Bezstarostně krvácející

Máte rádi Barcelonu? No jo, kdo by neměl, že? A víte že i do Barcelony můžete poslat svoje plyšové zvířátko na dovolenou? Jo jo, stejně jako posílají lidi plyšáky na dovolenou do Prahy, mohou Češi (ale samozřejmě nejen ti) posílat zvířátka do Španělska. No co k tomu říct? Snad jen že ten víkend v Barceloně letos v únoru byl zatraceně krátkej!!! Cestovku pro plyšáky naleznete zde: http://www.barcelonatoytravel.com/

A co jinak? Ano, stále jsem v nemocnici. Z úterý na středu jsem moc nespal. Možná tak hodinu. Infuze sice tišila bolest o poznání spolehlivěji než prášky, ale spát jsem prostě nemohl. Včera se k tomu přidala horečka. Jen slabá, ale já většinou mívám teplotu kolem 35.5°C. Něco málo jsem potom ohledně spánku dohnal dopoledne. I když tři návštěvy mě včera docela zabily. Jídla tu mám tolik, že kdybych se rozhodl nejíst místní stravu, asi bych do konce pobytu hlady neumřel. Ani ze středy na čtvrtek jsem ovšem nespal. Částečně kvůli bolesti, částečně kvůli novému klukovi na pokoji, který má při spaní hlasový projev asi jako jsem míval já. Dnes ráno mi vytáhnuli z nosu tampóny. Nejdřív jsem ovšem musel paní doktorce slíbit, že neomdlím. Neomdlel jsem. Jen od te doby z levé nosní dírky krvácím. Ráno při snídani jsem to hravě ohodnotil ve svém statusu na FB: "pro dnešek je mi zkrátka dané, pomalu krvácet do snídaně…" Po pěti a půl hodinách mám ovšem pocit, že si budu krvácet i do oběda. Dostávám injekce pro větší srážlivost. Předtím jsem ovšem dostal 5 injekcí pro menší srážlivost (proti vzniku trombózy).

Celý článek Čtvrtek, 2. září 2010, 12:41, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Talent a mozkomíšní mok

Tak nevím nevím jak popsat můj aktuální stav. Víkend (přestože jsem jeho větší část strávil v práci) byl vlastně super. Ochutnal jsem masovou kouli od Tomáše i dort s praženými plátky mandlí (v tomhle je už Maroshův ex o 3 levely dál než my). Taky jsem sledoval souběžně Československo má talent na Primě i Talentmánii na TV Nova a po prvním díle si už Talentmánii na Nově může pustit jen masochista. Nejen že to bylo zoufale nevtipné, ale zoufale trapný byl i Leoš Mareš. Byly doby kdy byl velmi vtipný, následovalo období, kdy balancoval na hraně trapnosti a vtipu a aktuálně je HLUBOKO POD úrovní Petra Novotného. Tím nechci říct, že by zrovna dvojice Prachař a Pyco nějak slovně excelovala, ale minimálně jim chyběla ta trapnost. Možná se do toho během dalších dostanou, celkově má totiž Prima daleko větší potenciál než rádoby zábavná estráda na Nově, která připomínala Ein Kessel Buntes (ročníky nad 1983 si to budou muset pravděpodobně vygooglovat).

Ale pojďme k věci. Tento zápisek vznikl na nemocniční posteli. Na polohovací nemocniční posteli v ÚVN. Wifi tu pravda není, takže používám mobil (brzo mi to utnou limitem). Zástrčka tu je i u postele (nejprve jsem ji přehlédl) a celkově působí pokoj útulně. K dispozici máme i dvě TV (já si donesl vlastní do USB). Jídlo asi nemá smysl hodnotit po prvním obědě, nicméně přiznávám, že se mi hlavou honili myšlenky na to, jak kvalitní stravu bych asi dostal ve vězení. Polévka vcelku dobrá, byť neslaná, mrkev s masem a bramborem krapet horší, kompot fajn a termix jako svačina na odpoledne. Jedl jsem před hodinou a už dostávám znovu hlad. Třeba tu i něco zhubnu.

Celý článek Pondělí, 30. srpna 2010, 13:45, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG

Dej nám hlas!

Prosím pošlete hlas neteřince Elišce Sklenářové… díky… už nás totiž někdo předběhl, takhle by to nešlo :-). Eliška se narodila předčasně a svoje první dny musela prožít v inkubátoru, tak si myslím zaslouží vyhrát :)

 

Celý článek Neděle, 29. srpna 2010, 17:20, Komentáře (1)
Publikováno v BLOG

Mobil v hajzlu

Čím začít den, aby stál za to? Ideálně tím, že si pustíte mobil do WC. Na dotaz zda před nebo po, odpovím, že jsem prostě neměl štěstí, ale aspoň jsem nebyl ráno na velké. Pokud mi voláte, raději napiště mail. Mobil je rozdělaný doma a suší se. Inu čtení online deníků během potřeby už nebudu provozovat. Potřeboval jsem se i vysmrkat a odložit simobil na stehna byl krok chybný.

A co jinak? Včera jsme zašli na film Expendables. K němu mohu říct to, že po Rambovi 4 Sylvester Stallone potvrdil, že to není jen steroidama nabušený týpek, ale že umí i točit filmy. Není to jen akce stíhající akci a některé dialogy jsou relativně blbé, ale pokud k filmu přistupujete jako k žánrovému akčnímu filmu, pak mu skoro nemáte co vytknout. Pokud je totiž primárním cílem akčního filmu zábava, pak jí konzument dostane ve velmi chutném podání. Akce vypadá fakt dobře a hlavní postavy nejen střílí o život, ale taky hláškují jak o život. Malá rolička pro guvernéra Kalifornie patří mezi nejlepší cameo role všech dob a vůbec trio Sly, Jason Statham a Jet Li působí na plátně dostatečně sehraně, aby si ještě jeden dva díly střihli. Že je film tupý? A už jste viděli někdy akční film pro intelektuály? Já tedy ne a opravdu nepovažuji za nutné ve filmu recitovat Kanta, když lze efektivně a efektně měnit lidi na rajčatový protlak.

 

Celý článek Pátek, 27. srpna 2010, 10:35, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Jak se dostat na Shutterstock?

Ano ano. Já to jednou zkoušel s pečlivě vybranými fotkami, ale když mi VŠECHNY vrátili s tím, že je na fotografiích šum (foceno Nikonem D80 na ISO 100, maximálně 160), zakroutil jsem jen hlavou a víckrát to nezkoušel. Od té doby mi díky registraci chodí jen čas od času newsletter z tohoto serveru a raději nahrávám fotky na Fotolii. O české Fotobanka.cz se nemíním bavit, do dnešního dne stále píše cosi o tom, že snad do konce června zprovozní výpadek, který nastal v polovině BŘEZNA (oslavila tedy k 24.8. 2010 nádherných 5 měsíců od výpadku a dodnes fotografové nemají přístup do vlastních galerií fotek).

Shutterstock je ale mezi fotobankami vyhledávaný server. A z prodejů zde prý získáte nejvíc. Tudíž linkuju návod od Petra Václavka, který má pro případné zájemce 10 rad a tipů, jak se dostat skrze registrační výběr přes přísnou kontrolu na Shutterstock.com. Ale stejně nečekejte, že to bude napoprvé!

Celý článek Čtvrtek, 26. srpna 2010, 11:15, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Krkonoše podruhé

V prvé řadě musím říct, že dle mého názoru se ČT nemá za co omlouvat, neboť tématicky to bylo naprosto vhodné – chrochtání v pauze mezi hlasováním v TV. Jinak se psychicky připravuji na týdenní pobyt v nemocnici. Po dlouhé době to bude odloučení od mého miláčka, který mi prostě bude chybět, o tom nemá smysl diskutovat. Na čtrnácticentimetrové tampóny v nose se taky nijak zvlášť netěším. Jen doufám, že budu co nejdřív zase schopný pracovat. Nebudu lhát, že se v nemocnici nedokážu zabavit. Jednak mám rozepsanou jednu věc, která by třeba časem mohla přerůst v knížku, jednak si sebou vezmu pár filmů a snad dočtu i Ludluma. Možná bych měl jen zapřemýšlet nad tím, zda si nekoupit nějaké pyžamo. A až si to během dneška promyslím, budu moci začít uvažovat o tom, KDY si ho sakra vlastně stihnu koupit (máte nějaké tipy?).

A tady jsou nějaké další fotky z víkendu.

Celý článek Čtvrtek, 26. srpna 2010, 8:15, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Poslední song

Trutnov měl i své světlé stránky a tohle byla ta nej :)

Celý článek Pondělí, 23. srpna 2010, 22:33, Komentáře (0)
Publikováno v BLOG

Krkonoše o víkendu

Dnes jsem rozlámaný jak hospodská židle po rvačce Baníkovců, takže nečekejte žádná moudra. Ale mám tu nějaké fotky. A protože další obrázky z výletu upravím až za týden (pravděpodobně), tak vám dnes naservíruju 5 fotek a někdy příště dalších 5. Ten kdo leze na můj Facebook, může vidět všech 10 už nyní :). Nicméně aby bylo jasno, výlet jsme si oba dva s Maroshem užili. Bylo to super…

 

 

Celý článek Pondělí, 23. srpna 2010, 13:24, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG

Trutnov je UNDERground a Enzian jednička

Tak tedy víkend. Byl ve znamení užívání si léta a užívání si všeobecně. Z práce jsem vypadl dle plánu brzo a mohli jsme vyjet směr Trutnov. Podotýkám, že jsem řídil já. Cesta byla v pohodě, ubytování v ceně 250 Kč za osobu v areálu solné jeskyně taktéž a večeře v místní hospodě Vidlička byla velmi chutná. Poté jsme pěšky vyrazili na festival a po bezproblémovém příchodu uviděli na hlavní stagi skupinu DG307. Překvapilo mě, že na pódiu s nimi stojí i Tomáš Vtípil, se kterým se znám zhruba 14 let, ale můj šálek kávy to rozhodně nebyl. Zkusili jsme druhou stage, kde hrály 2 Wings, projekt Dana Šustra z Tiché Dohody. Stihli jsme bohužel jednu jedinou písničku. Hudebně to bylo fajn, ale pokud má Dan zpívat i nadále anglicky, měl by tvrdě zapracovat na tom, aby jeho angličtina nezněla jako angličtina studenta, který se učí anglicky 3 měsíce. Já si zrovna nijak extrémně na výslovnost nepotrpím a dělám spoustu chyb, ale tohle bylo i na mně moc. Vrátili jsme se na hlavní stage, kde vystoupila kratičce Eva Pilarová. Věk sice maskuje dovedně, ale hlasově už je prostě za zenitem a protože to ví, tak je lehce nejistá. Přesto to ze všech dosud zmíněných interpretů zvládla nejlépe. Nemohu ale nezmínit diletanství produkce, která na maličkou plachtu promítala záznam z jejího loňského vystoupení. Nikdo z organizátorů zřejmě netuší, že video nemusí pouštět jen v nevycentrovaném okně s ikonkami a plochou vedle obrazu, ale jde i maximalizovat. Zvuk se podařilo pustit až v posledních sekundách "vzpomínky". No jo, Trutnov openair je underground se vším všudy. A undreground zřejmě znamená, že je nutné házet plná piva v kelímku do davu před pódiem. Během první hodiny a půl, jsem jich napočítal SEDM!

Během vystoupení skupiny Glitter band jsme se tudíž zasekli dál od pódia a mohli sledovat nejen skupinu, ale i létající piva. Mimochodem Glitter band byl zábavný. Poprvé jsem se skutečně bavil na Trutnově právě s tímto oldschoolovým rock’n’rollem se sedmdesátkovým feelingem. Staříkům to šlapalo a vypadalo to, že chemie mezi nimi a davem funguje. Když dohráli, zašli jsme se vyčůrat (děkuju Bohu, že se mi nechtělo jít na velkou, protože místní Toi Toi byly občas neskutečně zasrané. Doslova. Asi i to je underground. Stejně jako absence tekoucí vody. Za zmínku stojí fakt, že lineup asi skládal idiot. V hlavní časy hrály české kapely, které nikdo nezná a skutečné hvězdy dostaly čas po půlnoci. To byl případ Manic Street Preachers, na které zavelel Marosh jít do kotle. Šel jsem tam s obavami, ale nakonec jsem další letící piva nezaregistroval (cestou se zřejmě kelímky vyprázdnily) a hlava mi zůstala čistá. A jak zahráli Manici? Výborně! Marosh by se asi rozepsal víc, já povím jen to, že se mi to líbilo. Potom jsme vyrazili do penzionu. Do Trutnova mě na festival už asi nikdo nedostane, na to nebudu nikdy dost underground! Přesto se to dalo přežít a bylo to fajn (v sobotu jsme se ale už nevrátili).

A nakonec malý návod, jak si Trutnov užít naplno:
– vykalte se tak, že nemůžete ani stát
– dejte si ještě dva panáky
– jděte do kotle a padejte na lidi nebo do nich úmyslně narážejte!

V nedaleké benzínce jsme se ráno nasnídali a vyrazili do Pece pod Sněžkou. Ubytovali jsme se v penzionu a lanovkou jsme se nechali vyvézt až nahoru. Cesta zpět zahrnovala sestup ze Sněžky dolů přes Obří důl. Ceny nahoře byly vysokohorské (nepříliš hustá bramboračka za 46 Kč) a WC za 20 Kč kousek pod Sněžkou mě lehce šokovaly. Cestou dolů jsme se kochali opravdu nádhernou přírodou, udělal jsem i pár fotek a když jsem shlédl úlovek jedné houbařky, taky jsem chvíli pátral po houbách. Našel jsem jen jednoho praváka, ale zkusím ho usušit. Jinak jsme samozřejmě měli hlad jako vlk a cestou jsme narazili na hospůdku Enzian. Srdce mi zaplesalo, když jsem na dveřích zahlédl nálepku Mauerova průvodce a jen jsem se trochu bál o cenu podniku. Zbytečně. Ceny byly lepší než v Praze a poznámka vzadu na jídelním lístku o tom, že podle Mauera je restaurace nejlepší v kraji nebyla přehnaná. Ačkoliv jsem sám vybral jídlo nevýrazné – gratinované noky s dýňovým pyré, Maroshovo jídlo bylo fantazie – hovězí s křenem a dýňovým dipem, stejně jako následný dezert – tvarohové taštičky s povidlím. Ochutnal jsem ze všeho. Upozorňuji, že to bylo jen 5 kusů, ale ta chuť! S kávou, třema panáky a dvěmi 18ti stupňovými pivy jsme zaplatili 580 Kč, což v tomto případě považuji za levnou večeři, protože to jídlo, prostředí i obsluha za to stáli!

Celý článek Sobota, 21. srpna 2010, 22:10, Komentáře (3)
Publikováno v BLOG

Kupte si kapku štěstíčka

Lidská blbost je narozdíl od velikosti vesmíru opravdu NEKONEČNÁ – kupte si kapky, které vám zaručí finanční úspěch! Nebo pošlete ty peníze mě a já slibuju, že na vás budu 2x denně myslet a přát vám finanční úspěch, což jistě ovlivní podstatu vesmíru natolik, aby se váš sen stal skutečností. Ovšem nečekejte, že na vás spadne hrouda zlata ;).

Po včerejším maratonu po doktorech mě čekal relativně klidný a krátký pracovní den. Když jsem mohl v 15:30 odejít, nevěděl jsem co si počnu s takovou spoustou času a radostí jsem před odchodem udělal na koberci loužičku. Poté jsem se vypravil tramvají za Vltavskou a pěšky došel k Paládiu. Zalezl jsem do Starbucks naproti Bílé Labuti a využil svoji slevovou kartičku k plnému hrnku Americany se sojovým mlékem. S Petrem jsme rozebírali jak si představuji ideální job a já došel k tomu, že vlastně nevím. Ideální job by asi měl být jednak bez cestování (po dvou totálkách neřídím rád) a s minimálním face2face kontaktem se zákazníky (nemám rád lidi). Teď už zbývá jen přežít dnešek a zítra jedeme večer do Trutnova.

 

 

Celý článek Čtvrtek, 19. srpna 2010, 8:45, Komentáře (2)
Publikováno v BLOG