Lehce špatný den

Už jsem měl i o něco lepší dny než tohle úterý. Jednak jsme museli vstávat brzo ráno do angličtiny a do oběda jsem byl jak trefený, učil nás trošku plachý učitel, byť jinak byl velmi pohledný. No a pak Marosh utíkal na pohovor a já do Erry na kafe. Cestou domů jsem se stavil u Dannyho pro P4 procesor ze skříně a nový chladič. Doma jsem zkusil vyměnit procesor, ale nefungoval. Zkusil jsem dát do desky původní a zase nic. Pak jsem zjistil, že do patice 478 lze procesor strčit i jinou stranou. Přesně to jsem udělal s Celeronem a amputoval původnímu CPU dvě nožičky (piny). Výsledek mého upgradu tedy byl, že Marosh je zcela bez PC (nepočítaje notebook s prasklým LCD). A tak jsem vymyslel jiné řešení. Je mi jasné, že kupovat dnes desku s něčím tak historickým jako je socket 478 je kravina, ale vyšlo to ze všech řešení nejlevněji. Mohl jsem zachovat zdroj, bohužel paměti jsou vyžadovány DDR2 a taky deska neměla AGP, ale PCI-e, ale celkově to i HDMI kabelem bylo něco pod 3800Kč i s doručením do tří hodin. Jak se ale ukázalo, možná to bylo trošku předčasné, neb se procesor nechytnul ani v nové desce.

Dnes jej zkusím u Dannyho vyreklamovat (naštěstí má ještě jednu P4 socket 478. Marosh se tak doufám svého posilněného počítače dočká dnes odpoledne. Bude mít rychlejší paměť, grafika (s pasivním chladičem) má výstup na HDMI a i když bych samozřejmě raději začal stavět na zelené louce něco vícejádrového, z podpory v nezaměstnanosti to asi nepůjde. Faktem je, že Danny se dal trošku do studia ohledně mých základních desek a CPU a zjistil, že potřebuju jádro Northwood. On totiž není Intel P4 jako Intel P4. Jinými slovy, dost možná původní deska stále funguje. Tuhle zkušenost ze světa AMD procesorů fakt nemám a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by mi nejel určitý procesor v desce. Inu stalo se. Hlavně ať mi to s tím počítačem výjde. Taky bych rád, aby mi vyšla nová práce, dnes se mi mají ozvat. Tak ať se vám daří o chlup líp než mě včera!

Celý článek Středa, 13. ledna 2010, 9:01, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Jak vyřešit sníh na chodníku pomocí PVC?

Neděle byla dnem, kdy se nám podařilo koupit dvoje zimní boty za cenu jednoho páru. Taky to byl den, kdy jsem si nainstaloval zkušební verzi Zoner Photo Studio 12, abych byl zatím docela nemile překvapen nejen rychlostí programu i změnami v oblasti ovládání a zobrazování. Můj zvyk mít na jedné obrazovce správce fotek a na druhé editor je asi moc exotický. Škoda že jsem si to tolik oblíbil, celkově program ušel velký skok, ale u některých věcí mám pocit, že se vyvíjel tak překotně, až tak trochu zdegeneroval. Proces "vyvolávání" je trošku matoucí, což je jednou uložení v JPG, podruhé otevření v editoru a potřetí zařazení do fronty. Ale program má samozřejmě i novinky pozitivní – GPS, provázání s mapy.cz, efekty typu posunu barev nebo přechodového filtru. Skok z verze 8, kterou mám koupenou na 12ku zkrátka není zrovna nejhladší. Nakonec jsem včera zase skončil u staré osvědčené verze 8. Dva monitory jsou dva monitory a budu muset najít něco fakt zásadního, abych přešel na novou verzi.

S Maroshem jsme uzavřeli dohodu a protože jsem neviděl dost filmů z TOP 20 na ČSFD, začali jsme v neděli hned tím prvním – Vykoupení z věznice Shawshank. Ještě mě čeká Schindlerův seznam a on se pak se mnou koukne na film z dvou kategorií, které nesnáší – tedy konkrétně sci-fi a comics. Řeč je konkrétně o Constantinovi. Jinak film to byl samozřejmě kouzelný a jediným důvodem, proč nedostal Oscara za nejlepší film bylo to, že byl dokončený ve stejném roce jako Forrest Gump, se kterým má myslím mnoho společného.

Nové album skupiny Kryštof je takové nijaké. Kryštof se za ta léta u mě dostal ze škatulky "Docela fajn" do "Věc kterou nemusím slyšet". A dnešní ráno bylo taky fajn. Tramvají jsme se z I.P. Pavlova dostali sotva na Štěpánskou (= necelou zastávku) a pak jsme šli ulicí lemovanou dlouhou řadou tramvají až na Národní. Sníh v Praze má prostě kouzlo Vánoc, všechno je pomalejší, mazlavější a nejlepší je brát to prostě s úsměvem. Lekci angličtiny jsme stejně stihli. Cestou do Oxford Tefl jsem si na Bartolomějské všimnul, jak odklízení sněhu na chodníku řeší Policie ČR – místo odmetání jednoduše celý chodník uzavřou páskou POLICIE ČR a je "uklizeno".

A dobrá zpráva nakonec. Druhá karta od mBank odeslaná 7. ledna dnes dorazila! Takže zbytek dne sice strávím doma a budu žehlit, ale konečně jsem soběstačný!

Celý článek Pondělí, 11. ledna 2010, 13:52, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Kardinál Vlk jako Mohamed?

Capital Partners jsou těžce neodbytná firma. Já dokonce u nich absolvoval pohovor, než jsem řekl ne. Životnost zaměstnanců asi nemají nejvyšší, neb stále někoho hledají. Maroshovi se ozvala tato firma už zhruba pošesté. Když pozici pošesté odmítl, muž na druhém konci telefonu mu odvětil: "Uvědomte si, že já práci mám, vy ne…" WOW! Tomu říkám skvostné jednání a brilantní argumentace. Když nějaká firma ale nemá dobrou pověst, tak si ji nemůže zkazit, že? U mě se toho přes páteční den zase tolik nedělo. O tom, zda dostanu práci se asi rozhodne příští týden ve středu, takže do té doby si udělám nějaký malý interní výzkum o svém možném novém zaměstnavateli, nicméně jsem rozhodnut tuto pozici příjmout.

Dlouhý čas si tak krátím děláním fotomontáží nejen o české politické scéně a focením. První fotomontáž paroduje reklamu "Auta stojí, vlaky jedou…" z dílny ČD a druhá je takový mashup z fotky pana kardinála Vlka a dánské karikatury proroka Mohameda, od kterého jsem si půjčil doutnák. Určitě nechci podezírat pana Vlka z přípravy teroristických činů, nicméně jeho povídání o islámu si všimli již i muslimové, trochu si to přeskládali podle sebe a vida, dnes to z novin skoro vypadá, že pan Vlk bude konvertovat k islámu. V pátek po obědě jsem zajel na Anděl, kde jsem zkusil nafotit prostor pro AdaMMa do projektu mapujícího pražské hospůdky. Poté jsem se vrátil domů a kolem šesté odpoledne jsme začali obrážet místa, které bylo třeba nafotit. Pak se šlo do Hardrock café, kde probíhal křest desky nějaké kapely. Usadili jsme se o něco níž a komplicové nám shora dolů nosili láhve vína. Celkový soupis alkoholu za večer mohl v případě mého žaludku vypadat nějak takto: malé pivo, svařák, malé pivo, bílé víno, bílé víno, bílé víno, bílé víno, červené víno. A moc pěkná akce a moc rád jsem viděl známé tváře.

Brzo začne vycházet kompletní kolekce DVD Jamese Bonda. Tedy kompletní… Dle inzerátu propagujícího disky nejsou záměrně připravovány nové díly s D. Craigem, protože to podle fanoušků není pravý Bond. Nevím jak moc by se tento text líbil firmě, která dává svolení k využívání značky Bond. Samozřejmě, že důvodem proč distributor (MF Dnes) nebude uvádět nové díly je jejich cena, která se prostě do 77 Kč (cena jednoho disku z edice) nevleze. Proč ovšem takhle okatě a zbytečně lhát je otázka. Možná, že i novinám po vzorů politiků zachutnala moc a schopnost ovlivňovat veřejné mínění. Stejně jako ČSSD dnes už i Idnes spolu s Bleskem míří na svůj jasný segment trhu – lidi s menším IQ, kteří jsou schopní platit peníze za nákup zjevné lži a tu poté spolknout nebo alespoň milostivě přehlédnout.

Sobotu jsme prožili již v poklidu. Takto popraskanou hlavu z kocoviny jsem nikdy neměl. Jeden velký střep! U Maroshových rodičů jsem do sebe cpal čokoládu a bylo mi fajn. Večer to už taky ušlo. Vypadá to ale, že po třicítce už nebudu moc kalit tolik, jak jsem byl zvyklý. Přízrak kocoviny, o kterém jsem jen slýchaval od méně šťastných jedinců mě dohnal. Tohle tělo už asi nedokáže odbourávat různé druhy alkoholu. Asi se budu muset orientovat jen na víno…

Celý článek Neděle, 10. ledna 2010, 13:00, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG

Bémoviny a tělocvik s právníkem

Na druhou hodinu jsme měli lektorku s typicky irským jménem – Sinead a byla stejně výborná jako Lindsay. Po ranní angličtině jsme se stavili na kávu do Erry a potom následoval nákup potravin a domů. K obědu byla fazolová polévka a drůbeží játra. Rýži jsem obstaral já. Sotva jsem umyl nádobí a prošel maily, už jsem mířil na pohovor do firmy. A protože to byl opravdu příjemný pohovor, lidé i práce tam vypadali zajímavě a platové podmínky jsou lepší než jsem měl v životopise, tak se jim dnes ozvu s tím, že práci beru. Nemá smysl být pořád doma a čekat, zda se zadaří rozjet jiný projekt. Pravda je, že práce v médiích mě láká hodně, jenže média jsou věc nejistá. Už v polovině prosince mělo být jasno ohledně projektu a minimálně do poloviny ledna jasno nebude (kvůli dovolené šéfa). Čert vem lepší plat o pár tisíc, výzva je i toto zaměstnání. Na životopise u mě zaujal paní personalistku fakt, že jsem pracoval v předchozí firmě 10 let. Vypadá to, že ještě stále existují lidé, kteří to dovedou ocenit, byť mi Marian říkal, že v dnešní době se to posuzuje jinak a spousta personalistů doporučuje změnu zaměstnání po dvou-čtyřech letech. Neříkám, že chci být někde do skonání věků (nebo mého), to určitě ne, ale přece jen mi po přestěhování do Prahy a tří měsíčních prázdninách chybí pravidelnější režim. Chybí mi trochu třídit věci, hrabat se ve svých tabulkách a mimo to potřebujeme do rodinného rozpočtu pár korun přisypat. Nepatřím k lidem, kteří skočí po první nabídce, ale moc argumentů pro to tuhle práci nevzít nemám. Snad jen dresscode mě trochu děsí, ale dva tři nákupy to spraví. Potřebuju jen další kalhoty, pět šest košilí a boty.

Cestou domů jsem se zastavil na poště, kde mě mimo lístku na Avatara čekala v obálce i první mBank karta. Brzo asi dostanu i druhou, tentokrát na pražskou adresu. Nu což, stalo se. Hlavně že jsme všichni zdraví, šťastní a veselí. Každopádně jsem rád, že mi František všechno poslal a to dokonce doporučeně, hodnej kluk! Potom jsem s AdaMMem naplánoval naši trasu po hospůdkách, které se mají objevit nebo se objeví v jednom netovém průvodci Prahou a ke kterému pořídím pár fotek. Chvíli jsem střílel do lidí na internetu (celkové skóre od registrace je už přes 7000 zabitých) a to je ze čtvrtečního dne asi tak vše.

Celý článek Pátek, 8. ledna 2010, 9:00, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Jistota lži

Takže angličtina. Poprvé byla naprosto skvělá, naše lektorka Lindsay je sice typicky americky prostorově výraznější, ale při její hodině jsme se fakt nenudili. Začali jsme předložkami a bylo to příjemné. Pravda, Nokia po týdnu bez problémů ukázala svoji pravou tvář a slovník v ní nahraný nefungoval, nicméně alespoň šel odinstalovat. Po angličtině jsem zamířil domů, odstrojil jsem stromeček a když se vrátil Marosh, dostal jsem za úkol oprat a ořezat kuřecí játra. TFUJ! No ale to bylo vše, o zbytek dnešního obědu (i včerejšího kuřecí na kari) se postaral Marosh a játra zpracoval. Následovalo zastavení na pracovním úřadě a tentokrát stejná paní jako minule, ale absolutně příjemná! Ze zoufalosti jsem nakonec kývnul i na pohovor, který není příliš IT, ale lepší vrabec v hrsti, než podpora z pracáku.

A nakonec jeden krásný link, který rozebírá Klausovu formulku z novoročního projevu: "Jedno je jisté, budoucím generacím nic nedlužíme…" Jisté to pane profesore není, jisté je spíš to, že je to lež. Nebo to snad vidíte jinak?

Celý článek Čtvrtek, 7. ledna 2010, 13:09, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Angličtina měsíc zdarma

I v úterý vycházeli již od rána velmi zajímavé články. Například o firmě, na které vydělal Stanislav Gross 100 milionů. Dnes je firma v konkurzu a dluží miliardy. Možná byl Standa jen bílým koněm a další peníze protekly jinam, přesto je fajn, že ve volebním roce 2010 se nezapomíná ani na bývalé lídry ČSSD. Inu Standa zanechal nesmazatelný otisk v politice ČR. Nechci se pánové chlubit, ale kdo z vás to má? Snad jen ODS, která se volby nevolby opět hádá sama se sebou. Topolánek kritizuje pražskou ODS kvůli Opencard, magistrát pod vedením Béma žádá Topolánka, nechť předloží důkazy. Celé to ODS řeší přes média (Topolánek v nedělních Otázkách Moravce, Jansta v prohlášení, šéf magistrátu v novinách a na netu). Skoro to opravdu vypadá tak, že ODS letošní volby odpískala a dopřeje Paroubkovi volební výhru. Ostatně stejně jako lidovcům může modrým ptákům ve volbách pomoci jen svěcená…

Marosh vymyslel k bědu salát a zbylo ho tolik, že jsme si jej dali i k večeři s topinkama. A bylo to moc dobré! Dneškem počínaje se přestáváme flákat a od pondělí do čtvrtka budeme vstávat v sedm ráno, abychom se účastnili ranních vyučovacích hodin v Oxford Tefl Prague (jinými slovy, právě teď když se objevil příspěvek na blogu už mířím do školy). Tato škola totiž nabízí lidem evidovaným na pracovním úřadě měsíc výuky zdarma. Takže než abychom jen tak seděli doma, budeme si aspoň procvičovat angličtinu. Pravda, Marosh bude chodit do pokročilejší třídy než já, ale aspoň si odpočineme jeden od druhého. Odpoledne mě čeká pracovní úřad a někdy mezitím by se mi mělo podařit odstrojit vánoční stromek.

Mimo tohoto jsem se věnoval včera zušlechťování svého e-shopu s tričkama, protože mi došla analýza webu a v některých místech byly změny opravdu nutné. Dnes asi málokdo koupí tričko z netu za 700Kč, takže jsem optimalizoval návrhy tak, že nyní naleznete v nabídce trička už od 249 Kč (+ poštovné) a dost návrhů se nyní pohybuje okolo tří stovek, což už je cena daleko víc přijatelná. Nově se trička řadí dle kategorií na "počítačová", "gay", "foto", "Emo" a ostatní. Takže pokud vám zbyly nějaké peníze od Vánoc a nevybrali jste si ve slevách, víte kam zamířit.

No a pak jsem konečně vyslyšel nářky Maroshe na svůj pomalý počítač a začal se mu věnovat. V první řadě jsem zjistil, že má ten nejhorší možný typ Celeronu na 2,6 GHz. Zjistil jsem si specifikace desky a protože využívám jen jeden pár 1 GB modulů PC 3200 od Kingstonu, nainstaloval jsem mu druhý pár. Bohužel jeho deska asi větší moduly než 512 MB nežere, takže má ve výsledku jen 1 GB RAM, což je navýšení o 25%. Oproti původním modulům je i lépe taktovaná. Ještě zvažuju, že se podíváme v bazaru po nějakém lepším procesoru typu Pentium 4, nicméně prozatím systém vypadá o kapku rychlejší a snad už se ani neseká video při přehrávání na TV, což je dost výrazný posun (to že by měl Marosh používat minimum rezidentů a zavírat okna Firefoxu při náročnějších operacích je ovšem spíš mé zbožné přání, než realita). Změna procesoru tak nakonec asi proběhne, protože pomalé počítače zkrátka nemám rád.

Celý článek Středa, 6. ledna 2010, 8:55, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

První přešlapy ČR v 2010

V neděli se k nám podíval Zbyněk i s Hynkem a protože dojeli kluci autem, abstinovali raději všichni. V pondělí jsme nakoupili, Marosh udělal z bramborové kaše placičky a se zeleniny se smetanou omáčku a nadlábli jsme se solidně. Potom jsem vyrazil zkontrolovat náš tiket ze Sazky (ne, nic jsme nevyhráli), cestou jsem koupil sobě diář a Maroshovi prázdné DVD. Cestou jsem si na Andělu všiml asi tak 50 metrů dlouhé fronty, která se od okýnka dopravního podniku táhla až na ulici. Teprve večer jsem si na netu přečetl, že to byli ti lidé, kteří si pořídili Opencard a snažili se kartu dobít ve validátoru (zdá se, že reklamní slogan "Nyní bez čekání na e-shopu" dostává zjevné trhliny). Inu to má magistrát z toho, že za celý systém utratil jen necelou miliardu. Kdyby investoval dvě tři, zbylo by nejen na tunel, ale i na funkční systém! Na Andělu jsem vypověděl penzijní spoření, kam mi dřív přispíval zaměstnavatel a doma se přihlásil na měsíc angličtiny zdarma (pro lidi přihlášené na pracovním úřadě). Na Facebooku jsem pak sledoval, jak se pomalu začíná formovat skupina proti zavedené padesátce na pražské magistrále, zatím nasbírala něco kolem tisíce členů. No a večer jsem si přečetl v Lidových novinách na webu, jak v Brně pan primátor a hejtman vyhráli první a druhou cenu v charitativní tombole. Není to poprvé, co se událost nejdřív propere na Facebooku a odpoledne se jí chytí média. Tento trend se bude myslím i nadále opakovat čím dál častěji. Hejtman i primátor se již dali slyšet, že auto věnují charitě a zájezd dají do tomboly na některém z místních plesů. Zachovali se krásně, což? Je dobře, že si tito moravští politici za ČSSD přece jen uvědomili, že při 998 prodaných lístcích za 299 Kč je šance, že vyhrají z dvěstě cen první a druhou docela malá. Samozřejmě, že hejtmana Haška velmi uráží, když někdo zpochybňuje regulérnost tomboly.

Hrdinou dne se tak nakonec pro mě stal Václav Klaus, který natvrdo řekl, že zákony, které budou nadále zvyšovat schodek rozpočtu nepodepíše. Někdy se jeho lehce umanutá povaha dá považovat i za plus! Naopak se pravděpodobně zbláznili v Irsku, kde vešel v platnost zákon, který bude trestat až 25 000 eury to, když se dotknete náboženské cti některého z irských věřících. Zcela souhlasím s některými ateisty z Irska, že tímto se tato země vrací do středověku. Je otázka, zda to není jen úhybný manévr před islámisty, ale údajně by se měl tento zákon vztahovat i na ně.

Za celý den jsem pak odpověděl na jednu jedinou pozici, protože v hledání práce bych neměl ustávat ani po Vánocích. Je smutné, že mám v hledáčku dvě možné pozice (jednu na částečný úvazek, jednu na plný), ale aktuální stav je, že mi nikdo není schopný říct, kdy by to šlo začít dělat a zda je vytvoření těchto pozic aktuální v horizontu jednoho měsíce. Tři měsíce prázdnin mám za sebou a už mě to někdy doma přestává bavit. Asi budu mít méně času na hraní her, tvorbu fotomontáží nebo na blog, ale k čertu s tím, když mi to negeneruje žádný zisk!

PS.: Tohle se nedá nelinkovat, aneb jak kvůli ztracené občance můžete přijít o deseti tisíce a jak nefunguje právní zastoupení DAS…

Celý článek Úterý, 5. ledna 2010, 9:27, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Paroubkoviny

Určitě tu nebudu tvrdit, že za níže uvedené může pan Paroubek. To určitě ne, jen je krásné se podrobněji podívat, jak jeho voliči uvažují. Zřejmě je to ve stylu "Účel světí prostředky", jinak to nazvat nejde. Byla nebyla na Facebooku skupina, která slibovala, že když se stanete jejím členem, vyhrajete iPhone. Do skupiny se přihlásilo téměř 80 000 lidí a tu najednou se přes noc změnil název i popis skupiny na "Mladí lidé volí Jiřího Paroubka". Pěkný podvůdek od lidí sympatizujících s ČSSD, který nadělá ze všech lidí, kteří toužili po iPhonu voliče ČSSD. Většina lidí si toho snad ani nevšimne. Určitě ne hned, protože jsou členy stovek jiných skupin. Autor stránky ovšem docela riskuje, protože pokud nikomu žádný iPhone nevěnoval, lze brát celou věc jako podvod. Volební rok 2010 začíná, čeká nás letos mnoho lží a srandiček nejen z dílny ČSSD. Proč po Vánocích musí vždy dojít někdo a všechno to zkurvit? Realita je o tolik méně líbezná, než lži… Pamatujte na to při volbách! Sliby bývají taky jen pěkně nalakovanými lživými slovíčky!

Link: http://www.zive.cz/bleskovky/mladi-lide-voli-jiriho-paroubka-ne-chteli-iphone/sc-4-a-150324/default.aspx

Link: http://www.lupa.cz/zpravicky/jak-mladi-lide-voli-jiriho-paroubka-na-facebooku/

Link: Idnes.cz

Celý článek Neděle, 3. ledna 2010, 13:49, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Možnosti tu jsou?

S prvním lednem se neotevřely jen věznice, ale došlo i k jiným novinkám. Například na jižní spojce se nyní v mnoha místech smí jezdit již jen 50 km/h místo 70ti, které zde platili doposud. Důvod je ovšem lehce tragikomický. Nejde o nebezpečnost komunikace, ale o protihlukové opatření. Máme tedy v Praze krásné rovné a tříproudové úseky, na kterých by se klidně mohlo jezdit 80 km/h, ale protože se bude na těchto úsecích hojně měřit, bude se tu pravděpodobně jezdit dle předpisů. Brňané možná začnou závidět, že v Praze je doprava tak bezproblémová, že se tu vymýšlejí takové kraviny, ale budou vedle. Pražská doprava opravdu není bezproblémová a bezkolonová. Jaký bude mít důsledek snížení maximální povolené rychlosti o téměř třetinu asi není moc těžké předpovídat. Kolony se nyní budou tvořit častěji, v dřívějších ranních hodinách a budou o poznání pomalejší. To sice povede k malému snížení hluku v jednotkách decibelů, ale pro změnu přibude dost jedovatých emisí. Magistrát města Prahy použil nejlevnější řešení, jaké šlo vymyslet. Koupil nové značky, pár nových radarů a tím situaci vyřešil. Asi už není dostatek peněz na řešení jiná, když se stamilióny korun utopili v projektech typu Opencard. Možných řešení hluku je přitom víc. Mimo nepěkných, ale účinných protihlukových stěn lze použít například speciální protihlukové obložení domů nebo jiný tišší povrch vozovky. Asi před týdnem jsem jel jako spolujezdec autem kolem budov Microsoftu z Chodova směr Pankrác a pozoroval jsem staré baráky pár metrů od silnice, které nemají často ani zateplení nebo plastová okna. Věřím, že v nich možná bude změna hluku i měřitelná, ale zateplení a nová okna by odstranili nejen hluk, ale ještě by majitelům uspořili část výdajů za energie.

Že je Praha město podivuhodné, musí být ale jasné asi všem, nejen díky protihlukovým opatřením nebo plastovým kartičkám za skoro miliardu, které většina vlastníků vlastně ani nepoužívá. Znáte snad jiné město, kde místo půlnočního ohňostroje na Silvestra odpalují ohňostroj 1. ledna v šest hodin večer? Je otázka, zda (dle reakcí na internetu) mělo smysl dělat v době krize ne příliš povedený ohňostroj za 1,5 milionu korun nebo raději ty peníze věnovat na něco smysluplnějšího. I když jak nad tím přemýšlím, vždy je smysluplnější ty peníze vyhodit do vzduchu pro potěchu lidí, než si je strčit do kapsy (nebo proprat přes pár firem) v tichosti.

Jinak jsme včera za celý den ani nevytáhli paty z domu. Nejdál jsem byl, když jsem Maroshovi skočil pro noviny. Marosh se pak pustil do oběda, udělal speciální italské karbanátky se zeleninou, já k tomu vyrobil za jeho asistence kaši a výborně jsme se najedli. Večeřeli jsme u sousedů, kde Taras vyrobil skvělý kus kus. Po Vánocích bych potřeboval pár kilo zhubnout. Možná bychom se dnes mohli jít podívat na Entropu, která je do 4. ledna umístněna v DOXu, byť ji asi spatříme jen vypnutou, protože v případě nepříznivého počasí bývá znefunkčněna…

Celý článek Neděle, 3. ledna 2010, 9:09, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG

Přelom roku

Takže Silvestr na chatě u Sychrova? Luxusní! Velmi příjemné, pohodové místo s kamarády, jejich maminkou, mým partnerem a psem. Myslím že bych v této sestavě klidně zvládnul týden. Vuzkoušeli jsme saunu, moc se přežrali a uteklo to jako voda. Dali jsme si Člověče nezlob se, karty, vínko a byla pohoda a klídek. Spát jsme šli něco po jedné, ráno vstali docela svěží, vzali jsme to domů přes Maroshovy rodiče a zbytek večera jsme strávili u počítačů a televize.

Nebudu tu už dnes rekapitulovat loňský rok, protože jsem tak již minule učinil. Samozřejmě jsem rád, že jsem objevil spoustu věcí, například to, že i já dokážu uvařit fakt dobrá jídla, že mým nejoblíbenějším kořením se stal tymián, že zpracování listového těsta je vlastně hračka nebo že po deseti letech práce u plynárenského kolosu jsem dnes daleko šťastnější i když jsem na pracovním úřadě, protože je někdy psycho pracovat s lidmi, kteří by si zasloužili spíš nakopat do prdele (a když vám šéfuje člověk, jehož názory jsou konzistentní jako bubliny na vroucí polévce, je to někdy opravdu k pláči).

Co týká roku 2010, tak bych si přál hlavně to, aby nám v rodinách vydrželo zdravíčko a abychom s Maroshem mohli zase brzo začít pracovat. Trávíme spolu už tři měsíce den co den a je to občas trochu znát. Přesto jsem moc rád, že jsem se posunul z Brna do Prahy. A že žiju s někým, na koho se mohu spolehnout. Marosh je opravdu skvělý partner, jakého bych přál každému. Tím teda fakt nemám na mysli, že by snad byl bez chyb, to určitě ne. Ale ideální partner by stejně každého z vás dohnal k šílenství během pár týdnů. Jenže kdo z vás dokáže říct, co vlastně chce? Marosh je svůj a cítím se s ním v bezpečí, což je daleko víc, než mi kdo kdy před ním poskytnul. Mno, dost té ódy na manžela. Jinak mi, až si to přečte, zpychne. Samozřejmě, že s věkem si člověk začne přece jen všímat víc i sebe. Loni jsem například konečně zaregistroval, že jsem občas zbytečně nervní a že tím umím pěkně prudit okolí. Snažím se s tím nějak pracovat, ale ne vždy je to snadné. Snad se to o něco málo zmírnilo, meze kam to posouvat jsou stále hóódně široké. Snad se alespoň naučím častěji říkat: "Promiň", ale lepší než žehlení následků pomocí omluvné reakce je odbourat akce, za nimiž má "Promiň" následovat, to vím. Když tak nad tím přemýšlím, do roku 2010 bych nám všem popřál mimo štěstí a zdraví hlavně čisto před vlastním prahem. Někdy jsme doslova posedlí lehkou špínou a pár smítky prachu u jiných, zatímco metr hnijící vrstva kompostu před vlastními dveřmi nám uniká…

Věnec: Vojtíšek, foto: Kombajn :)

Celý článek Sobota, 2. ledna 2010, 13:25, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG