Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Politická rovnice bez neznámých

Možná že včerejší obrázek není některým lidem jasný. Mohl bych zde zmínit třeba Toskánsko a aféru ODS, kdy tam ve vile Řebíčka (ODS) bydlel šéf Lukoilu, který má ošéfovanou skoro polovinu z celkově dodávaného paliva do státem kontrolované firmy ČSA. Mohl bych tu zmínit, že právě Lukoil dodává finanční injekce Zemanově straně SPO a ta si nyní konečně bude moci dovolit billboardy. Mohl bych tu zmínit článeko ruských obchodech v ČR. Že vám to celé nedává smysl? Rovnice je to jednoduchá. ODS má spočítáno, že s ČSSD prohraje. Proto jsou před volbami stanoveny dva důležíté cíle. Jednak zvednout na maximum preference ODS, jenže to nebude stačit a kde nic není, ani smrt nebere. Druhý cíl je o poznání jednodušší odebrat hlasy levicové ČSSD tak, jak to udělala TOP09 právě ODS a KDÚ-ČSL. Mimo komunistů tu je přece ještě Zeman! Oprášíme důchodce z Vysočiny, přes nějakou firmu mu přisypeme peníze na kampaň (zde přichází na řadu LUKOIL). Rovnice ODS+LUKOIL=SPO počítá s tím, že SPO se nespojí s ČSSD a Paroubek se nedostane k veslu. Pravostředová koalice ODS by se v případě velkého úspěchu SPO spokojila i s TOP09. Otázkou je, kolik voličů by mohla oslovit SPO. Jakékoliv procento, které SPO odebere ČSSD se ODS bude chodit. A pak že matematika není důležitá…

Když je člověk doma bez práce, začne se snadno nudit. A tak jsem si před jedenácti dny svůj Sazka klub nabil 200 Kč. Od té doby jsem do dnešního rána vsadil celkem 43 sázenek a můj finanční stav dnes ráno byl 194 Kč. Za 11 dní sázení docela přijatelná ztráta. Člověk se taky časem snadněji učí na co sázet a na co ne. Co je ale nejzásadnější událost včerejšího dne (z mého pohledu) je fakt, že mám práci. Angličtinu v Oxford Tefl jsme si včera dali až odpoledne a pak jsme zamířili do sklepního Konviktu, kde jsme měli posezení s lektory a bylo to fajn. Uhodnutí křestních jmen Dorothy Geneve Hope mi zabralo skoro celý večer, ale myslím že jsme si fakt příjemně pokecali se všemi.

P.S.: Mrtvoly a zombíci (v hudbě i politice) by měli tlít doma, nemyslíte?


Celý článek Pátek, 22. ledna 2010, 9:19, Komentáře (4)
Publikováno v BLOG

Flash news

– vypadá to, že mám práci

– vypadá to, že FB už nefunguje (psaní textů, vkládání obrázků, chat) ani v IE, ani v Chrome

– vypadá to, že se ODS skrze firmu Lukoil snaží oslabit Paroubkovu stranu a sponzoruje Zemanovu SPO


Celý článek Čtvrtek, 21. ledna 2010, 15:36, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG

Start – Stop

Včerejší plán s doménou nakonec dopadl, ale důležité je, že paní, kterou jsem našel skrze Google podepsanou pod jednou vědeckou prací byla přesně ta, kterou jsem hledal. Odpověděla mi na mail, vyměnili jsme si telefonní čísla a večer se zastavila pro peněženku. Byla moc ráda, že se s peněženkou setkala, protože ji tak úplně neztratila, ale ukázalo se, že ji někdo zkusil okrást a ona za ním dokonce utíkala a když jej doběhla, tak jej zkusila šacovat, ale to už asi mizera dávno peněženku odhodil. Peníze za nález jsem odmítl dvakrát. Při třetí nabídce jsem si nabízenou pětistovku vzal. Faktem je, že za ten opruz s vyřizováním bankovních karet i karet typu Inrail, MHD průkazky, řidičáku a OP to určitě stojí. Já slečně ještě jednou děkuju. Jsem zvědavý, zda si všimne věcí, které ji mezi lístky přibyly. Její nová doména je http://michalcikova.info a pokud bude mít zájem, předpokládám, že její aktuální majitel – AdaMM ji jí rád přenechá :).

Jinak poslední dobou pozoruju, že se na Facebooku začíná pomalu hroutit systém. Někdy nemůžu 30-45 minut přidat třeba odpověď do diskuse, někdy nejde nahrát obrázek, někdy se nejde dostat do svojí vzkazové schránky. Podobné problémy provází hláška: "Něco se porouchalo. Děláme všechno pro to, aby byl problém co nejdříve vyřešen. Zkus to prosím znovu později." Někdy ji vidím i dvacetkrát za den. Není to příliš pěkná vizitka pro tuto službu. Obávám se, že časem bude muset k dojít k ořezání některých služeb a množství aplikací. I když "obávám se" není to pravé slovo, já se na to těším…

P.S. Aktuální stav na FB – nemohu updatovat status, nemohu odpovědět ani těm co mi píšou na chatu, nemohu se ani odhlásit, nemohu ani kliknout na některý ze zajímavých odkazů ostatních…


Celý článek Čtvrtek, 21. ledna 2010, 7:57, Komentáře (5)
Publikováno v BLOG

ČR má sexy europoslance (jednoho)

Španělský deník El Mundo zvolil nejhezčího europoslance. Konkurence byla velká, protože v europarlamentu sedí 732 lidí. Když už Češi neoslňují inteligencí je dobrou zprávou, že máme alespoň příjemné xichtíky, protože první místo obsadil Edvard Kožušník. Muž, který proslul nejen tím, že docela aktivně komunikuje na Facebooku, ale taky muž, který se snaží bojovat proti větrným mlýnům a dosáhnout toho, aby se poplatky za TV a rádio zrušili a tyto instituce byly živeny z běžných daní. Dnešní situace vypadá tak, že platíme daně z výplaty, potom DPH a k tomu další poplatky za TV a rádia, což jsou vlastně jen další paušální daně. Navíc by měl poplatky za TV platit každý kdo má elektroměr. Europoslanec Kožušník ví jak zaujmout a ví jak se postarat o publicitu. Příkladem budiž například jeho cesta do Štrasburku, kterou absolvoval na kole v cyklistickém úboru. Když se na jeho aktivity člověk kouká, tak si říká, proč ODS zrovna tohoto muže exportuje do EU, když v poslanecké sněmovně sedí napříč parlamentními stranami jeden nekňuba vedle druhého. Když nic jiného, tak jako gay prohlašuju, že se mi na něj kouká o poznání líp než na Topolánka nebo Paroubka.


Celý článek Středa, 20. ledna 2010, 16:05, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Ztráty a nálezy

V úterý ráno jsem se po vzbuzení vypravil moc rád na angličtinu. Únava na mě padla až po ní. Následovalo kafe v Erra kavárně a po menším nákupu jsme zaparkovali doma, kde jsme si dali salát od McDonalds. Den jsme strávili oba na internetu, večer došel na návštěvu Pepík a já pro změnu odešel potkat Boopa, kterého jsem od doby, kdy se přestěhoval do Finska neviděl. Pár desítek metrů od domova jsem na křižovatce našel peněženku napěchovanou neuvěřitelným množstvím dokladů a taky pěti sty korunami. Prostě to slečně vypadlo. Koukl jsem na zvonky dvou nejbližších domů, ale podobné jméno na Lenka Michalčíková jsem nenašel. A tak jsem cestou v autobuse 193 zkoušel na mobilu vygooglovat tuto osobu. Po chvíli jsem si řekl, že tohle udělám až na počítači poté, co si projdu obsah peněženky. Bohužel moc vizitek nebo telefonních čísel tam nebylo. Slečna je jistě sečtělá, soudě dle čtyř (!!) průkazek do knihovny v Ostravě i Praze. Trvalé bydliště na Ostravsku naznačovalo, že asi nebude moc aktuální. Ale zpátky k hospodě. Zašli jsme nejprve do hospody Zlé časy, které mají nabídku 16ti piv. To je skvělé, ale obsluha vám skoro vždy donese jiné pivo než jste si objednal (100% se to nepovedlo slečnám ani jednou u našeho stolu). Taky jsem zaregistroval, jak slečna utíkala ke stolu, ke kterému právě donesla piva s tím, že to spletla. A do toho ani nevěděla kolik které pivo stojí z hlavy. Zkrátka dobrý nápad (16 piv) ve velmi špatném provedení.

Povyprávěl jsem osazenstvu o peněžence, seznámil se s finským kamarádem Boopa (je unikátní v tom, že nemá ani PC, ani žádný email!) a zrodil se nápad, že slečně do peněženky přidáme pár věcí. A tak tam nyní má průkazku do metra v New Yorku, lístek z Maroka, finskou vizitku, lístek ze směnárny, pět kanadských sentů, starou SIM a taky lístek s nápísem "VÝBORNĚ", na který mám v plánu dopsat webovou adresu domény, kterou v noci AdaMM zaregistruje. Slečna tak nejenže dostane doklady, peníze, ale i něco navíc. Zní to šíleně? Fajn, tak jsme zatím všichni (AdaMM, Filip, Shakul, Boop, Lukáš Vychopeň i já) v pořádku! Protože to ve Zlých časech fakt nestálo za moc (telefonní signál nic moc a GPRS vůbec), přesunuli jsme se nad náměstí bratří Synků. Tam jsem si dal pivo druhé a tím jsem skončil, protože jsem si byl vědom toho, že ráno opět vstávám na angličtinu. Doma jsem našel slečnu stejného jména vygooglitelnou pod jedním projektem, tak jsem jí zkusil napsat. Pokud se do dnešního večera neozve, tak peněženku samozřejmě předám na Policii.


Celý článek Středa, 20. ledna 2010, 7:42, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Poslední rozhovor Jiřího Pomeje před jeho smrtí

Pondělní ráno nebylo nejpříjemnější, čekalo mě druhé kolo pohovoru a moc úspěšně jsem asi nezapůsobil, protože jsem si zrovna dvakrát svojí angličtinou nebyl jistý. Nezbývá než čekat na výsledky a pomalu se začít ohlížet po brigádě v McDonaldu (sarkasmus). Cestou domů jsem nakoupil na oběd, který vařil Marosh a odpoledne jsem se vydal na angličtinu. Samozřejmě, že tramvaje opět 15 minut stály, tentokrát kvůli hasičkým autům, které sundávali led ze střech. Jak jsem viděl na Bartolomějské, je to asi někdy nutné, protože padající sníh tam velmi solidně pocuchal střechu autíčka, které parkovalo před jedním podobně postiženým domem. Padající led snížil střechu auta a doslova na ní vyčaroval nové tvary. Nejvíc mě dostala fotka na idnes.cz, kde někdo svinovacím pásmem měří, že napadlo 14cm nového sněhu. Chybí jen titulek: "ŠOK: V zimě padá sníh!". Pak jsem koupil nové DVD Bonda (včera vyšel Jeden svět nestačí) a jel jsem zase domů, kde jsem mazlíkovi udělal vaječný chléb. V zásadě to byl docela neplodný den.

Nic zvláštního se nedělo ani v médiích. ODS si uvědomila, že budou volby a slíbila si, že se její různé frakce nebudou před volbami napadat a pro jistotu zrušila mosteckou buňku, která byla v podezření z příjímání černých duší. Zní to skoro jako nějaká kapitola Harryho Pottera, což? Obávám se, že ODS ale ve volbách už nepomůže ani bílá, ani černá magie a určitě jí nepomůže už ani svěcená voda. A to že se Topolánek a Bém nebudou pár týdnů (nebojte, oni se do voleb ještě rozhádají) napadat, to ODS asi neprojde. Topolánek sice zatím nepůsobí tak odpudivě jako Paroubek, ale jeho vyjadřování i kroky v minulosti (například demonstrativní vzdání se poslaneckého mandátu) z něj volební jedničku nedělají. Je skoro škoda, že volební právo nemají jen lidé s IQ vyšším jak 110-120, protože v takovém případě by se z ČSSD i ODS mohly snadno stát partaje, které by měly problém se do sněmovny probít, podobně jako to letos bude mít například KDÚ-ČSL.

Co jinak? Jen zdáli sleduju rozpad jednoho vztahu. Není to veselé, ale prostě to chápu, protože být v kůži toho druhého, asi bych to tak řešil už dřív. Nic není černobílé a život je víc než cokoliv jiného šedý. Tedy pokud nejste Jiří Pomeje a Iveta Bartošová… Ti dle bulváru randí zase spolu a Iveta již údajně nebude zpívat, ale stane se malířkou (OMG!). Každopádně rozhovor s člověkem, který prošustroval desítky milionů je kouzelný. Jak se krásně umí rozohnit na pijavice, které se nalepili na nemocnou Ivetu. Tenhle člověk, který neumí splatit své dluhy by měl stejně jako jemu podobní prostě být zavřený v base. Až si odsedí tenhle hřích, ať klidně v parku šuká veverky nebo krmí spermatem ptáčky, ale jak může mít tu drzost ještě lézt do rozhlasu? Sestřih rozhovoru z Frekvence 1.

P.S. Titulek je samozřejmě jen zbožné přání, Pomeje zatím bohužel stále žije…


Celý článek Úterý, 19. ledna 2010, 14:06, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Žampionový krém

Takže co jsem dělal v pátek? Vařil, vařil a vařil! Pravda je, že celý týden předtím i ten minulý vařil hlavně Marosh, já maximálně podával snídani nebo večeři studeného rázu. A tak byl pátek určený jako den, kdy se budu moci vytáhnout s něčím já. Což bývá problém, protože nikdy netuším kde začít a co vlastně dělat. A tak to jako vždy začalo menší hádkou a jedlo se později než by mělo. Nakonec to na Facebooku rozsekla Eva Juskovic, která navrhla kotlety v alobalu se slaninou a cibulí. Pravda, špatně jsem pochopil recept a maso jsem obalil z obou stran a tak se zespodu slanina připekla k alobalu tak mocně, že ji nešlo podávat, ale recept to byl jednoduchý a chutnalo nám. Zatímco se dělalo maso, zvládnul jsem uvařit i žampionový krém, který jsem oproti receptu z netu trochu překopal, takže vám ho nyní podávám v mojí úpravě:

Žampionový krém aka Kombajn

Ingredience (berte množství orientačně, nic se nestane, když bude vody o půl litru nebo žampionů o 50gramů více):
200 g žampionů,
50 g másla,
80-100 g hladké mouky,
200 ml šlehačky,
1 l hovězího vývaru,
cibule, sůl, kmín, krutony

Příprava:
Z hovězího masoxu si připravíme vývar, osolíme, na dochucení můžeme přidat před koncem vaření pár kostek tvrdého sýra a odstavíme. Na pánvi zpěníme jemně nasekanou cibuli na másle, přidáme najemno pokrájené žampiony, osmahneme, zaprášíme moukou a orestujeme. Směs vsypeme do vývaru a okmínujeme. Vaříme na mírném ohni asi tak 10 minut, nakonec rozmixujeme ručním šlehačem. Můžeme případně poté ochutit několika zrníčky celého kmínu. Krém nakonec zjemníme smetanou a odstavíme. Zdobíme osmaženými krutony.

Poté Marosh upekl perník a já začal dělat něco, co jsem dlouho neměl – bramboráky. Vařením jsem zkrátka zabil větší část dne. Bramboráky a perník jsme donesli i klukům shora a cestou zpět jsme vyfasovali naopak něco od nich – Margot koláč. Jestli tohle nebyl den obžerství, tak už nevím co. Ale měl jsem radost z toho, že se moje váha dostala na předvánoční hodnoty – 75,8kg a taky z toho žampionového krému, ten byl fakt mňamkózní. Druhý den jsme zašli na skvělý segedínský gulášek k Maroshovým rodičům, večer jsme koukli na film "It’s Complicated" (taková romantika ze života) a v neděli jsem přebalil maso z pátku aby se nezpeklo a udělal ho s bramborama v troubě. Pak jsme si s Maroshovou pomocí projeli můj anglický životopis a moji anglickou mluvu nemluvu. Taky jsem si procvičil nějaké nové informace o možném zaměstnavateli. Kouknuli jsme na nový film bratrů Coenů s názvem A Serious Man a ohodnotil bych to 20%, protože "WTF it is?". Ale abych jen neskučel nad nízkou kvalitou filmů, například film Veronika se rozhodla zemřít (Veronika Decides to Die) nemá daleko k nejvyššímu ohodnocení, pro mě osobně je to za 90%. Skvostná hudba od klasiky přes Radiohead až po Goldfrapp, skvělá kamera, výborný příběh a k tomu dobře zahrané. Večer jsme zakončili Obchodníkem se smrtí, což je asi nejpovedenější film s N. Cagem.


Celý článek Pondělí, 18. ledna 2010, 8:48, Komentáře (5)
Publikováno v BLOG

Gay mýty – část druhá (o sexu)

NÁSLEDUJÍCÍ TEXT JE ZAMĚŘENÝ I NA OBLASTI SEXU A POKUD VÁM NEBYLO MINIMÁLNĚ 18 LET, OPUSŤTE PROSÍM TUTO STRÁNKU!!!
Takže tu dnes máme tu peprnější část toho, co jsem sepsal o gay světě pro heterosexuální zvědavce.

Všichni gayové jsou promiskuitní:
Pokud budu věřit veřejným průzkumům a z nich vyplývajícím datům, že průměrný člověk má za život 10-20 sexuálních partnerů, tak asi budu muset přiznat, že v tomto měřítku gayové opravdu promiskuitní bývají více. Většina mých známých počítá své sexuální partnery na desítky. Někteří z nich i na stovky a někteří ještě stále zvládnou k spočítání postelových známostí a partnerů použít dvě ruce (velká část gayů taky počet partnerů spíš odhaduje, než počítá). Rovnice gay=stovky chlapů v posteli před třicítkou není vždy pravdivá. Někdy je mezi dvěma gayi volný vztah, což znamená, že se ten druhý může vyspat s kým chce, ale měl by se vždy vrátit za partnerem. Neříkám, že to podporuju, jsem vyznavač spíše tradičnějšího modelu (i u gayů), že partner v životě by měl být i partnerem v posteli a že by mi měl "stačit". Nevěra je ale i u gayů docela tradiční jev a tento způsob soužití může vymítit lež mezi partnery.

Všichni gayové praktikují anální sex a mají jasnou roli maminka/tatínek:
Ani náhodou! Poznal jsem gaye, kterým bylo přes třicet a nikdy tento druh sexu ani nezkusili. Někomu zkrátka stačí mazlení a orální sex, je to čistě volba jeho vlastní a volba jeho partnera. Stejně tak neplatí, že každý gay je stoprocentně vyhraněný. Jistě jsou vztahy, kde je jeden striktně aktivní a druhý striktně pasivní (maminka), ale proč si nedopřát obojího? Osobně jsem spíš aktivněji zaměřený, ale přiznávám, že je fajn být občas i "maminkou". Pokud někdo má pocit, že každý gay miluje sadomaso, je to taky spíš mýtus. Jistě je mnoho příznivců těchto praktik i mezi gayi, ale ujišťuji vás, že tohle se v mojí posteli nikdy nedělo (tím neříkám, že to odsuzuju, každému co jeho jest).

Každý gay podnik má místo určené k sexu:
Fakt? Ani náhodou. Taková místa samozřejmě jsou a jistá úzká část gay komunity je ráda vyhledává. Troufnu si ale tvrdit, že ve většině gay podniků takové místo chybí. Dark room bývá většinou situován až v zadní části podniku a mimo svítících televizí s pornem tam bývá docela tma. Osobně jsem takové místo navštívil jen jedinkrát a nikdy jsem tam neměl sex. I když nebudu tvrdit, že to nikdy nevyzkouším, mohlo by to být asi docela oživující i pro partnerský sex. Osobně nejsem zastáncem náhodného sexu a díky AIDS se snad každý alespoň zamyslí nad ochranou při náhodném sexu (mimochodem výraz "náhodný sex" mi vždy přišel zvláštně podivný asi jako kdyby se vám stalo to, že uprostřed banky v hale vykládané mramorem šlápnete do hovna).

Anální sex je pro prasata:
Mno pominu to, že i jistá část hetero komunity provozuje anální sex a rovnou řeknu: "Záleží na tom s kým spíš". Ano, stane se někdy, že po "tom" nejsi zcela čistý. Ostatně každý gay si o tomhle musí informace hledat na netu nebo od přátel. Tohle zkrátka není téma, které tě naučí na základce. Nicméně je to o jediném – hygieně. V případně náhodného sexu by většinu těchto problémů měl vyřešit kondom (HIV je poslední rok opět na vzestupu mezi gay komunitou). Ten ovšem lze používat i v případě partnerského sexu. Jinak samozřejmě rektální otvor lze docela dobře omýt a vypláchnout. Pokud hodláte točit porno, asi se klystýru nevyhnete (už kvůli efektním záběrům, jak z vaší dírky vytéká čistě bílé sperma), nicméně určitě neplatí rovnice každý anální sex = klystýr před.

A to je tak zhruba vše, co mě napadlo ke gay tématice a k tomu, jak je vnímá veřejnost a co je ne vždy zrovna
pravda. Samozřejmě moc rád uvítám jakékoliv komentáře k tématu dole v diskusi. Nebojte se napsat, nebojte se nesouhlasit a nebojte se zeptat na cokoliv, co jsem nezmínil. Když bude dost zajímavých dotazů, určitě se dostane i na pokračování :).


Celý článek Sobota, 16. ledna 2010, 9:18, Komentáře (6)
Publikováno v BLOG

Gay mýty – část první

mýty o homosexuálech, aneb jak je to doopravdy… (Pokračování textu…)


Celý článek Pátek, 15. ledna 2010, 8:09, Komentáře (6)
Publikováno v BLOG

Všechno bude, i 13té důchody…

Na podzim nebude na důchody. Je před volbami a přesto jsem ještě neslyšel politické strany pořádně mluvit o důchodové reformě. To není dobré znamení, zvlášť když posledních 20 let se o ní JEN mluvilo. Více důchodců, větší nezaměstnanost, to je taky větší finanční zatížení státu. Úspory státu? Žádné. Jen loni stát musel vyplatit přes 20 miliard mimo plánovaný rozpočet, aby zalepil díru. Teď když stoupla oproti loňsku nezaměstnanost budou jak vyšší výdaje na sociální zabezpečení, tak nižší příjmy v podobě odvodů na pojištění. A v této době někteří nejen slibují 13té důchody, ale ještě občanům veřejně vyhrožují že v rámci předvolební kampaně budou chodit lidem klepat na dveře. Pokud na ty moje Paroubek zaklepe, tak mu určitě neotevřu (a tím se uchráním od trestního stíhání za vraždu). Nicméně ta představa Jirky ve dveřích je sexy (fotomontáž z jeho rodinné fotografie uveřejněné v Aha!)…

Včera jsem měl solidní depresi. Začalo to, když jsem se vracel přes Budějovickou, kde jsem sám poobědval, zatímco Marosh obědval ve městě. Pak jsem došel domů, zkusil rozchodit Maroshův počítač a když se nedařilo, bylo to ještě horší. Jediná dobrá zpráva toho dne byla, že jsem v druhém kole na pozici, o kterou usiluji. To není zrovna málo, to je pravda. Nicméně když se kouknu do novin, vidím, že budoucnost státu je nejistá. A když se kouknu do kalendáře, začíná se mi dělat nevolno při pomyšlení, že v únoru nebude mít alespoň jeden z nás práci. S počítačem jsem bojoval, ale ani výměna pamětí nepomohla, takže dnes zanesu všechny ty věci zase zpátky do Alzy. Včerejší výměna pamětí v Alze byla mimochodem bezproblémová. Člověk si chvíli počká na reklamacích a pak jde všechno jak má jít. Dostal jsem vyměněné zboží i rozdíl v penězích. Vstřícného přístupu hodlám využít a vrátit dnes všechno – novou desku, grafiku, HDMI kabel i paměti. Maroshovi jsem v zoufalosti rozjel totiž tu starou desku, takže dle prvních testů jsem mu snad výkon navýšil a další upgrade už bude zcela jistě na jiné platformě, než socket 478. Pravda je, že sice v rovnici "cotukurvanejede" stále chybí jedna věc a to konkrétně proč nejel CPU v nové desce, ale tím se už já nehodlám dál zabývat. Nějak se mi navíc během uplynulých dvou dnů povedlo odrovnat Maroshovi zvukovku na desce, takže mu dnes koupím za 350 Kč zvukovku a dál si už doma na ajťáka hrát raději nebudu.

P.S. Dnešní večer strávím v O2 Aréně, neb lístky loni kupované budou silně aktuální – Depeche Mode neomrzí.


Celý článek Čtvrtek, 14. ledna 2010, 8:08, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG