|
|
Díky za rybyS Nokií E52 se člověk nenudí, celé dopoledne jsem například strávil tím, že jsem řešil problém s připojením k Gmailu. Poté jsem zjistil, že nejdou odinstalovat jakékoliv aplikace, nejen Gmail. Díky tomu jsem se začal prokousávat internetovými fóry. Naučil jsem se "trojhmat" k hard resetu, přišel jsem o veškeré nastavení co jsem za týden udělal, Gmail se s defaultní aplikací i nadále spojuje, aktualizuje, ale bohužel to nevede k tomu, aby se v ní objevil jediný mail ze schránky. Po resetu to samozřejmě obnášelo nahrát nové aktualizované ovladače, zkrátka jsem si hrál po týdenním provozu nové Nokie několik hodin jen s tím, aby se telefon stal použivatelným. Při dotované ceně 5577Kč už trošku té koupě lituju a pokud to nepůjde po dobrém do půlky ledna, asi zvážím, zda se raději nevrátím k jiné značce mobilů, protože moje prozatimní zkušenosti s Nokia E52 jsou opravdu hodně špatné. Se slabším foťákem jsem počítal a bylo mi to jedno, baterie je nadstandarní a s přístrojem se volá v pohodě, klávesnice je taky příjemná, ale cokoliv dalšího je spíš špatné než dobré. Počínaje dost neintuitivním a nepřehledným nastavením v menu, přes web a služby, které jsem očekával přece jen alespoň fungující, když už ne user-friendly. Po tvrdém restartu a obnovení ze zálohy jsem stejně musel definovat nové body wifi, hesla, znovu spárovat třeba Fring s ICQ, Gtalkem, Last.fm, Skypem a podobně. Zkrátka jsem byl půl dne naštvaný a zaměstnaný kvůli telefonu, čímž jsem moc nálady nepřidal ani Maroshovi. Uvidíme, zda se budou podobné excesy E52ky budou opakovat. Během dne se nám taky dostalo příležitosti strávit Silvestr blízko hradu Sychrov na jedné z místních chat. Sice jsme se letos zařekli, že nebudeme trávit Silvestra v klubu a že raději budeme jen doma, ale případná sauna je věc docela lákavá, takže změna plánu mi fakt nevadí. Na Staromák bych se stejně nevydal (ne bez patřičného připojištění a helmy a asi bych měl strach o foták) a třeba to bude na samotě u lesa víc romantické. Narozeniny jsem strávil s mnoha kamarády a na chatě bude jen Vojtíšek, Pavel, jeho máma, Marosh, já a zlatý retrívr Jim. Včera jsem upekl dvě nožky zeleninovo-šunkového závinu se sýrem, žampiony a tymiánem, tak doufám, že bude všem chutnat. Co napsat závěrem tohoto roku? Ne každému v okolí se dařilo, ale já si nestěžuju. Mám skvělýho partnera, přesunul jsem se do Prahy, s prací to pravda zatím kulhá, ale byl to skvělý rok a neměnil bych na něm ani den, protože to jaký byl, mě posunulo tam, kde jsem teď. A mě se tu opravdu líbí. Přeju vám všem krásný Nový rok i zbytek roku 2010. Doufám, že se tu nějaký čas ještě budeme potkávát… Celý článek Čtvrtek, 31. prosince 2009, 9:15, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Tipy na dobré koukáníPoté co jsme dokoukali Glee, našel Marosh další výborný seriál. Autoři seriálu Scrubs (který jsem sice neviděl, ale slyšel o něm velmi pěkné věci) natočili seriál nový – Cougar Town. Hlavní roli v něm má Courteney Cox Arquette alias Monika z "Přátel" a je naprosto skvělá, stejně jako ostatní herci. Seriál má kratší stopáž 30 minut, ale stejně jsme koukli hned na 5 dílů, protože to je fakt vtipný seriál o čtyřicetileté lehce frustrované a krásně ujeté rozvedené mámě, jejím pubertálním synovi, jehož táta je trochu loser. Taková vtipná variace na sex ve městě pro třicetileté a výš. Taky mohu jen a jen doporučit koncert Take That z Wembley, kde to chlapci rozjeli na obrovské a nádherné scéně, až to občas připomíná Madonnu. Ačkoliv jsem tenhle boyband nikdy neprožíval (výrazněji mě oslovil až Robbie Wiliams po odchodu), lidé asi věděli proč vyprodali turné s 650 000 lístky za 4 hodiny. Taky jsem si včera dal rande s AdaMMem, abych zjistil jak se má, co dělá a co dělat bude. Neměl letos asi nejlepší rok, já si na ten letošní stěžovat nemůžu. Na co si stěžovat můžu je Nokia E52. Včera poprvé vyžadovala restart. To se dá přežít, byť je týden nová. Jenže hned poté se už nerozjela aplikace od Google k výběru mailů. Nyní aplikace nejde spustit, nejde z telefonu odstranit a to dokonce ani přes Nokia PC Suite a nejde ani přeinstalovat. Nemám v úmyslu si zřizovat email třeba na Seznamu, kam mi Vodafone předinstaloval šablonu. Používám léta Gmaila a upřímně jsem se na mail v telefonu těšil. A podle blogu o Nokii E52 to vypadá, že pořízením tohoto mobilu jsem se vydal na kouzelnou a úžasnou cestu plnou překvapení. Od brzkého rána jsem se snažil nastavit si Gmail alespoň přes mailovou aplikaci jako POP3 nebo IMAP. Telefon se spojí, nicméně to je asi tak všechno, poštu nenačte. Je to zatím jediná vada telefonu, ale jistě se budu snažit bojovat s nastavením i nadále, protože mail je základ… Celý článek Středa, 30. prosince 2009, 11:06, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Chcát proti větru se dáChcát proti větru se dá a když je člověk mladý, tak je to obvykle i zábava. Já čůrat proti vlivu manželů Paroubkových nemám v úmyslu. Ono je sice fajn sledovat ve zprávách jak prohrává paní magistra Paroubková jeden soud za druhým, ale než by se projednávala naše společná kauza – zveřejnění odkazu na cizí fotomontáž, mohlo by se stát, že voliči zvolí vrchním vůdcem právě oranžového "buduvládnoutsMarťany" Paroubka a pak by už možná soudy soudili jinak (alespoň tak si to asi představuje Jyrka, když se mu zdálo, že tři zamítnutí jeho žalob jsou "podivná náhoda", já věřím, že takové podivné náhody za svojí vlády sexymozek nestrpí). Ono stejně o nic nejde, protože po mém upozornění, že link vede na obrázek na internetu, si právní kancelář vymohla stáhnutí obrázku z Imageshacku, kde byl hostován. Kdyby to udělali na začátku, nemuseli mi psát ani dopis, protože by tím dosáhli téhož. Ale to je asi heslo socialistů – proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě (a můžeme si to naúčtovat)? Co jinak? Mimo písemné verze z právní kanceláře dorazila i plná moc od pí. P. Paroubkové, včetně jejího data výskytu a trvalé adresy. Milé… V poště jsme našli i poukazy na naše dva nové vozy – Porsche Boxter a Porsche 911 Carrera. Pravda, naše budou jen na tři hodiny v roce 2010, ale i tak to bude jistě příjemný zážitek. Firmě Dreamcars i hlasujícím na FB stránce firmy děkujeme za výhru v soutěži firmy Auto jako dárek. Mimochodem až někam poletíte na dovolenou nebo budete potřebovat havarijní pojištění či povinné ručení, tak doporučuji pojistit se u TOP POJIŠTĚNÍ, protože mají něco nevídaného – přehledný web. Marosh byl v tomto dopředu, protože mě ujistil, že při naší poslední cestě do Londýna nás pojistil právě tam. Včera jsme se ráno trošku poštěkali, Marosh nebyl moc mluvný, ale večer jsme si sedli se Zbyňkem, Hynkem, Čajdou a Jardou do Erry a bylto fajn večer. Pravda, za těch pár hodin jsem si dal asi pět svařáků, takže bylo velmi těžké neprožít pěkný večer :). Dnes ráno jsme na sebe naopak vůbec neštěkali. Marosh odešel na pracovní pohovor, já na kafe a cígo k sousedům. Odpoledne bych rád viděl AdaMMa, protože bychom měli zbilancovat rok, dlouho jsme si nesedli někam na kafe jen tak sami dva. Pochybuju, že jsem za svůj život potkal někoho, kdo by mi byl lepším přítelem a kamarádem, než právě Adam. Známe se víc jak půl života a to už něco znamená. Byl bych moc rád, kdyby se začalo něco hýbat s mojí prací, ale protože to moc nevypadá, asi bych se měl zase po čase prohrabat nabídkama práce na internetu. Celý článek Úterý, 29. prosince 2009, 14:39, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Jde po mně Paroubková!V pondělí jsme se zastavili v OKAY, abych si mohl vyzkoušet hlasitost klávesnicí (v Datartu je měli jen zabalené) a zároveň mi došlo oznámení z právní kanceláře KŠD Šťovíček, která zastupuje Petru Paroubkovou. Šlo o fotomontáž, kterou jsem zveřejnil 10.12.2007 a jejíž autorem nejsem! Po dvou letech mohu říct, že odstranění takové fotomontáže z archívu mého blogu mě opravdu bolet nebude. Pobavilo mě, že advokátní kancelář jmény dvou právníků vyvíjí až takový nátlak, že zasílá vše i písemně. Škoda, jen, že to poslali na adresu do Brna. Protože je součástí dopisu i inkriminovaná fotomontáž, přemýšlím o tom, zda neodstranit původní fotomontáž a zároveň nevystavit na web kopii tohoto dopisu, čímž bych splnil jejich požadavky. Těžké to rozhodování… Vážený pane Hamříku, PŘÍLOHA: Vážený pane Hamříku, Mgr. Lukáš Trojan Mno co se dá dělat, voliči nám dávají najevo, že mají rádi, když je nahoře silný vůdce, kterému se neodporuje. Zítra link na mém webu zmizí. Zmizel i samotný obrázek s názvem paroubnapetrerb9.jpg (hostovaný na Imageshack), kam ho dal pravděpodobně jeho tvůrce… Celý článek Pondělí, 28. prosince 2009, 11:25, Komentáře (4) Publikováno v BLOG Na Moravu a zpětDvacátého pátého jsme vyrazili na Moravu za rodinou, navštívili jsme bráchu, potom rodiče a když jsme se druhý den vraceli do Prahy, jeli jsme přes Brno, kde jsme se zastavili u Juskovic family. Poté jsme vyrazili na D1 a tak tak stihli otevřenou Billu v Průhonicích. Potřebovali jsme koupit nějaké maso, protože na neděli jsme měli pozvané rodičovstvo z Maroshovy strany. Potom už jsme trávili večer každý u svého počítače, já si nainstaloval Google Maps do telefonu (licenční politika Nokia Maps mi příjde lehce ujetá – doporučená cena 1790Kč/rok), následoval Fringe a taky Kodi slovník. Uvidíme, jaké další aplikace přibudou do budoucna. Dnes ráno jsem nakoupil, dal si kafe, udělali jsme oběd a proběhly tak naložené vepřové přírodní řízky a tymiánové opékané brambory se žampiony. Za chvíli vyrazíme slavit tchánovi narozeniny. Dárky u našich proběhly v papírové formě, takže přemýšlím o tom, že udělám radost Maroshovi a koupím (SOBĚ) nějakou tichou klávesnici. Faktem je, že bezdrát už u mě ztratil smysl, když nemám PC u postele a přece jen mám tuhle klávesnici minimálně 5 let, nevypadá už nejlépe a hlučná je. Nejraději bych si ji objednal hned na Alze, ale je tu malý problém. Hlasitost klávesnice budu muset odzkoušet v některém z kamenných obchodů. Možná by stálo za to uvažovat o nějaké podsvícené, byť G19 to asi nebude, přece jen je to klávesnice za čtyři a půl a ani G11 za dva tisíce bych asi neobhájil. Ono je fakt, že mimo pár desítek minut denně Quakelive už nehraju, takže investovat tisíce, když koupíte klávesnici i za pár stovek je naprosto zbytečné. P.S. Marosh si dělal menší průzkum, když hledal nějaké zajímavé seriály a zjistil, že někdo v USA se rozhodl přetočit klasiku sci-fi seriálů – "V" (před lety běželo na ČT1 jako "V jako vítězství"), takže se určitě na jeden díl mrknu a dám vědět. :) Celý článek Neděle, 27. prosince 2009, 13:47, Komentáře (1) Publikováno v BLOG Vánoce ala AvatarŠtědrý den jsme si udělali po svém. Na snídani orální sex a vánočku s máslem, jako oběd popcorn a Avatar 3D v IMAXu. Co napsat o Avataru týden po premiéře? Co napsat, abych jen neopakoval fráze mnohokrát použité ve stovkách článků, které o filmu vznikli? Na Avatara jsem se hodně těšil. Původní den premiéry jsme promeškali kvůli tomu, že Marosh ulehl. Pak se vyrojily články typu, že se jedná o pěknou pohádku a děsivou zelenomodrou agitku. Myslím, že Cameron nikdy ve filmu nezmínil, že na Zemi to všechno fungovalo stejně jako na Pandoře. Důkladně jsem si prohlédl hlavu, ale žádná světelná či nervová vlákna tam nemám. Vnímal jsem ten film jinak. Co se týká technické stránky, neměl jsem ani jednou pocit, že se koukám na něco, co vzniklo v počítači. Větší poklonu nemohou tvůrci speciálních efektů nikdy dostat. Co se týká scénáře, rozhodně mě nenudil. Byl jsem tak okouzlený světem Pandory, že mi nevadilo, že film trvá dvě a půl hodiny. Já se zabavil i tak. Ano, postavy jsou docela jednoduše vykreslené. Jestli někdo čekal druhou Sofiinu volbu, možná by měl zamířit ale někam jinam než do Mekky mainstreamu – IMAXu. Pro mě to byla technicky dokonalá scifi s příjemným dějem a nic víc o Vánocích nepotřebuju. Že do Avatara dalo mnoho lidí nesplnitelná očekávání a pak odcházeli zklamaní? Stejně jako Temný rytíř se mi Avatar líbil a dovolil jsem mu, aby mě pohltil. A nakonec snad jen malou poznámku o návštěvnících pražského IMAXu, kteří chodili na svá místa ještě během reklamního bloku a během prvních minut projekce. Myslel jsem, že v Brně občas žijí idioti, kteří chodí na filmy během trailerů. V Praze jich žije 10x víc. Po začátku představení jsem jich napočítal kolem 50, možná i víc. Když nemáte čas na to přijít do kina včas, tak proč tam vůbec lezete???? Film se líbil všem (mimo Maroshe tam se mnou byl i Tomáš a Taras) a pak jsme vyrazili k domovu. Jako pozdní oběd jsme slupli kapustnici a pak se Marosh pustil do pečeného lososa. Moc se mu povedl, pak jsme si dali dárky (dostal jsem tričko jako má Sheldon s monoskopem) a koukli na kousíček pohádky na ČT1, která nám zpočátku blbla. Pohádka to byla stupidní, šišlavý Mádl byl daleko nepříjemnější, než třeba takový Liška a triky v ní tvořené 3-4ma fotkama mě upřímně rozesmáli. Nakonec jsme si pustili Saxanu, ale rozbolela mě najednou hlava natolik, že jsem si vzal prášek a pokusil se usnout. To se mi po hodině povedlo. Ve čtyři jsem se vzbudil docela čerstvý. Nakonec jsem to do rána ještě zalomil. Moje první Vánoce s miláčkem tak úplně nedopadly podle představ, ale co už? Dnes je první svátek a my jedeme na Moravu, zítra zpět do Prahy a svátky si snad užijeme. Krásné Vánoce vám všem! Celý článek Pátek, 25. prosince 2009, 9:28, Komentáře (0) Publikováno v BLOG PF 2010Krásné Vánoce, pohodu, klid a zdravíčko i po celý příští rok… (Pokračování textu…) Celý článek Čtvrtek, 24. prosince 2009, 13:33, Komentáře (1) Publikováno v BLOG Den před Štedrým večeremÚterý bylo dnem velkého nákupu. V polledne jsem ještě něco zařizoval s Mirkem a potom Marosh zavelel a jelo se do Průhonic. Mno jelo je možná silné slovo. Zatímco obvykle cesta zabere z Chodova k nákupnímu centru kolem 10-15ti minut, tentokrát jsme se pohybovali rychlostí 9-12 km/h (dle GPS v mém novém mobilu) a trvalo nám to jen něco kolem 72 minut. Když jsme po třetí hodině odpoledne dorazili, okamžitě jsme navštívili restauraci, protože s kručením v břiše jsme už opouštěli byt. Potom následovala káva a nákup v Hypernově, kde nám to trvalo déle, protože tam nejezdíme tak často a tudíž neznáme rozmístnění potravin. Pak jsem si přikoupil microSD kartu do mobilu, konečně jsem našel něco i pro tátu na Vánoce a mohli jsme domů na vánoční speciál Ano, šéfe. Ráno jsem byl vzbuzen v 7.15, protože jsem jel s Maroshem k paní doktorce. Strávil jsem u ní asi dvě minuty s tím, že přehlášení se bude konat až v roce 2010. Cesta nám samozřejmě pekelně klouzala :). Doma nás čekal vánoční úklid. Koupil jsem si nový mop, takže jsem jej moc rád vyzkoušel. S novým telefonem jsem se docela sžil, z 399 kontaktů jsem ořezal seznam na 106 čísel a ručně je po jednom zkopíroval ze starého telefonu na SIM. Jinak mám typickou předvánoční náladu (čti: jsem na přes držku). Nevím proč, ale většina lidí i věcí mě prostě sere. Sere mě idiot soused, který zaparkuje na chodníku tak, aby nikdo nemohl zaparkovat u domu a ještě další auto blokuje, serou mě lidi v obchodech, vytáčí mě všechno. Vrčím a jsem naštvaný i sám na sebe. Mno prostě Vánoce. Odpoledne jsem nastrojil stromeček, zatímco moje manželka (čti: Marosh) dělal bramborový salát, nakládal na zítřejší večer lososa a ještě uvařil kapustnicu. Zítra si uděláme krásné Vánoce. Začneme tím, že mrkneme po obědě na Avatara 3D v IMAXu. Šíleně moc se těším! Jinak se nic zvláštního neděje. Den po Štědrém dni asi odjedeme směr Brno, vrátit bychom by se měli někdy večer kolem 26.12, do té doby se tu asi moc ukazovat nebudu (narozdíl od Facebooku, kam se občas připojím z mobilu, přece jen je rozdíl napsat na mobilu status a takto dlouhý zápisek). Jediné co mě mrzí je fakt, že stále nevím, zda práce pro mně bude či nebude… Celý článek Středa, 23. prosince 2009, 18:53, Komentáře (0) Publikováno v BLOG Narozeniny a přicházející VánoceTakže sobotní oslava. Sobotní oslava byla velká, snad se mnozí zabavili a já moc děkuju Maroshkovi, že ji uspořádal. Ne všichni znali všechny, ale snažil jsem se to nějak pospojovat. Z Brna dojel i Benny, Zdenál, Franta, Eva, Klárka Slivoně. Ta donesla i netypický dárek – hovno, což je sladká hmota, která dostala svůj název podle vzhledu. Samozřejmě, že dorazilo i několik flašek (byť jsme s Maroshem mysleli, že tento zvyk odbouráme tím, že se koupil společný dárek). Děkuji za všechno! Mimo marihuany dorazil i rajský plyn, nebo-li bombičky. Mimo společného dárku – objektivu 35mm/1.8, což v přepočtu na rozměry snímače D80 znamená 50mm to asi bude i mobil, na který si stěžuje už hodně lidí. Mě osobně Samsung E720 docela vyhovuje, ale faktem je, že tento mobil má za sebou pár šťastných let a podle kamaradů mi z něj není vůbec rozumět, což například nelze říci o Nokia E51, kterou jsem si jednou vyzkoušel a z ní mi prý je rozumět lépe. Nyní stojím před rozhodnutím, který mobil by mi měl Marosh pořídit. Není to vůbec lehké. To co provedla TV Nova a Markíza, bych označil skoro za zločin. Propagace drog je snad v TV zakázána. Výstup vyhlášení kapitána Hvězdné pěchoty byl jak reklama na perník. Opravdu děsivé, stejně jako aranžmá a výběr písniček, které během večera zazněly. Dokonce jsem zvažoval, zda neposlat SMS jen Chodúrovi, ale nakonec si moji sms nezasloužil jen Martin Chodúr, protože Šmajda má sice menší hlas, ale jeho charisma je stokrát větší. Na živý koncert bych raději zašel na Šmajdu, který by si zasloužil být Superstar za to, jak skvěle střihl třetí song. Zda v budoucnu bude finančně úspěsnější šoumen a charismatický kluk nebo seriózní fenomenální hlas, který ale občas svým vkusem zanudí je otázka. Faktem je, že chápu jak ty diváky, kteří posílali hlas Šmajdovi, tak ty, které učaroval opravdu skvělý hlas Chodúra. Přál bych to oběma. A v pondělí 21. prosince již bylo jasno. Mimo placení SIPOa na poště jsem si dal kafe s Buchťákem na Floře, kde jsem vyzvedl i rezervované lístky na Štědrý večer, kdy konečně spatříme 3D Avatara. Potom jsem našel dárek pro mámu a jel jsem pro změnu do Paladia, kde jsem u Šárky ve Vodafonu koupil E52. Skoro celou jsem ji pořídil za peníze, které Marosh vybral na objektiv a chci opravdu všem, kteří na oslavu přišli nebo přispěli MOC PODĚKOVAT!!. Sice teď budu dost válčit s ovládáním nového telefonu, ale v případě že se mi dovoláte, asi nebudu znít jak z hluboké studny. Potom jsem vyzvedl lístky na Eltona Johna, jelikož mistr dojede v červnu a Maroshovi jsem tento koncert odsouhlasil (a docela mě i zajímá naživo). Peníze na účtě se tenčí, karta od mBank mi brzo vyexpiruje, ale konečně tak nějak začínám cítit Vánoce. Po všem tom pobíhání venku je příjemné dojít do bytu, kde se cítíte doma. Kde vás čeká partner, o kterém víte, že je mu s Vámi dobře a Vám je dobře s ním… P.S. Musím poděkovat ještě taky Maroshkovi, který měl celou oslavu pod taktovkou organizačně. Skvělá práce, lásko! Celý článek Pondělí, 21. prosince 2009, 18:27, Komentáře (0) Publikováno v BLOG 30 letMno tak v pátek jsem očekával výsledek čtvrtečního rozhodnutí ohledně práce. Oficiálně jsem ale ani v pátek večer nevěděl, zda ano, či ne. Taky jsem se lehce ráno chytnul s Maroshem, protože jsem nebyl moc komfotní s tím, že nemohu používat svůj pevný počítač, neb moje stávající klávesnice je prý moc hlučná (jako nejtišší není, pravda). Potom jsem šel nakoupit (koupil jsem si i třezalku na nervy), udělal jsem k obědu pizzu z polotovaru, zapnul jsem pračku, večer jsem uvařil marodovi vývar z bujónu a zeleniny a když už jsem zvládl polívku, tak jsem si řekl, že nastal den D pro vyzkoušení něčeho, o čem jsem uvažoval už léta. Ano, zkusil jsem udělat palačinky. A protože Marosh je stále nemocný a nemá moc chuť, udělal jsem dávku na tři palačinky, oproti normálnímu receptu jsem přidal kapku medu a oříškovou drť. Nebylo to vůbec zlé! Snad jen pomerančová marmeláda nebyla nejlepší volba, hodila by se nějaká sladší. Co jinak? Samozřejmě, samozřejmě. Měl jsem svátek, takže na Facebooku se celý den motal kolem tohoto. Abych toho neměl málo, dnes mám narozeniny. Zatímco ve dvaceti člověk stále může být pošuk (a zpravidla je), ve třiceti už by měl být opravdu dospělý. Snad jsem. Právě dnes se moje kulatiny budou slavit v klubu Saigon. Je jasné, že Marosh tam bude jen chvíli, protože by správně měl být v posteli, ale budu moc rád i za chvíli. Přece jen celou tu oslavu vymyslel i zařídil on a já ho chci mít u sebe, protože dneska mi je sice třicet, ale zítra to bude přesně rok a měsíc, co spolu chodíme. A i když si občas lezeme na nervy, občas na sebe křičíme a občas kvůli tomu druhému brečíme, je to nejlepší kluk, se kterým jsem kdy chodil. Je prostě dospělý. Snad mu i já budu dávat takovou oporu, jakou dává on mě. Dnes večer to v Saigonu roztočíme. Začínám být lehce unavený a nevím, zda je to z toho, že na mě přeskočila Maroshova nemoc nebo prostě jen nejsem zvyklý tolik běhat kolem domácnosti je otázkou… Celý článek Sobota, 19. prosince 2009, 12:56, Komentáře (0) Publikováno v BLOG |
|
