|
|||
Přeceněný filmTakže jak bylo ve středu? Když se nám podařilo ráno vylézt z postele, tak jsme se nasnídali a potom si šli udělat pár fotek pro soutěž "Auto jako dárek". Maroshova koncepce návrhu mě sice nijak výrazně neuchvátila, ale řekl jsem si, že od toho tu nejsem a vyfotil jsem mu co chtěl. Stejně tak jsem později večer fotky zpracoval, výsledek můžete vidět na FB stránkách Auto jako dárek a případně můžete Maroshe podpořit (líbí se mi).  Měli jsme rozfoceno a dorazil Martin, kterého jsme znali z Londýna a Brightonu i se svou kamarádkou Petrou. Po chvíli focení venku jsme si sedli domů, napapkali jsme se, ochutnali sýry a vypili jsme 3 flašky vína. No co vám budu říkat, bylo to velmi pohodové setkání, Martin se na Nový Zéland těší, byť první zprávy od Páji, který tam odletěl v pondělí nejsou nejveselejší. Cena potravin na Novém Zélandu je údajně dvojnásobná co v ČR. Oba dva tam jedou se speciálním typem víza, se kterým mohou pracovat 3 měsíce pro jednoho zaměstnavatele. S Maroshem jim trošku závidíme nadšení pro věc a mládí, které jim umožnilo získat tohle výhodné vízum. Naštěstí tento program platí jen pod 30 let, takže nehrozí, že by se Marosh přes noc rozmyslel a odjel tam taky :). Po třech láhvích vína jsem začal být spíš nadržený než vilný, takže než se Marosh vrátil od vyprovození návštěvy, už jsem byl ve sprše a očekával jej poté v posteli. Vrrrrrr… Potom jsem se odpotácel na nákup, protože tu nebylo moc věcí k jídlu. Nakupování mě baví. Večer jsem si zahrál s Evičkou Quakelive (dostával jsem pravidelně na prdel) a pak jsme se koukli na film Hangover (v češtině Pařba v Las Vegas) s hodnocením 84% na ČSFD. Hodnocení absolutně nechápu. Ano, trailer filmu vypadal extra vtipně, ale po shlédnutí celé "komedie" bych to viděl na 55% maximálně. Nebyla to tragédie, ale že bych u toho dostával záchvaty smíchu, to ne. Navíc mi přišlo toho fekálního hůmoru zbytečně moc. Sperma v použitém kondomu, sexistický poloretard Alan, močení do bazénu, ublinknutí… …aby z toho byly Prci prcičky, tak snad chyběla jen nějaká velká kakací scéna. Dnes jsme nevstali moc jako ranní ptáčátka. Zhruba v polovině snídaně (Activia Aloe Vera – opravdu nechutně umělo-chemická chuť za 9,90Kč / za 5,90Kč a 6,90Kč jsem koupil daleko chutnější jogurty Florian a Santé) se ozval Dan a já přímo z postele absolvoval takový nastřelovací pohovor s kapkou anglické konverzace. Možná to zabere trochu času, ale myslím že s takovou opravdu nakonec práci fakt seženu :). Dnes před obědem jsem ještě zvládnul změnit koresponděnční adresu u stavebního spoření a jinak máme docela klid. Na sobotní coming out lidem ze základky se docela těším. Celý článek Čtvrtek, 26. listopadu 2009, 11:36, Komentáře (1) Publikováno v BLOG Jak si užít Ferrari 360 Modena a Porsche 911 Carrera?Tak tu máme Vánoce jako každý rok a našel jsem na webu něco, co zní naprosto bombasticky. Soutěž o skutečné Ferrari, Porsche, Smart for Two a poukazy v hodnotě 1000Kč na zapůjčení auta. Samozřejmě, že se jedná "jen" o zapůjčení auta na den / 3hodiny / 1hodinu, ale stejně! Kdy jindy budete mít příležitost vyhrát Ferrari na celý den? Díky tomu, že soutěž je docela jednoduchá jsem se rozhodl, že se jí zúčastním. Ať už Ferrari nebo Porsche, když nic jiného, tak se jedná o fakt vychytanou rekvizitu na focení fotek :). Ale protože nechci být zlý a jsem dobrák, tak se s vámi podělím o příležitost urvat si jednu ze 101 cen. Zdroj: http://autojakodarek.cz Přehled cen zní mňamózně:
A co pro výhru musíte udělat? Stačilo zakoupit Speed nebo Cosmopolitan, kde naleznete samolepku. Taky ale lze samolepku stáhnout z webu (ke stažení zde). Potom stačí samolepku nebo váš výtisk někam šikovně umístnit (auto, pěkně tělo, no prostě KAMKOLIV) a vyfotit ji. Tím je větší kus práce hotov a zbývá se přihlásit do soutěže, což jde udělat dvěma cestami. Buď fotku jednoduše pošlete na mail (do předmětu uveďte: "Soutěž – Auto jako dárek") info@autojakodarek.cz nebo fotku nahrajte na svůj profil na Facebooku (v názvu opět uveďte "Soutěž – Auto jako dárek") a nasdílejte ji na Zeď uživatele Auto jako dárek. Vítězem se stane ten, kdo získá nejvíce zdvižených palců. A protože cen je opravdu dost, šance nejsou malé! Tak co, nikdy jste netoužili po tom řídit Ferrari? Opravdu ne? Tak v tom případě můžete hlasovat pro mě na Facebooku ;) A co jiného? Včera jsem skoro nevylezl od počítače. K obědu jsem jen pomáhal s loupáním brambor a mrkve, zbytek obstaral Marosh a udělal obří porci zapékaných brambor se zeleninou (od té doby, co je děláme po svém mi chutnají moc!). Pak se stavil na chvíli AdaMM, působil docela utahaně, ale myslím, že jsme toho hodně spolu probrali. Po Ano, šéfe! jsme chvíli smutnili (byl to konec druhé série), ale pak jsme si pustili nový díl Big Bang Theory a před spaním jsme ještě zvládli pár stránek z knížky. Čtvrtý díl Bourna začíná docela příjemně napínavě! Celý článek Středa, 25. listopadu 2009, 11:48, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Jak chutná… …hovnoKdyž jsem vznesl tuto otázku dnes ráno na Facebooku, bylo mi doporučeno, ať si najdu práci. Ale to není žádná perverzní úchylka, jsem si jistý tím, že to nechci zkoušet osobně, ale na stranu druhou jsem člověk zvídavý! A tak jsem zkusil využít služeb Googlu, nicméně i když nejblíže byl mojí myšlence článek na BL – http://www.blisty.cz/art/22310.html, stejně mi to moc nepomohlo. Jistě se najde pár lidí, kteří lidské hovno (ale ono vlastně může být i zvířecí!) ochutnali. Podělte se klidně anonymně v diskusi nebo do mailu s tím, jakou to mělo chuť. Předem děkuji! Rád bych odstranil bariéru mezi výměšky zvanými hovno a lidskou společností, jež existuje. Přitom původní surovina – JÍDLO, je mezi lidem tolik opěvována a má několik svých TV pořádů (tipovací otázka: Bude mít svůj pořad někdy i vyměšování???). Mno ale dost o hovně a věnujme se něčemu zásadnějšímu. Třeba včerejšímu vyřazování v Superstar. Denis Lacho! Co k tomu říct? Nemá požadovaný rozsah, přesto by klidně desky vydávat mohl, ale musel by to být neduživý a průměrný, hlasově nenáročný popík. V posledním kole prostě Denis uklouzl (i když duet měl docela příjemný) a protože v posledních dvou kolech naopak Šmajda zkouší celkem úspěšně zpívat, lidé to Denisovi spočítali. Aspoň jednou vypadl někdo, kdo si to asi opravdu zasloužil. Příště by to mohla být asi Bagárová, ale uvidíme, jak se s tím poperou… Tak a co včerejšek? Prvně musím zmínit, že jsem dočetl svého prvního Roberta Lundluma – Pandořina skříňka. Jako dítě jsem knížky hltal, nicméně v posledních letech jsem je ze svého života vytěsnil zcela. Marosh si knížky čte a čte je zhruba dvakrát rychleji než já, což je pro mě potupa. Již na prvním stupni základní školy jsem v hledání ve slovníku pravidelně vítězil co do rychlosti. Nicměné mě tím čtením docela inspiroval. Už si do postele večer nenosím notebook, na internet má čas přes den. A tak jsem po čase pokořil knížku a protože mě to bavilo, čeká mě už na nočním stolku čtvrtý díl agenta bez minulosti – Bournův odkaz. A nakonec tu mám lehce nezvyklý trailer. Stmívání (Twilight) byl hit a nyní do kin přichází Nový měsíc (New Moon) a Sims si z toho tak trochu utahují… Celý článek Úterý, 24. listopadu 2009, 11:38, Komentáře (1) Publikováno v BLOG Po ranním milování do oblekuO víkendu jsem tu psal, ještě zmíním, že jsem k našemu prvnímu výročí dostal kupu výborných sýrů z Cheese (koukal jsem, že v Brně prodejnu zrušili) a Marosh pro změnu dostal DVD Pera Gessleho (ale to byl vlastně dárek od mých rodičů) a dnes mu půjdu pro jednu vůni. V neděli večer jsme koukli na Superstar (za svůj výkon by měl odejít Denis Lacho, protože Šmajda opět dokázal zazpívat) a šli jsme do hajan, protože pondělí vypadalo docela náročně. Pondělí. Pro nezaměstnané to zní docela podobně jako sobota, neděle nebo středa. Snad s vyjímkou toho, že ve středu má smysl procházet pracovní weby, ale v neděli se moc nových nabídek nezobrazuje. Já ale nic takového ráno nedělal, protože jsem si oblékl košili, kravatu, sako a vyrazil jsem do jedné z blízkých firem na pohovor. Nejsem si nicméně jist, zda se zcela hodím na pozici finančního poradce v otázkách akciového a burzovního trhu. Do toho mi ráno volala jiná slečna, že by si se mnou chtěla dát pohovor 10. prosince. Pak jsem nakoupil, převlékl si doma sako a běžel na poštu pro balík. Tajemství co skrývá, jsem nevydržel neodhalit až domů a tak jsem jej vykuchal už na poště. Stal jsem se majitelem hnědého minibaťůžku. Po zevrubné prohlídce jsem nakonec nalezl štítek – Kofola. Děkuji Kofolo!Pak jsme s Maroshem zavítali do Červené cibule, protože jsme měli hlad a přitom chyběla chuť něco vařit a já se ponořil do hledání práce a zjišťování, co nového v SIMS světě (Pixie Lott vydala novou simíkovskou písničku – viz. video dole a o hře vyšla reportáž v herním videomagazínu Indian). Až s tímto skončím, otočím se ještě odpoledne v Praze a teprve potom asi budu mít čas věnovat se pár minut taky sobě a Evičce, se kterou se budeme opakovaně zabíjet v Quakelive. Letošní Vánoce asi nebudou nijak moc bohaté, ale už nyní uvažuju o tom, že zkusím péct cukroví. Asi začnu máslovými slepovanými kolečky. V sobotu pojedu na sraz základky po patnácti letech a jinak se nic zvláštního neděje. Hlavní je, že mám Maroshe. S ním je mi hezky… Celý článek Pondělí, 23. listopadu 2009, 14:05, Komentáře (3) Publikováno v BLOG Divadlo, film, politika a kultura?V pátek jsme zašli na Radošínské naivné divadlo do bránického divadla a bylo to výborné představení, dost jsem se pobavil. O přestávce jsme si dali s Maroshem šampaňské a víno, takže jsme byli na konci docela nalámaní a pokračovali jsme do Saigonu, kde byl Pája a zapíjel svůj odjezd na Nový Zéland (ten Pája, co trávil poslední rok v Lisabonu). Udělal jsem tam pár fotek a do postele jsme se dostali kolem půl čtvrté ráno, což lidi v předdůchodovém věku jako jsme my dva docela vyčerpává. V sobotu jsme vstali kolem dvanácté, dvě hodiny uvažovali o tom, zda zvládneme někam jít, nakoupili jsme a nakonec jsme dojeli i za Zbyňkem a Hynkem do kavárny Erra na střik. Večer jsme koukli na film Julia and Julie a oba jsme byli trochu zklamaní, řekl bych. Nepříjemně pisklavý hlas M. Streepové (celou dobu mi připadala jak karikatura z Monty Pythonů), pár receptů a pár rad (maso osušit, aby se pěkně upeklo) i pro fandy na vaření tak maximálně 40-50%, protože člověk čeká, že to bude mít nějakou pointu, že se ty dvě třeba setkají a konec se nakonec tak nějak vyvaří do prázdna… Vyděrač Topolánek nejdřív hrozil, že pokud se stane kongres ODS volebním, nebude kandidovat na předsedu. Poté co ODS neudělala kongres volebním jsme se dozvěděli, že když ODS nevyhraje, tak Topolánek odejde. Jen aby si tímto slibem nenaběhl, pro mnoho pravicových voličů je tento nevychovaný buran s gulami jedinou překážkou v tom, aby do volební urny putoval jejich lístek pro ODS. Je zajímavé, že najednou po tolika letech Topolánek nachází nějakou sebereflexi. Proč neodstoupil poté, co jeho vládu shodila ČSSD? Proč neodstoupil poté, co se vzdal poslaneckého mandátu a oslabil pozici ODS? Proč neodstoupil po některém z mnoha skandálů s Dalíkem, Itálií a podobně? Jeho myšlenkovým pochodům začínám věnovat tolik času, co proslovům a tiskovkám pana Paroubka. Ale možná právě o to jde. Uspat voliče, znechutit lidem politiku a pak si dělat co potřebují. Nakonec přikládám link na jednoho nového hladovkáře v ČR: http://protest.1984.cz a asi mu rozumím. Ten newspeak i hon na čarodějnice musí být v Češích zakořeněný snad geneticky. BKC Brno, aneb organizace, kde dodnes dělají kulturu ti, kteří ji diktovavali již před třiceti lety, lidé, kteří asi zcela nechápou slova typu "osobní zodpovědnost" nebo "společný zájem". Již jsem se tu zmiňoval o tom, že Studio 19 dostalo výpověď kvůli nízkému nájmu a BKC nebralo v potaz další jeho aktivity, kterými značně zkulturňovalo nejen objekt. A tak padla výpověď a hledal se jiný subjekt, který bude v objektu s artovým kinem (art filmy jak známo nejsou zrovna koníček zlaté mládeže). Velmi pikantní je například to, že město a potažmo BKC pronajímali 10 let nezkolaudovaný prostor. Jaká je aktuální situace v Artu netuším, ale dle poslední reakce v diskusi tohoto článku asi nijak růžová. Nový nájemce nezvládá platit přemrštěné nájemné (ona lokace podniku není nijak skvělá), dluží městu, nefunguje malý sál (býval v něm nejeden filmový klub), kavárna údajně nestojí za nic, zkrátka BKC ví jak zahodit kvalitní léta budovanou značku… Celý článek Neděle, 22. listopadu 2009, 10:46, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Jeden rokTo nám to uteklo přátelé! Právě dnes, slavíme s Maroshem jeden rok ode dne, kdy jsme spolu začali chodit. A já musím přiznat, že jsem do toho rošťáka pořád zamilovanej. V jistých chvílích mého života jsem měl za to, že je chyba ve mně a že si prostě nemůžu najít kluka, který by se mnou vydržel déle, než půl roku. Jako většinou jsem se mýlil. Marosh je přesně takový partner, jakého bych přál každému. Ví, že mi musí vládnout pevnou rukou (:D), ví jak mě potěšit, ví kvůli čemu je vhodné prudit a co je jednodušší překousnout. Naše cesty se střetly po nějaké době od okamžiku, kdy jsme se poznali a já s ním jsem opravdu šťastný. Kdybych měl nějaké pochybnosti, asi bych se tak bezhlavě nestěhoval do Prahy. Asi bych tu dnes mohl popsat mnoho textu, nicméně nám došla návštěva, takže se nyní budu věnovat jí…   Celý článek Pátek, 20. listopadu 2009, 13:01, Komentáře (1) Publikováno v BLOG Neváhat se vyplatíKaždý z našich pěti distributorů nabízí jiné předměty. Jaké? Stačí se mrknout na přibalený obrázek. U každého loga je jeden nebo dva předměty, které získáte, když si předmět zakoupíte právě u tohoto distributora.
Celý článek Čtvrtek, 19. listopadu 2009, 15:32, Komentáře (2) Publikováno v BLOG Pokud milujete cestování, staňte se balíkem přes Českou poštuStředa byla ospalá. Vstávali jsme pozdě, já objevil nový pracovní server a dal jsem si pár her v Quakelive s Evičkou. Odpoledne jsem navštívil poradce přes finance a asi jsme se shodli v budoucím řešení mého penzijka a životka (jenom ještě budu muset zjistit odbytné). Díky příspěvkům zaměstnavatele v minulosti mi nepřiznaná státní podpora nemusí dělat starosti. Poslal jsem pár mailů. dodělal jsem DVD na úterní maškarní ples FSS v Brně (téma revoluce) a večer jsme si miláčkem četli. DVD Pera Gessela taky už "vychází" skoro měsíc, aniž by bylo v obchodech. Ve čtvrtek jsem upravil fotky ze Znojma a přemýšlel tak nad tím, o čem bych napsal na blog, když tu mě napadlo, že jsem tu nezmiňoval historku s tajemným balíčkem poslaným přes Českou poštu. Někdo z Králova pole mi poslal doporučený balíček na moji starou brněnskou adresu (víc na poště nenašli, tak proč se kurvafix udává u doporučených zásilek odesilatel???). Vše co o něm vím, je to, že váží 0,61kg. Poté co došlo oznámení do Brna, to František přesměroval do Prahy 4, kde pobývám nyní. Od té doby o balíku nikdo neví. Do Prahy asi nedorazil (nebo možná jo a oni jej poslali zpět do Brna. Když jsem volal do Brna i Prahy, nikde jej nemají, prý míří na Prahu 4. Nakonec jsem si nechal udělat výpis na stránkách České pošty a vypadá to napínavě, za týden půjde doporučený balík již měsíc… Informace o zásilce BA00X0X9X3X4X: Celý článek Čtvrtek, 19. listopadu 2009, 13:39, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Sametovka, úsporky a šance na gay dvojčataTak jo. Máme za sebou dvacet let od sametové revoluce. Bylo mi tehdy necelých deset a vnímal jsem to hlavně v TV. Stejně jako včera. Nám nezaměstnaným ty všední dny splývají se svátky. Na oběd jsme došli k Maroshovým rodičům (španělský ptáček mého tchána je naprosto úžasný), vytřídili jsme některé staré věci po ex od Maroshe, které dostane charita a koupili jsme kladivo, abych mohl pověsit moje plátno z Berlína. Spolu se nám povedlo vyžehlit a večer jsme se koukli na Ano, šéfe! a na nový díl Big Bang Theory. Příští týden se moc těším na to, až Prima pošle svého kuchaře do školní jídelny. Velmi zábavný článek, možná snad účelová lež kombinovaná s PR je ukrytá na Idnes v článku o úsporných žárovkách versus žárovkách obyčejných. Celé to přípomíná cvičení na téma jak z vyždímaného tématu udělat nový neobjektivní článek s nulovou přidanou hodnotou a špatně schovanou skrytou reklamou. Navíc je článek napsán tak, aby manipuloval s neznalým čtenářem. Ten se tak například dozví, jak moc je stará žárovka špatná a jak moc nové zářivky šetří náklady na energii a jsou tudíž ekologické, ale fakt, že tyto ekologické skvosty obsahují prudce jedovatou rtuť a je zakázáno je házet do popelnic, ale měl byste s nimi zajít na nějaké sběrné místo (nemluvě o tom, co vše byste měli udělat, když se vám ji nedejbože podaří rozbít) už zde nenajdete. Úsporné zářivky přece nemají žádná negativa ;). Taky mě zaujal myšlenkový pochod obsažen v následujím textu:"Zatím není na trhu LED zdroj světla, který by nahradil 100 W žárovku. "Slabší" už náhradu mají, například OSRAM nabízí místo 40 W žárovky výrobek s označením Parathom Clasicc A40, který spotřebuje pouhých 8 W." Pominu PR jako hrom a zůstanu jen u logiky. Není nic, co by nahradilo 100W světla. Je něco, co nahradí 40W světla. Autor docela s přehledem mlčí o výkonech 60 a 80 wattů, protože by tím naznačil, že LED žárovky jsou zatím hodně nedostatečná náhrada. Místo toho zvolil hodnotu 100W, která je v domácnostech v případě použití často předimenzovaná. Opět snaha vylepšit v očích čtenářů novou LED technologii za cenu mlžení. A nakonec trochu vědeckého výzkumu týkajícího se homosexuality (přiznávám, že jsem si to vyhledal kvůli jedněm známým, kteří jsou dvojčata a minimálně jeden z nich je). Pokud je jeden ze sourozenců homosexuál, pravděpodobnost, že i druhý sourozenec bude homosexuál, je následující: Celý článek Středa, 18. listopadu 2009, 11:57, Komentáře (1) Publikováno v BLOG Znojmo? Polovnímat jen dvojmo!Naše cesta na Moravu začala odpoledne v pátek. Cesta byla docela příjemná až do 88. kilometru, kde hned za elektronickou cedulí, která oznamovala nehodu na 93. kilometru a 2 km kolonu začínala ona kolona. Zásadní poznatek pátečního dne tak činí: 93-2=88, aneb ať žijí informační dálniční systémy. Popojížděním v koloně jsme strávili asi tak něco přes půl hodinky. Marosh si během ní dokonce musel odskočit, takže zatímco jsem konvertoval ke křesťanství a modlil se za to, aby mě nesmetlo v odstavném pruhu v autě na místě spolujezdce jiné auto, on zmizel pod dálnicí v lesíku v sytě růžovém tričku s krátkým rukávem. Naštěstí se vrátil brzo s blaženým úsměvem na tváři a my jsme mohli hlemýždím tempem pokračovat. Za páteční odpolední zážitek tak děkujeme kamionu, který rozšířil kousek za 93. kilometrem na Brno krajnici více do lesa a jehož vyprošťování zúžilo dálnici na jeden pruh. Vysvětlí mi už někdy někdo, proč v naší republice stát strpí tolik kamionové dopravy a proč náklady raději neputují po železnici? Jo aha, pořád je to u nás levnější. No tak buď omezíme kamiony nebo přistavíme další pruhy, ne? U McDonaldu na 134. kilometru dálnice jsme se nadlábli a prohodili. Těsně před Brnem se mě Marosh zeptal, zda má sklidit GPS, což jsem přešel povýšeneckým gestem a pohledem. "Samozřejmě, že ji můžeš vypnout, bydlel jsem tu osm let a vyznám se tady dobře.", odpověděl jsem s mým typickým pokrčením očí v místech nad kořenem nosu a při první příležitosti jsem místo na Brno centrum odbočil na Olomouc, Bratislava. Marosh se na mě poprávu kouknul jako na debila a znovu mi zapnul GPS, díky které jsme se docela rychle vymotali :). Dojeli jsme na Merhautku, nakonec jsme se shodli na parkovacím místě a odjeli jsme směr Juskovic rodinka. Nevzal jsem si batoh, protože na co, že? Před bytem Juskovic mi to došlo. Zyrtec! Návštěvu jsem tak trávil posmrkávajíc a to přesto, že jsem dostal Zyrtec v kapkách, který zbyl po Anit. Jedlo se a pilo a bylo to super, Evičce jsem ukázal Quakelive, tak snad si ji brzo budu moci zastřelit :). Zpět jsme cestovali v nákladním prostoru dodávky bez oken. Docela příjemná změna, přestože náš řidič sejčkoval, že nás chytnou policajti a jedni se mu pak nalepili na zadek. Každopádně díky za odvoz! V sobotu jsme vstali docela rozlámaní. Předal jsem zpět 4 kopyta a dvě bedny ponožek, s tím, že jedno kopyto moji práci nepřežilo (skončilo na dva větší kusy a prach, neb bylo ze sádry). Nasnídali jsme se a vyrazili směr Znojmo, kde jsme se potkali s Pavluchou a Vojtíškem. Hotel Dukla je silně socialisticky laděný hotel, kde to je tak trošku peklo s cenou 1300 Kč za dvojlůžkový pokoj na noc. Někam asi krize hotelnictví ještě úplně nedorazila, protože za bydlení v hotelu z paneláku to je lehce nadsazená suma. Uvítal nás nápis na dveřích, že návštěvy u důchodců je třeba hlásit na recepci. Vida, mimo hotelu se tu z toho stává i seniorský domov! Po minulé zkušenosti jsme měli na výběr, kam na oběd. První možností byla přímo pekelná pizzerie vedle hotelu a druhou méně zlou (nikoliv však dobrou) volbou byla hotelová restaurace. Nečekali jsme to, ale ono se to tam od minula snad ještě zhoršilo! První věc, která mě doslova fascinovala byl prosklený chladící box s dorty, který asi znáte z mnoha restaurací. Tento oplýval tou zvlášností, že přes něj byl obmotán řetěz s visacím zámkem. Hledali jsme místo pro osm lidí, ale u dvou takto velkých stolů bylo plno a tak jsme si sedli ke stolu se šesti místy a přicházejícího číšnika v pantoflích jsme se zeptali, zda by nebylo místo pro osm. "To asi máte problém.", byla věta, kterou bych v hotelu tak úplně nečekal, ale člověk se s podobným přístupem smíří, když mu kručí v žaludku. Bohužel, chtělo by se povzdechnout. Objednali jsme si kuřecí s houbovou omáčkou a opékanými brambory. Nejlepší byly brambory. Houbová omáčka byla v základu z vývaru s přidanými žampióny a chutnala spíš jako vývar a těžko by v ní člověk našel chuť hub. Maso bylo naprosto katastrofálně přesolené. A cestou se jedno jídlo ze čtyř cituji: "V kuchyni popletlo" (asi mělo nožičky) a ke stolu tak došlo o něco později, zatímco u vedlejšího stolu naopak jedno jídlo šlo dřív. Platit jsme museli u baru, protože zatímco vedlejší stůl (který objednával později) měl již zaplaceno, k nám se číšník nedostal ani k tomu, aby odnesl talíře. Inu ve Znojmě mají tak trochu skanzen socialismu. Doporučuji všem! No jinak celkový souhrn za sobotu je 37 vzorků vín a sektů. V neděli ráno jsme vyrazili zpět ze Znojma do Zbýšova, ale jeli jsme okolo Dukovan a tam se Marosh chtěl podívat, takže jsme prošli místním informačním centrem (já už minimálně počtvrté) a teprve potom se zastavili u rodičů na oběd. Rodičům jsem pomohl s opravou zvuku na ČT1, u Evy a Jirky jsem rozjel wifi router a taky spolu s Maroshem nakonfigurovali univerzální dálkový ovladač (samozřejmě díky internetu – rada pro všechny non-IT lidi. K vyhledávání slouží nejen seznam.cz, ale taky google.com). Večer jsme dojeli do Brna, dali si sprchu a koukali na Superstar. K té mám několik poznámek. Zatímco Monika Stará byla zprcaná, že ji nezazpívala procítěně jako Sinead, Chodúra Habera pochválil, že ji nezpíval jako Tyler. Co si o tom myslet? A co na to Jan Tleskač? Předně musím říct, že to bylo hodně zvláštní kolo. Nikdy bych nečekal, že Dominika Stará to zazpívá lépe než Bendig (byť solidní) a oba převálcuje Šmajda, který jediný se mohl rovnat s Chodúrem. Ne, nebral jsem žádné drogy před přenosem. Fakt jsem to takto slyšel. Co mě opravdu štve je ovšem přístup poroty, která stále protěžuje a chválí Bena a Moniku Bagárovou, ačkoliv předvádí značně podprůměrná vystoupení. Pravda, včera první tři soutěžící včetně Denise byli značně tragičtí. Vyhazovat je stále z koho. Bagárová, Ben, Denis, to jsou adepti na černého Petra. VYHODIT LZE JEN JEDNOHO (bohužel)… Celý článek Pondělí, 16. listopadu 2009, 8:07, Komentáře (4) Publikováno v BLOG |
|||
