)
Publikováno v BLOG

Facebook versus Gmail?

Tak nám Facebook opět mění úvodní stránku. Uživatele na novou stránku přesouvá postupně. Skoro bych se vsadil, že je to kvůli stále rostoucím nárokům na hardware. Odlehčená stránka mu na nějaký čas pomůže. Z hlediska IT je přece Facebook jen přerostlou databází. Ne každému se změna jednou za půl roku zamlouvá. Zcela jistě tak vzniknou desítky skupin, které budou prosazovat starý vzhled. K návratu ale nedojde, už se to řešilo mnohokrát, takže moje rada zní: "Raději to ani nezkoušejte, je to ztráta času". Mimochodem článek na Technetu k tomuto tématu je zakončen vtipnou poznámkou:" Co říkáte na poslední změnu? Jak se vám libí nové rozložení hlavní stránky Facebooku? Vyjádřete se v diskusi pod článkem. Komentáře typu "nevím, co je Facebuk", nebo "fejsbůk je pro hlupáky" jsou irelevantní a ostatním čtenářům žádnou informaci nepřinesou. Je proto zbytečné je vkládat."

Facebook prý taky chystá nový email a novináři si myslí, že zabije freemaily a to včetně Gmailu. Dokazuje to jedinou věc, jak moc bývají novináři mimo. Účet u Gmailu mám několik let a vždy fungoval perfektně. Srovnám-li fungování Gmailu, potažmo Googlu a (ne)fungování Facebooku (běžně bývá problém něco udělat, nejde odeslat zpráva, nejde odeslat obrázek, nejede chat, devětkrát to nejde a podesáte to projde), v životě bych Facebooku nesvěřil jediný osobní údaj nebo věc, o které si myslím, že by neměla být veřejně známá. Ať je již nový mail od FB pravdou nebo fikcí, neočekávám masový úprk uživatelů Gmailu na Facebook. Takhle snadno to pánové novináři nechodí…

Policie na jihovýchodě Turecka oznámila, že objevila zaživa pohřbené tělo šestnáctileté dívky. Dle dosavadního vyšetřování ji zabili děda s otcem kvůli tomu, že se bavila s chlapci a tím "špinila čest rodiny". Medine Memiová byla podle britského listu Guardian nalezena v díře hluboké dva metry, vykopané pod kurníkem u domu, kde žila. Medinino tělo bylo nalezeno v sedící pozici. Ruce měla svázané a množství zeminy, které bylo nalezeno při pitvě v jejích plicích a žaludku, naznačuje, že byla naživu a při vědomí po celou dobu, co byla zahrabávána do země! Dívka byla v minulosti několikrát na policii s tím, že jí děda i otec bijí. Guardian uvedl, že v celém Turecku se ročně odhalí zhruba 200 takových vražd. Od října 2005 probíhají takzvané přístupové rozhovory mezi EU a Tureckem. Chcete být v EU společně se státem, který absolutně nerespektuje práva žen a ve kterém se vraždí vlastní děti kvůli "cti"? Bohužel nakonec jde znovu o problém mezi islámem a křesťanstvím. Existují jen dvě možná řešení. Prvním je vojenský konflikt mezi křesťany a islámem. Z čistě strategického hlediska možná Válku nikdo otevřeně nechce, nicméně jak nastartovat průmysl jinak, než pořádným zbrojením? Na válku je nejlepší čas nyní… Druhým řešením je nedělat nic. Ono se to vyřeší postupnou asimilací křesťanství islámem za pár desítek let, po nás přece potopa, ne?

A nakonec tu mám video s pražským taxikářem, který jel s turistem z letiště. Byl předražený a pěkně naštvaný. Hlídka jej zastavila, protože za jízdy turista otevíral dveře. Turista byl rukojmím, neboť jej taxikář nechtěl pustit. Za všechno co je psáno v článku a vy vidíte ve videu teď hrozí taxikáři maximálně pokuta. Žádná ztráta licence, žádné vězení, žádný trest. Musím se ptát, proč mu hrozí jen pokuta. Tento trest vyústí jen v to, že bude muset okrást o pár lidí znovu víc, aby ji mohl zaplatit a nesnížit si životní standard. Je to dobře? V USA by byl po druhé nadávce spoutaný na zemi a pokud by kladl odpor, byl by mrtvý. Někdy si říkám, že je obrovská škoda, když je policie zbytečně měkká. Na stranu druhou, kdo z vás má dobrou zkušenost s městskou policií? Jejími výběrovkami projde skoro každý.


Celý článek Pátek, 5. února 2010, 17:17, Komentáře (10)
Publikováno v BLOG

Tři přeplacení ředitelé

Zatím to vypadá, že příští týden nejpozději podepíšu smlouvu s někým jiným než jsem myslel na konci minulého měsíce, ale zase je to přesně ten druh práce kterou nyní potřebuju. Potřebuju něco nového, akčního. Lenošil jsem už dost dlouho a potřebuju trošku vzrušení! Celý včerejšek jsem si hrál s počítačem a to nejen hry, ale taky jsem si oprašoval některé starší grafické postupy. K obědu jsem udělal zapékané brambory s brokolicí, řeckým kořením a kuřecím masem a pak jsem zase byl u počítače. Marosh si skočil na kafe s kamarádem, ale tentokrát se vrátil v solidním stavu, takže jsme si večer ještě chvíli četli a šli jsme spát. No skoro zabitý den.

Patřím k zastáncům teorie, že když někdo řídí obrovský a strategicky důležitý podnik, měl by za to dostávat adekvátní odměnu. Z toho důvodu pravda nechápu, proč bere přemrštený plat například ředitel Českých drah nebo proč dostává (včetně odměn) pan Hušák ze Sazky 2,5 milionu měsíčně. Sazka přece není životně důležitý a strategický podnik. Je to defakto monopol, který má v poslední době problém s tím financovat sportovní svazy, což je jediný důvod, proč dodnes monopol na loterijní hry vlastní. A pak je tu další firma, o které se ví, že je její šéf víc než přeplacený. Martin Roman z ČEZu je víc než to. Je nechutně přeplacený i ve srovnání s ředitelem EDF, což je francouzská obdoba ČEZu. Tedy obdoba… Abych byl přesnější, tato firma se taky stará o elektřinu, akorát má instalovaný výkon větší víc než 9x oproti ČEZu, z více než 87% ji vlastní stát a výnosy má firma 10x větší. Za zmínku stojí i fakt, že 1 kWh pro domácnost stála v roce 2007 ve Francii 3,01 Kč a u nás 3,8 Kč. Jinými slovy v roce 2007 nabízel ČEZ elektřinu domácnostem o 26% dráž. Nyní se dostávám k tomu hlavnímu. DFENS zveřejnil (již v září 2007) na svém blogu tabulku, která porovnává i platy ředitelů ČEZu a EDF včetně odměn. Výsledek? Martin Roman si ročně přišel na 13 milionů euro, zatímco jeho francouský protějšek s 9x větším podnikem a 10x většími zisky si vydělal jen 807 tisíc euro! Zdá se, že elektřina by u nás mohla být o něco levnější, kdyby M. Roman nebral 364 miliónů ročně.

Další otázka která mě napadá je, proč zrovna tohle někdo včera začal vytahovat na facebooku. Něco mi říká, že letošní předvolební souboj bude z velké části probíhat právě i na internetu. To je totiž v poslední době jediný komunikační kanál, který používají mladí lidé. Právě ti mladí lidé, kteří nekoukají na televizi a jejich vztah k politice je tak vlažný. Články o ČEZ komandu, které bez jakýchkoliv povolení vniká na cizí pozemky a odhaluje černé přípojky ale stěží pomůží ODS či ČSSD, kteří udržují s firmou přátelské vztahy. Cyril se soustředí na útoky proti Pavlu Bémovi, takže mi zbývají jen Zelení a TOP09. Článek z pera Ondřeje Lišky možná napoví


Celý článek Pátek, 5. února 2010, 8:45, Komentáře (3)
Publikováno v BLOG

Těžko zjistitelný rozdíl mezi kapitalisty a socialisty

Ve středu to byl klidný den. Po snídani přišel oběd a po něm jsme koupili lopatu na sníh v Bauhausu. To byla víceméně naše jediná pohybová aktivita za celý den. Jinak jsem jen seděl u PC a vytvářel tabulky, grafiku a texty. Abych se nezbláznil, přestal jsem vnímat čas. Buď klapne jedna práce nebo druhá, nemá smysl nad tím přemýšlet. Rozejití kluci P+R se opět dali dohromady. Předpokládám, že jim to vydrží minimálně týden, možná i dva a pak to začne nanovo. Už je to trochu tragikomické, myslím, ale nechejme se překvapit, jaké nečekané pokračování tahle telenovela bude mít.

A zprávy z domova? Ministři za ODS včetně Topolánka pobírali dvojité náhrady díky zákonnému právu užívat služební limuzínu po dobu 3 měsíců po odchodu z funkce a zároveň čerpali cestovné až 30 000Kč měsíčně. Tak vám nevím, zda je ODS stranou kapitalistickou nebo spíš sociální. Je nádherné, jak všichni jako jeden muž mluví o tom, že na to měli právo a nikdo z pánů neřeší morální stránku věci. Normální dělník nebo zaměstnanec takové výhody nemá. Nikdo mu neproplatí cestu do práce, služební auto by taky používat nesměl k soukromým účelům (pokud si ho ze svého neplatí). Je s podivem, jak je Topolánek připraven šetřit na všech a na všem, ale tohle konkrétně nepovažuje za plýtvání. Když dojde řeč na to, že by zdvojené náhrady měl vrátit, odbude všechno tím, že ČSSD má taky podobné aférky a že až Sobotka vrátí náhrady za fiktivní bydliště ve Slavkově začne o tom přemýšlet. Milý tupoune Topolánku, právě jsi se sám hodil do stejného pytle jako ČSSD! Jistě pak tvoje strana utratí desítky a stovky milionů na to, aby nás přesvědčila, jak je ODS jiná, aby se jasně ODS vymezila proti ČSSD. Po tomto vystoupení to bude marné. Stejně jako v minulých volbách dělá ODS kardinální chybu. Vede ji omezenec, který často dřív jedná a mluví než myslí. ODS nemá šanci vyhrát volby do té doby, dokud se nezbaví Topolánka a románové postavy na pomezí fikce a reality – pana Langra, svého času nadšeného navštěvovatele veřejných domů, což v souvislosti s jeho ministerskou historií na ministerstvu vnitra zní možná podivně, ale to je jen špička ledovce. Není mnoho rozdílů mezi lidmi jako je Mrázek, Krejčíř nebo Langr. Ne že by se o Langrovi nevědělo, jen to nikdy nikdo neměl odvahu vynést oficiálně na světlo. Mafie patří do politiky jen v Itálii…

A nakonec vtip ze světa techniky. Znáte rozdíl mezi iPadem a vodním melounem? Moc jich není:


Celý článek Čtvrtek, 4. února 2010, 9:42, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG